Pohlednice 4/2026

Krátký tunel úředně označený Blanenský č. 1 a nazývaný také Obřanský patří k nejstarším moravským železničním tunelům. Na cause jeho zásadní rekonstrukce se přímo ukázkově podepsal spor o způsob jejího provedení. Na velmi malém území se přitom střetlo množství různých zájmů – provozovatele železnice, ochránců životního prostředí, ochránců technických památek a snad i cestující a necestující veřejnosti. Výsledek přitom na první pohled není nejhorší. Po nadstandardním nasazení moderních geotechnických postupů je zde zrekonstruovaný tunel, ochránci přírody si přišli na své, cestující už nemusí používat komplikovanou náhradní dopravu… Nebylo to zrovna laciné. Ale je tu také jeden poražený – z počátku halasně vyhlášená kulturní památka, na konci víceméně zapomenutá skládka kamenů.

Historie Blanenského tunelu č. 1 – Obřanského

Ve 40. letech XIX. stol. bylo na trati Brno – Česká Třebová v úzkém údolí řeky Svitavy mezi Brnem a Blanskem vybudováno deset dvoukolejných tunelů. V 70. letech XX. stol. byly dva z nich zrušeny a nahrazeny zářezy a na konci téhož století přibyl jeden jednokolejný tunel. Dnes je Blanenských tunelů v provozu devět, číslovaných od Brna 1 až 4, 7, 8/1, 8/2, 9 a 10. Z nich jsou jednokolejné jen objekty č. 8/1 a 8/2. Nejblíže k centru Brna se nachází tunel Blanenský č. 1, zvaný též (jak jinak na katastru stejnojmenné čtvrti) Obřanský. Je vedený v ostrém směrovém oblouku poblíž Mlýnského nábřeží, pod skalním výběžkem přírodní památky Obřanská stráň. Na brněnské straně přechází trať těsně před tunelem po mostě řeku Svitavu. V původní podobě z roku 1849 byl tunel dlouhý 80 m a k Brnu se obracel empírovým portálem z hladce otesaných bílých kamenných kvádrů. Tunelová trouba byla z části bez ostění, z části s cihelnou klenbou a opěrami z lomového kamene. V roce 1948 byla provedena dílčí rekonstrukce pasů č. 1 až 8, přičemž v pasu č. 4 vznikl zával asi 30 m³ [1]. Tunel nicméně zůstával dlouhodobě z hlediska stavebně-technického a z pohledu nastupující elektrizace nevyhovující. Vzhledem k tomu, že z Blanenských tunelů byl nejkratší, dala se očekávat rekonstrukce časově a finančně málo náročná. Oproti původním předpokladům se však causa tunelu č. 1 stala vůbec nejproblematičtější a objekt proto přišel na řadu až jako poslední. Velkou příčinou byl dlouhodobý technický spor, zda tunel nahradit zářezem nebo jej s přeložením jedné traťové koleje zachovat. Mnohem horší však byla dvě na tunelu váznoucí administrativní břemena: zápis brněnského portálu mezi památkově chráněné objekty a Obřanská stráň, chráněná přírodní lokalita nad tunelovou troubou. Uvedené skutečnosti tak postupně vedly k šesti navrhovaným variantám řešení situace [1]:

• Varianta l (SUDOP Praha): Snesení tunelu. Stěny zářezu zajištěné kotvenou betonovou obkladní zdí tl. 0,5 m a s lícem upraveným do sklonu 5 : l.
• Varianta 2 (SUDOP Brno): Snesení tunelu. Stěny zářezu upravené do stabilního sklonu, s lavičkami v etážích o výšce l0 m. Subvarianta: monolitická zárubní zeď v patě zářezu na levé straně, vysoká 3,5 m nad TK.
• Varianta 3 (SUDOP Brno): Vyhovět požadavkům ochrany přírody a ponechat tunel ve stávajícím stavu. Takové řešení však bylo naprosto nepřijatelné z pohledu provozovatele. Vyžadovalo by mnoho výjimek z předpisů a tunel by po rekonstrukci traťového úseku vytvořil trvalé provozní hrdlo.
• Varianta 4 (VŠDS Žilina): Rekonstrukce tunelu na nový STP. Vzhledem k nízkému nadloží a geologické stavbě lokality výrub ochránit dvěma řadami vodorovných mikropilot. Opatření bylo prověřeno na fyzikálním modelu.
• Varianta 5 (SUDOP Brno): Rekonstrukce tunelu na nový STP. Výrub chráněný dvěma řadami mikropilot a příčným předepnutím nadloží pramencovými kotvami.
• Varianta 6 (SUDOP Brno): Rekonstrukce tunelu na nový STP. Dvouvrstvý deštník z mikropilot je posunutý k líci výrubu v soustředných obloucích, je instalovaný z obou stran tunelové trouby a na její celou délku (celkem 2 x 21 MP). Příčné předepnutí nadloží (22 pramencových kotev) s kotevními bloky zapuštěnými pod terénem [2].

Jestliže technicko-ekonomický rozbor a srovnávání variantních řešení jednoznačně ukazovaly na realizaci otevřeného průkopu, striktním požadavkem ochránců přírody bylo zachování chráněné lokality Obřanská stráň. To znamenalo ponechat a rekonstruovat stávající tunelovou troubu. V průběhu roku 1996 tak byl tunel, za úplného přerušení provozu, rozšířený a přestavěný do současné podoby. Rekonstrukce při výšce nadloží max. 15 m a použití řady pomocných geotechnických opatření přišla na cca 50 mil Kč. Dnes je tunel vzhledem k prodloužení tubusu na blanenské straně dlouhý 87,8 m.

Postup rekonstrukce:
1.       Snesení portálů a výstavba nových, vyhovujících průjezdnímu průřezu 1-SM_E .
2.       Instalace ochranného deštníku ve dvou etážích podélných vodorovných mikropilot z obou portálů.
3.       V nadloží byly zřízeny podélné kotevní bloky a instalovány příčné předepnuté pramencové kotvy [2].
4.       Rekonstrukce vlastní tunelové trouby s výlomem po prstencích, s výztuží SB (0,3 m + 2 x KARI) a lepenými tyčovými svorníky.

Obr. 1 Studie začlenění nového brněnského portálu tunelu č. 1 do krajiny (SUDOP Brno).
Autorkou portálu je (podle informace prof. Ing. Ivana Trávníčka, CSc.) prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Nový portál se svojí hmotou hlásí až k brutalismu. Je bezesporu funkční, nicméně porovnání s původním portálem empírovým přináší estetické pochybnosti…

Zatím poslední oprava tunelu č. 1, spočívající především v doplnění hydroizolací, proběhla s celkovou rekonstrukcí traťového úseku Brno–Adamov v roce 2022.

V poli poražených zůstala kulturní památka – od 3. 5. 1958 chráněný brněnský empírový portál Blanenského tunelu č. 1. Ten byl v roce 1996 rozebraný na jednotlivé očíslované kvádry a po snesení provizorně uložený. Až v tuto chvíli se však ukázalo, že není jasné, co s portálem dál. Neurčité plány předpokládaly jej někde opětovně postavit, což byla podmínka památkářů. Mimo jiné bylo navrhováno druhotné osazení portálu do některého tunelu, vztyčení ve formě monumentu v areálu brněnského obchodního centra Vaňkovka nebo v podobě oblouku s hodinami na Malinovského náměstí v Brně. Situaci nakonec byrokraticky rázně vyřešilo Ministerstvo kultury ČR rozhodnutím, že zápis objektu do státního seznamu kulturních památek v roce 1989 proběhl opožděně, takže památková ochrana portálu vlastně skončila již 31. prosince 1987. A škrtnutím pera se tak z kulturní památky rázem stala ona hromada kamenů… Ta se stále nachází u kolejiště při Babické ulici v brněnských Maloměřicích [3].

Pohlednice s Blanenským tunelem č. 1 – Obřanským

Na obr. 2 až 4 je brněnský portál tunelu č. 1 ještě v dobách, kdy nepožíval žádnou památkovou ochranu… To platí i pro Obřanskou stráň s loukou v nadloží tunelu. Před tunelem stával v oblouku tratě původní kamenný most s pěti cihelnými klenbami. Jeden a půl století vytvářel spolu s tunelem a strážním domkem nezaměnitelný kolorit místa. Most, kdysi tak typický pro tuto trať, byl na traťovém úseku rovněž jedním z posledních dochovaných v původní podobě. Bez větších poškození přečkal i II. světovou válku, a to i přesto, že na něm byly umístěny nálože, a dokonce jej spolu s tunelem využila sovětská armáda při osvobození Brna. Tuto událost dokládala na blanenské straně pamětní deska na boční zdi mostu u cesty. V roce 1992 bylo vedle mostu postaveno mostní provizórium a až na základy pilířů byl most rozebrán. Ponechané základy byly zpevněné mikropilotami a byly na nich postavené pilíře nového mostu, obložené původními kvádry [4].

Obr. 2 Moravské Švýcary. První tunel u Obřan. Nákladem Aschera & Redlicha, Brno. 1906 [sbírka autorů].
Stejně jako na obr. 3 je vidět na bílém portálu zřetelná stopa po kouřových plynech parní trakce; výrazněji na straně vjíždějících vlaků. Málokdo už dnes ví, že při parní trakci bylo tunely potřebné pravidelně vymetat pro odstranění sazí z kouřů lokomotiv… Sedm výletníků podepsaných na líci této pohlednice dne 26. 3. 1906 pozdravovalo do brněnských Židenic „Velectěnou slečnu Mařenku Jehličkovou“.

Obr. 3 První tunel u Obřan. (Moravské Švýcarsko.) Podle kresby. Verlag: Ascher & Redlich, Brünn. 1906 [sbírka autorů].
Pohlednice byla odeslána dne 8. 9. 1906 důstojníkem R-U armády do Laxenburgu, pošta Mödling, Dolní Rakousy.

Obr. 4 Partie z Moravského Švýcarska. Kolorovaná fotografie. Verlag: Ascher & Redlich, Brünn 1909 [sbírka autorů].
Na hladině Svitavy pluje pramice se čtyřmi muži, patrně rybáři. A slečna Fani touto pohlednicí sděluje p. Josefu Živnému do Vídně, že v Obřanech je 26. 6. 1911 velmi hezky.

Pohlednice, na kterých by Blanenský tunel č. 1 – Obřanský údajně být měl, ale rozhodně není

Na obr. 5 je pohlednice popsaná „BLANSKO. 1. tunel“. Je to sice 1. tunel, ale od Blanska, tedy v dnešním číslování Blanenský tunel č. 10.

Na rozdíl od obr. 5, na kterém, z jistého pohledu 1. tunel přece jen je, je tvrzení obr. 6 už naprosto vadné. Podle popisu má jít o „1 – Obřanský tunel (88 m)“, ale na pohlednici je portál tunelu č. 3 (Bílovického), s průhledem na tunel č. 4. Jde tak o pohlednici-zmetek. A nelze se proto ani divit, že chybí rovněž jakýkoliv údaj o autorovi či nakladateli.

Obr. 5 Blansko. 1. tunel. Náklad: S. Broch, Blansko č. 113. 1921 [sbírka autorů].
Na pohlednici je ve skutečnosti brněnský portál Blanenského tunelu č. 10.

Obr. 6 Tunely na trati Brno – Česká Třebová. 1 – Obřanský tunel (88 m). ? Okolo 2023 [sbírka autorů].
Na pohlednici není Obřanský tunel (Blanenský č. 1), ale jižní (brněnský) portál tunelu č. 3 (Bílovického), a to s průhledem na rovněž brněnský portál tunelu č. 4! Dole vlevo je znak Brna, vpravo Bílovic n/Svitavou, v tomto případě bez chyb.

doc. Ing. VLADISLAV HORÁK, CSc.,
Ing. VLASTIMIL HORÁK,
Ing. RICHARD SVOBODA, Ph.D.

Literatura a podklady:
[1]     Mottl Kliment: Rekonstrukce tunelu č. 1 na trati Brno – Česká Třebová. Sborník příspěvků „Geotechnického sympozia VM90“, Brno 1997, str. 214-217, VUT v Brně FAST. ISBN 80-1204-031-5.
[2]     Pavlík Jiří: Zabezpečení výrubu tunelu s malým nadložím příčným sepnutím masívu. Sborník příspěvků konference Podzemní stavby PS´97, str. 251-255.
[3]     Portál tunelu Památkový katalog [online]. [cit. 2026-01-08]. Dostupné na internetu: < https://pamatkovykatalog.cz/portal-19082948 >
[4]     Blanenské tunely [online]. [cit. 2026-01-08]. Dostupné na internetu: < https://cs.wikipedia.org/wiki/Blanensk%C3%A9_tunely#Blanensk%C3%BD_tunel_%C4%8D._1 >