Pohlednice 4/2021
Litický tunel nejen na pohlednicích a fotografiích
Ve sbírkách autorů příspěvku se nacházejí pohlednice s jedním „úplně obyčejným tunelem“ provozovaným na železnici v ČR. Tento tunel se nachází ve východních Čechách, v síti SŽ má evidenční číslo 151 a je pojmenovaný Litický. Pisatelům článku se podařilo nahlédnout také do dokumentace tohoto tunelu, doplnit ji údaji dohledanými na webu a uspořádat tak stručnou informaci o historii a současnosti této (jak je uvedeno již výše) „zcela obyčejné“ a přitom docela zajímavé podzemní liniové stavby.
Lokace tunelu
Litický železniční tunel se nachází v bývalém okrese Ústí nad Orlicí, na katastru městečka Litice n/Orlicí. Je součástí trati 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad, a to v km 74,449–74,710, mezi železniční zastávkou Sopotnice a stanicí Litice nad Orlicí (obr. 1).
Obr. 1 Situace litického tunelu [1]
Přírodní podmínky
Železniční trať 021 je vedená malebným údolím Divoké Orlice, která zde obtéká výrazný skalní ostroh Kletné (535 m n. m.) se zříceninou hradu Litice. Šíji tohoto ostrohu překonává tunel v nadmořské výšce cca 375 m (obr. 1). Pokud jde o geologické podmínky, byl objekt vyražený v kvalitních horninách spodního paleozoika, představovaných granity až granodiority [2].
Historie
Předmětnou železniční trať vybudovala, a následně v letech 1874–1908 i vlastnila, společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB – Österreichische Nordwestbahn). Ve své době šlo o významnou privátní stavební a dopravní firmu, která (mimo jiné) vystavěla na území dnešní ČR a Rakouska 1 398 km železničních tratí. Povolení ke stavbě úseku dráhy bylo vydané 25. 6. 1870. Práce probíhaly, jak bylo dobově běžné, velmi rychle a provoz byl zahájený již 14. 1. 1874. Na trati se nachází jen jediný tunel – jde právě o tunel Litický [3, 4].
Poměrně záhy po svém uvedení do provozu – v roce 1891 – musel být tunel rozsáhle opravovaný. Týkalo se to především výjezdového (severního, litického) portálu. Vzhledem ke strukturnímu porušení materiálu zdiva zde bylo potřebné nahradit cca 50 % pískovcových kopáků prvky ze žuly (Světlá), resp. ruly (Litice). Podle nutnosti byla stejná sanace provedená i v některých partiích ostění, především v tunelových pásech 23 až 26.
Poslední dokumentovaná, a technicky již zásadní, oprava proběhla až u stoletého tunelu v letech 1968–1973. Dnes je jejím nejviditelnějším výsledkem nový betonový, o 3 m předsazený, vjezdový (jižní) portál. Pláštěm ze stříkaného betonu (SB) tl. 0,20 m byl sanovaný rovněž výjezdový (severní, litický) portál. SB tl. 0,10 až 0,20 m zesílil také původní kamenné zdivo ostění tunelu a s tím byly zcela přestavěné pásy 2, 3a a 3b, resp. klenba pásů 4a, 4b, 5a a 5b. Dále byly v tunelu nově zřízeny 3 ochranné výklenky, opravena či doplněna hydroizolace a osvětlení a založeny kabelové žlaby [5, 6].
Parametry tunelu a jeho konstrukční řešení
Původně byl tunel dlouhý 260,57 m, dnes je (vzhledem k posunutí vjezdového portálu) o 3 m delší. Půdorysně je situovaný v pravotočivém oblouku o R = 293 m, přičemž jeho niveleta generelně stoupá sklonem cca 11 ‰. Tunel byl sice navržený a stavěný pro dvě koleje, ale od počátku provozu až do současnosti je jím vedená jen kolej jedna. Původní světlost tunelu byla 8,20/6,20 m (43,04 m2), dnes odpovídá jeho průjezdný průřez standardu 1-SM, potažmo průchodnost vyhovuje pro profil Z-G ČD (nově označovaný jako Z-G2).
Návrh tunelu byl (podle dokumentovaných průřezů ostění) patrně provedený shodně se zásadami platnými pro klasickou tunelovou obezdívku s tuhými opěrami, realizace probíhala (opět s nejvyšší pravděpodobností a s přihlédnutím k době stavby) za nasazení některé varianty „podélníkové neboli modifikované rakouské soustavy“. S ohledem na délku tunelu a místní poměry lze předpokládat dohorní ražbu z jednoho portálu, zaručující gravitační odvodnění. K tomu se pak přímo nabízí postup stavby od jihu.
Pohlednice
Ve sbírce autorů článku se nacházejí celkem čtyři pohlednice s Litickým tunelem. Další tři byly (pro tento seriál nestandardně) dopátrány na internetových stránkách věnovaných historii podorlické železnice [7]. U českého tunelu této kategorie se tak jedná o interesantní počet pohlednic (obr. 2 až 8).
Obr. 2 Litice n/Orl. Foto J. Švec Praha XI. Okolo 1930 [sbírka autorů].
Výhled ze severního – výjezdového/litického – portálu, směrem k železniční stanici Litice nad Orlicí. V pozadí, za nádražím vlevo, je zřetelně světlá plocha. Jde o kamenolom, který byl založený právě kvůli výstavbě dráhy a zejména Litického tunelu. V kamenolomu je dodnes těžený kvalitní granodiorit.
Obr. 3 Litice nad Orlicí. ? 1949 [sbírka autorů].
Ten samý výhled ze severního – výjezdového/litického – portálu, jako na obr. 2, ale o cca 20 let později. Časový odstup dokumentují vzrostlé stromy. Na pohlednici je zřetelné podskružení ostění příportálového pásu kolejnicemi.
Obr. 4 Motorová lokomotiva 750 371-7 v čele rychlíku R 952 vyjíždí z Litického tunelu. Vydáno pro Letohradský železniční klub. Foto © Jiří Adolf. Tisk: OFTIS Ústí nad Orlicí. 2005. [sbírka autorů].
Pohlednice určená pro milovníky lokomotiv. Vlak vyjíždí z jižního – vjezdového – portálu tunelu. Na snímku je velmi dobře vidět pozdější posunutí vjezdového portálu.
Obr. 5 310.922 v Litickém tunelu. Vydala spol. železniční Č. Třebová. Foto: P. Stejskal. Tisk: OFTIS Ústí nad Orlicí. Cca 2010 [sbírka autorů].
Pohlednice je opět určená obdivovatelům historických strojů. Parní lokomotiva přezdívaná „Kačenka“, vyjíždí stejně jako na obr. 4 z jižního – vjezdového – portálu tunelu.
Obr. 6 Romantický pohled na údolí řeky Orlice, trať a Litický tunel. 1895 [7].
Železnice je vedená půvabným údolím Divoké Orlice, která zde obtéká Hradní kopec (451 m. n. m.) se zříceninou hradu Litice (v pozadí).
Obr. 7 Těžba v litickém lomu s tunelem v pozadí. 1900 [7].
Těžba kamene v Liticích nad Orlicí probíhá již od konce 19. století a její zahájení je spojené právě s výstavbou železniční trati Týniště – Letohrad. Dodnes se zde těží šedý biotitický granodiorit.
Obr. 8 Téměř stejný pohled jako na obr. 7. Údolí řeky Orlice, zřícenina hradu a Litický tunel. Okolo 1906 [7].
Současnost
Pravidelné kontrolní prohlídky Litického tunelu sice konstatují drobné poruchy a závady, ty však závažností zdaleka neodpovídají jeho téměř 150letému stáří. Stavební stav objektu je aktuálně označený velmi příznivě stupněm „2“ = vyhovující. Tunel je tak klasifikovaný stále jako objekt bez podstatných viditelných závad, které by mohly mít negativní vliv na drážní provoz. Dílo pradědů proto lze, bez přehánění, označit za obdivuhodné! [8]
Na závěr je současnost Litického tunelu dokumentovaná (obr. 9 až 12) s aktuálními pohledy na jeho portály a vnitřní prostor.
Obr. 9 Současný stav jižního – vjezdového – portálu Litického tunelu. Nová betonová konstrukce z let 1968–1973 byla o 3 m předsunutá před historický vstup [Foto: K. Doležal, SŽ OŘ HK SMT].
Obr. 10 Současný stav severního – výjezdového – portálu Litického tunelu [Foto: K. Doležal, SŽ OŘ HK SMT].
Obr. 11 Měření prostorové průchodnosti u severního – výjezdového – portálu. Noční výhled směrem k žst. Litice n/Orlicí. Srovnej s obr. 2 a 3 [Foto: K. Doležal, SŽ OŘ HK SMT].
Obr. 12 Měření prostorové průchodnosti v tunelu fotogrammetrickým strojem FS3. [Foto: K. Doležal, SŽ OŘ HK SMT]. Z obr. 8 a 9 je patrný neporušený profil a celkově dobrý stav ostění tunelu.
doc. Ing. Vladislav Horák, CSc.,
Ing. Václav Majer,
Ing. Richard Svoboda, Ph.D.
References:
[1] www.mapy.cz
[2] ČGS. Geovědní mapy M 1:50 000 [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné na internetu <https://micka.geology.cz/record/basic/52382171-4d60-42b6-a023-087c0a010817>
[3] Litický tunel [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné na internetu <https://cs.wikipedia.org/wiki/Litick%C3%BD_tunel>
[4] Železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné na internetu <https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_T%C3%BDni%C5%A1t%C4%9B_nad_Orlic%C3%AD_%E2%80%93_Letohrad>
[5] Evidenční list pro tunel Litický, 1949
[6] Evidenční list pro tunel Litický, 1975
[8] Zápis z podrobné prohlídky tunelu, 2020