Pohlednice 4/2019

Pohlednice s tunely – opět na skok v Čechách

Na železničních tratích Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, se nachází přes 150 tunelů. Řada z nich je dokumentovaná i na (obvykle starších) pohlednicích. V tomto dílu seriálu se dostává řada na šest z nich, zobrazených na osmi pohlednicích. Až na jeden jde o tunely málo známé. Poněkud paradoxně ten nejznámější – Choceňský tunel – již neexistuje, poněvadž byl již před dlouhými sedmdesáti lety snesený a nahrazený skalním zářezem. A právě tento tunel také není připomínaný pohlednicí, nýbrž příležitostnou dopisní obálkou.

Tunel Ovčí stěna

Otevření železnice Praha – Drážďany 8. 4. 1851 znamenalo prudký rozvoj Děčína (Tetschen) na pravém břehu Labe a především Podmokel (Bodenbach) na protějším, levém břehu řeky. Tunel se nalézá právě v Podmoklech, na traťovém úseku Děčín hl. n. – Dolní Žleb státní hranice s SRN, a to mezi stanicemi Děčín hl. n. a Děčín Přípeř. Pojmenování tunelu bylo odvozeno z terénní překážky, kterou je pískovcová skála, původně německy pojmenovaná Schäferwand (Ovčí stěna), v současnosti však nazývaná stěna Pastýřská. Vlastní tunel má délku 279 m, dvě koleje a byl dokončený v roce 1849. Pohlednice s tímto tunelem ostatně byla v tomto seriálu uvedena již v Tunelu č. 3/2014 – ukazovala však severní výjezdový (Žlebský) portál, když nyní se jedná o portál protější – obr. 1 až 3 [1, 3, 5].

Obr. 1 Děčín – Podmokly (Tetschen – Bodenbach). Pohlednice podle akvarelu. Neznámý vydavatel. 1900 [sbírka autorů].
Při levém okraji obrázku se nachází jižní (děčínský) portál tunelu Ovčí stěna – též obr. 2 a 3. Pravé části pohlednice dominuje Děčínský zámek, v letech 1628–1932 sídlo hrabat Thun-Hohenstein. Tato stavba s dlouhou historií byla v letech 1968–1991 systematicky devastovaná sovětskou posádkou. Dnes je majetkem města Děčína a je zásadně opravovaná. Při nábřeží Labe vlevo je zakotvená řada dřevěných dopravních lodic. Pohlednice byla dne 14. 7. 1900 zaslaná p. Aloisem Vilémem Ebrlem slečně Anince Iserové do Vápenného Podola.

Obr. 2 Pozdrav z Podmokel (Bodenbach). Bröckelt & Sperl, Tetschen a. Elbe 450. 1900 [sbírka autorů].
Na pohlednici je část dosud samostatného města Bodenbach (dnes Děčín IV – Podmokly) při levém břehu Labe. Jižní (děčínský) portál tunelu Ovčí stěna (rovněž na obr. 1 a 3) je v pozadí pravého okraje snímku.

Obr. 3 Děčín – Podmokly (Tetschen – Bodenbach). Labská partie s Horním Podlužím (Obergrund). B. K. Sch. W. I. (153). 1908 [sbírka autorů].
V levém dolním rohu pohlednice je jižní (děčínský) portál tunelu Ovčí stěna (stejně jako na obr. 1 a 2). Původně samostatná města Podmokly (vlevo) a Děčín (vpravo), sloučená ve dvojměstí roku 1942, spojuje poslední český řetězový most císařovny Alžběty, otevřený 2. 12. 1855 a snesený 1933; jeho pilíře dnes slouží mostu Tyršovu. Za mostem vpravo je starý děčínský přístav. Pozornost zasluhuje čilý plavební ruch na Labi, stejně jako řada vorů zakotvená při levém břehu řeky.

Jakubský tunel

Pravobřežní labská železnice byla vybudovaná mezi lety 1870 –1874 rakouskou Severozápadní dráhou, a to jako součást spojení Vidně s hranicemi Německa u Děčína. Trať byla posléze od roku 1909, s dokončením během 1. světové války, zdvoukolejněna. V 50. letech 20. stol. byla železnice opravovaná se souběžnou elektrifikací. Dvoukolejný tunel překonává pro České středohoří charakteristický znělcový útvar, dnes pojmenovaný Dívčí kámen. Má délku 86,80 m a nachází se na traťovém úseku Lysá n/L – Děčín – Prostřední Žleb, mezi zastávkou Těchlovice (na jihu) a stanicí Boletice n/L (na severu) – obr. 4 a 5. Pojmenování nese podle blízké osady Jakuby [1, 3, 4].

Obr. 4 Panenský kámen (Jungfernstein) u Nebočad (Neschwitz). 1469. Neznámý vydavatel. Okolo 1930? [sbírka autorů].
Obec Neschwitz (dnes Nebočady) v současnosti administrativně náleží do místní části Děčín – XXXIII. Znělcový ostroh Jungfernstein byl před 2. světovou válkou česky nazývaný „Panenský kámen“. Nověji nese pojmenování „Dívčí kámen“.

Obr. 5 Bez názvu. Photochromie D O & N. Serie 230 No 3740. Okolo 1940? [sbírka autorů].
Na pohlednici je zachycený původní jižní skalní portál Jakubského tunelu (také na obr. 4). V 50. letech 20. století byla před portálem zřízená krátká těžká galerie. Na protějším, levém břehu Labe se nachází obec Choratice (německy Kartitz). V pozadí vlevo je vidět Lotarův vrch (510 m n. m.), v centrální části obrázku se nachází typická homole Chmelník (508 m n. m.).

Mikulovský tunel

Mikulovský tunel se nachází na traťovém úseku Dubí – Moldava, mezi stanicí Mikulov v Krušných horách a zastávkou Mikulov – Nové Město (obr. 6). Má délku 334 m, je jednokolejný, v protisměrných směrových obloucích a otevřený byl roku 1885.

Regionální Moldavskou horskou dráhu stavěla mezi lety 1873 až 1885 společnost Pražsko-duchcovské dráhy pro vývoz uhlí do Německa. Vedla z Mostu přes Osek, Hrob, Dubí a Mikulov do Moldavy. Propojení do Německa však bylo 1946 sovětskými vojáky rozebráno. Dnes se nicméně zvažuje obnovení.

Roku 1998 byla dráha zařazena mezi kulturní památky. Aktuální technický stav tunelu však umožňuje rychlost jen 10 km/h [1, 6].

Obr. 6 Nádraží Mikulov v Čechách (Niklasberg i. Böhmen). 22891 Verlag: Arthur Dix, Moldau. Okolo 1920? [sbírka autorů].
Pohlednice s nádražíčkem a jihovýchodním (Mikulovským) portálem tunelu s velmi okouřeným záklenkem. Na budově nádraží je dvoujazyčný nápis Mikulov – Niklasberg.

Tunely v údolí řeky Teplé

Regionální neelektrifikovaná železniční trať Mariánské Lázně – Karlovy Vary dolní nádraží spojuje v délce 56 km obě nejvýznamnější lázeňská města ČR. Provoz na ní byl zahájený v roce 1898. Ve své převážné délce je železnice vedená podél toku řeky Teplé.

Na trase se nachází celkem šest tunelů, z nichž nejdelší je Bečovský (248,20 m) a nejkratší Dolnohamerský II (40,60 m). Na obr. 7 je připomínán tunel Dolnohamerský I, dlouhý 132,38 m, na obr. 8 je to následující tunel Dolnohamerský III, dlouhý 115,10 m. Oba tunely, nacházející se mezi železniční stanicí Bečov nad Teplou a zastávkou Louka u Mariánských Lázní, byly otevřené ve stejném roce jako celá dráha.

Obr. 7 Údolí řeky Teplé (Tepl-Tal). Neznámý vydavatel. Kolorovaná fotografie. Okolo 1920 [sbírka autorů].
Na pohlednici je jižní portál tunelu Dolnohamerského I. Následuje bezprostředně za mostem přes hluboké údolí Teplé a silniční komunikací vedenou souběžně s řekou.

Obr. 8 Údolí řeky Teplé (Tepl-Tal). No. 17117 Verlag von J. P. Braunbock, Tepl. Orig.-Aufn. B. L. N. Kolorovaná fotografie. 1926 [sbírka autorů].
Na pohlednici je jižní portál tunelu Dolnohamerského III od železniční zastávky Louka u Mariánských Lázní.

Choceňský tunel

Pohlednice se západním (pražským/choceňským) portálem dnes neexistujícího Choceňského tunelu byla uvedená již v Tunelu č. 3/2014.

Bývalý železniční tunel (obr. 9) se nacházel na traťovém úseku Choceň – Brandýs nad Orlicí, v bezprostřední blízkosti nádraží Choceň. Na jeho projektování se měl podílet stavitel dráhy Ing. Jan Perner, který při prohlídce stavby ze schůdků vagónu utrpěl dne 9. 9. 1845 smrtelné zranění. Tunel měl délku 255,97 m a byl zprovozněn v roce 1845 jako dvoukolejný. V letech 1947 až 1949 byl, s ohledem na velmi špatný stav, snesený a nahrazený hlubokým zářezem s charakteristickými pilířovými opěrnými stěnami. I díky tomu lze dnes z vlaku spatřit typickou vrstevnatost křídových hornin [1].

Obr. 9 150 let dráhy Olomouc – Praha 1845 – 20/8 – 1995. Příležitostná obálka České pošty k významnému drážnímu výročí [sbírka autorů].
Námětem obálky jsou historické rytiny dnes již neexistujícího Choceňského tunelu – shora: podélný řez s větracími šachtami, půdorys a portály. Vlevo je pražský portál (s vročením MDCCCXXXXV) a vpravo portál olomoucký (s dedikací císaři Ferdinandu I.). Jen s nostalgií lze vzpomenout doby, kdy k zaslání dopisu postačily pouhé 3 Kč. Po necelých 25 letech je to osmi násobek.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
 Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.,
Ing. Martin ZÁVACKÝ

Literatura

[1]  ZIMEK, P. Z historie železničních tunelů. 1. vyd. Praha: ČD, ?, 32 s.

[2]   Železniční tunely v Česku [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné na internetu <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tunely_v_%C4%8Cesku>

[3]   Seznam železničních tratí v Česku [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné na internetu <https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%ADch_trat%C3%AD_v_%C4%8Cesku>

[4]   Seznam německých názvů obcí a osad v Česku [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné na internetu <https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_n%C4%9Bmeck%C3%BDch_n%C3%A1zv%C5%AF_obc%C3%AD_a_osad_v_%C4%8Cesku>

[5]   Děčín [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné na internetu        <https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn>

[6]   Obec Mikulov [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné na internetu <https://www.obec-mikulov.cz/>

[7]   Trať 149 Karlovy Vary – Mariánské Lázně [online]. 2019 [cit. 2019-07-10]. Dostupné na internetu <http://www.tady.cz/dadajena1/149.htm>