Pohlednice 4/2016
Pohlednice s tunely v SRN
V dnešním dílu seriálu se představuje celkem sedm pohlednic s tunely ve Spolkové republice Německo. Všechny z prezentovaných tunelů jsou určeny pro kolejová vozidla – převážně pro standardní železnici, dva z nich jsou horské ozubnicové, jeden pro městskou tramvajovou dráhu. K některým lokalitám, ve kterých se prezentované tunely nacházejí, se vážou místní legendy a pověsti. Nejméně dva z předvedených tunelů jsou spojeny s velkými železničními neštěstími. Některé z těchto tunelů se vyznačují rovněž charakteristickými prvenstvími. Dva tunely už po delší dobu provozu neslouží.
Tunel Schlossberg (Pfalz)
Jeden ze 12 železničních tunelů na Ludwigsbahn ve spolkové zemi Porýní-Falc. Tunel Schlossberg se nachází na traťovém úseku Hochspeyer – Lambrecht. V délce 208 m protíná SV část Schlossbergu (česky Hradního vrchu) se zříceninou hradu Frankenstein (obr. 1).
Tunel byl stavěn od roku 1845, jako jednokolejný byl otevřen v roce 1849 a v roce 1856 byl zdvoukolejněn. V roce 1960 byl jeho profil upraven pro elektrickou trakci a v roce 2014 proběhla zatím jeho poslední rekonstrukce.
Encyklopedie Wikipedia uvádí jako zajímavost to, že jméno Schlossberg nese v SRN celkem 12 tunelů (z nich pět železničních, šest silničních a jeden podchod), dva tunely v Rakousku a jeden tunel ve Švýcarsku [1, 2].
Obr. 1 Zřícenina Frankensteinu ve Falci. 9424 Postkarten-Verlag H. Schmidt, Kaiserslautern Kaiserst. 15. 1925(?) [sbírka autorů].
Na pohlednici je východní, v současnosti památkově chráněný, portál tunelu od železniční stanice Weidenthal. Obdobně historizující charakter je typický i pro další portály tunelů na Ludwigsbahn.
Tunel Harras
Jednokolejný krátký tunel (délky 85,8 m) na traťovém úseku Niederwisa – Hainichen ve spolkové zemi Sasko, prorážející bájnou skálu Harras nad řekou Zschopau – obr. 2. Ke skále se váže legenda o rytíři z Harrasu, obdobná (i když mladší) té o Horymírovi se Šemíkem na pražském Vyšehradu.
Stavba trati byla zahájena roku 1867, tunel byl otevřen 1. 3. 1869. V německé železniční komunitě je známý především ve spojitosti s velkým železničním neštěstím. Dne 14. 12. 1913 pozdě večer, během zimní bouře, zavalilo trať při a na jižním portálu cca 100 m3 horniny. Do sesuvu najel osobní vlak – tragédie si vyžádala 10 mrtvých a 53 zraněných [3].
Obr. 2 Skála Harras s Körnerovým křížem a tunelem. Heliocolorkarte von Ottmar Zieher, München. 191. [sbírka autorů].
Na pohlednici je jižní portál od železniční stanice Braunsdorf-Lichtenwalde. Po sesuvu v roce 1913 byla podoba portálu výrazně změněna. Kříž na vrcholu skály byl vztyčen na památku básníka Theodora Körnera, který padl roku 1813 v osvobozenecké válce s Napoleonem.
Tunnel Rehberg
Dvoukolejný železniční tunel Rehberg, dlouhý 1918 m, se nachází na trati z Altenbekenu do Bad Driburg-Langenland, pod Eggegebirge (cca 464 m n. m.) na okraji Teutoburského lesa – obr. 3. Tato část trati, zvaná též Eggebahn, se nachází ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Stavba tunelu byla zahájena 10. 9. 1861 a postupovala ražbou jak z obou portálů, tak i ze tří mezilehlých šachet hlubokých 30 až 92 m. Realizace se potýkala s velmi těžkými přírodními poměry – v hoře byly zastiženy četné kaverny a stavbu přerušovaly velké přítoky vody s vydatností až 500 l/hod. Práci narušily čtyři velké závaly – zahynuli při nich celkem tři pracovníci. Tunel byl uveden do provozu 1. 10. 1864 a s ohledem na překonávání geologických překážek vzrostly náklady na stavbu oproti předpokladům cca 3x, a to až na konečných 788 872 tolarů.
V neděli 23. 7. 1905, po vydatných deštích, se v místě starého závalu zřítila obezdívka tunelu v délce cca 20 m. Do havárie vzápětí najel vlak a následkem byl 1 mrtvý a 12 zraněných. Vzhledem k celkově špatnému stavu tunelu bylo poté opravováno a zesíleno 352 m obezdívky. Při těchto pracích byli při průtrži vody 19. 1. 1906 usmrceni tři tuneláři. Pro značnou náročnost se na opravách podíleli i barabové povolaní z Itálie.
V roce 1971 byla železniční trať elektrifikována. V letech 1976–1977 byl tunel opravován, především pro zlepšení funkce odvodnění. Další rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 1984–1987 – cihelná obezdívka byla nahrazena v délce 160 m betonem a v hoře detekované kaverny (velikosti až přes 10 m) byly vybetonovány. Odhadované náklady na tuto rekonstrukci v částce 4,5 mil. DM byly překročeny trojnásobně až na 12,5 mil. DM. Zatím poslední renovace tunelu se uskutečnila v roce 2013. Byl při ní vyměněn železniční spodek, zřízeny únikové cesty a nouzové osvětlení, opravena kanalizace, to vše za 12 mil. €.
Stejné jméno – Rehberg – nese železniční tunel dl. 602 m, dokončený v nedávné době (2010–2013) u Goldisthalu na Neue Bahnstrecke Ebensfeld – Erfurt na opačném konci SRN [4].
Obr. 3 Altenbeken, tunel – vjezd. No. 1 Carl H. OdemarMagdeburg. 1918 [sbírka autorů].
Na pohlednici je v hlubokém zářezu vidět západní portál tunelu.
Bismarckův Tunel
Poměrně krátký jednokolejný železniční tunel délky 187 m na ozubnicové trati Rübelandbahn mezi Rübelandem a Hüttenrode v okrese Harz ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko – obr. 4.
Ražba byla zahájena v roce 1884 a tunel byl proražen k 1. 4. 1885, a to právě na narozeniny Otto v. Bismarcka.
V roce 1931 byl, po dokončení nové větve trati, tunel již jako nepotřebný vyřazený z provozu a zazděný. Opuštěný a přiměřeně zchátralý tak zůstává dodnes [5].
Obr. 4 Bismarckův tunel u Rübelandu. Harz – ozubnicová dráha Blankenburg – Rübeland – Tanne. Oficiální pohlednice č. 6. Verlag von Rud. Stolle, Bad Harzburg. 1910 [sbírka autorů].
Pohlednice zobrazuje původní severovýchodní portál tunelu. Na portálu, nad záklenkem, se zde nacházela pamětní deska a nad ní busta Otto v. Bismarcka.
Höllentalská dráha – tunel Ravena
Höllentalskou dráhou se nazývá železniční trať v jižním Schwarzwaldu, z Freiburgu přes Höllental do Donaueschingenu, ve spolkové zemi Badensko-Würtembersko. Je převážně jednokolejná a je považovaná za nejstrmější hlavní trať v SRN.
Výstavba trati probíhala, s přestávkami, od roku 1882 do otevření 20. 8. 1901. Na trase se nachází 15 tunelů o délce od 15 m do 535 m – jejich celková délka pak činí 2 901 m.
Na pohlednici (obr. 5) je nejužší místo dráhy – Höllental, s druhým nejkratším tunelem dráhy, který byl pojmenovaný „Ravena“. Tunel byl původně dlouhý 85 m, ale po rekonstrukci navazujícího viaduktu „Ravena“ byl v roce 1927 zkrácen na pouhých 47 m [6, 7].
Obr. 5 Romantické údolí Höllental v jižním Schwarzwaldu. Hersteller und Verlag Schöning & Co., Lübeck. Okolo 1960(?) [sbírka autorů].
V centrální části pohlednice se nachází 36 m vysoký a 224 m dlouhý železniční viadukt „Ravena“ a před ním, na jeho jižním přístupu, krátký jednokolejný tunel „Ravena“. Název lokalitě (Höllental – česky Pekelné údolí) údajně dali francouzští vojáci, kteří tudy v roce 1796 ustupovali do Francie.
Dráha na Wendelstein
Jednokolejná elektrická úzkorozchodná ozubnicová dráha z Brannenburgu na Wendelstein ve Vápencových alpách (Kalkalpen) v Horním Bavorsku. Dnes je jednou z pouhých čtyř dosud provozovaných ozubnicových drah v SRN a jako taková je předmětem památkové ochrany.
Stavba byla zahájena 29. 3. 1910 a slavnostně otevřena 25. 5. 1912. Práce byla dílem dělníků hlavně z Itálie a z Chorvatska.
Železnice je vedená převážně po V straně hory Wendelstein a původně byla dlouhá 9,95 km. Dnes má délku 7,66 km a překonává výškový rozdíl 1217,27 m. Na trase je sedm tunelů (a osm galerií) – obr. 6. Tunely jsou dlouhé od 16 m do 119 m – celkem se jejich délka rovná 324 m [8].
R. 1922 vykolejil vlak v galerii Raindlerkessel se zraněním více než 30 cestujících.
Obr. 6 Wendelsteinská dráha. Wilh. Knarr Phot. Rosenheim. 1915 [sbírka autorů].
S vysokou pravděpodobností je na pohlednici patrný výjezd z tunelu T4 (dl. 30 m) směrem k nejkratšímu z tunelů T5 (dl. 16 m). Tunely nejsou opatřené ostěním.
Tunel podzemní tramvaje pod řekou Sprévou v Treptow
Tunel se nachází pod řekou Sprévou a spojoval Stralau (na severu) se zábavním parkem v Alt-Treptow v Berlíně (na jihu).
Byl stavěn v letech 1895 až 1899 s nasazením razicího (pneumatického?) štítu. Jde o vůbec první štítovaný a současně i první podvodní tunel v Německu. Délka tunelu činila 454 m (s rampami potom 582 m), se (světlou?) šířkou kruhového profilu 3,76 m (obr. 7) a v nejhlubším místě se tunel nacházel 12 m pode dnem Sprévy.
Dne 15. 2. 1932 byla tramvajová doprava zastavena, poněvadž byly v ostění zjištěny trhliny s průsaky vody. Během LOH 1936 byl tunel znovu otevřen, ale jen pro chodce. Za 2. světové války byl v S části tunelu zřízen kryt pro obyvatelstvo – jeho jižní část (s porušeným a prosakujícím ostěním) byla od krytu oddělena betonovými stěnami.
Po několika pokusech o opětné otevření po válce byly nakonec rampy zasypány a dosud existující tunel je dnes zaplavený vodou [9].
Obr. 7 Pohled na tunelovou dráhu pod Sprévou v Treptowě u Berlína, v hloubce 15 m pod Sprévou, délka 450 m, jízdní doba 2 minuty.?? 1906 [sbírka autorů].
Na pohlednici vyniká – v poměru s projíždějící tramvají minimalizovaný – průjezdný profil tunelu.
doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.
Literatura
[1] Schlossberg-Tunnel (Pfalz) [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Schlossberg-Tunnel_(Pfalz)>
[2] Schlossbergtunnel. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Schlossbergtunnel>
[3] Eisenbahnunfall von Braunsdorf [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Eisenbahnunfall_von_Braunsdorf>
[4] Rehbergtunnel [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Rehbergtunnel>
[5] Bismarcktunnel [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Bismarcktunnel>
[6] Höllentalbahn (Schwarzwald) [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/H%C3%B6llentalbahn_(Schwarzwald)>
[7] Ravennabrücke [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Ravennabr%C3%BCcke>
[8] Wendelsteinbahn [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Wendelsteinbahn>
[9] Spreetunnel Stralau–Treptow [online]. 2016 [cit. 2016-9-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Spreetunnel_Stralau%E2%80%93Treptow>