Pohlednice 4/2015

Pohlednice tunelů ve Slovenské a České republice s lokomotivami

Další díl seriálu nabízí několik zajímavých pohlednic z relativně nedávné doby, které byly evidentně vydány především pro milovníky lokomotiv a vlaků. Na těchto pohlednicích charakteristicky vyjíždí z tunelového portálu lokomotiva nebo motorový vůz. K nim je na úvod připojena pěkná stará pohlednice s Bratislavským tunelem (rovněž s lokomotivou a navíc s odstavenými vozy) a na závěr je přidána kuriozita představovaná příležitostnou poštovní dopisnicí (samozřejmě také s vyjíždějícím vlakem). Popisy z rubu jednotlivých pohlednic, definující obvykle typ lokomotivy, jsou v článku doplněny základními charakteristikami stavby příp. zajímavostmi týkajícími se předmětných tunelů.

Obr. 1 Bratislava. Tunel. I. v. B. No. 100. Kolorovaná fotografie. Cca 1918 až 1919 [sbírka autorů].
Krásný pohled na Bratislavu s portály Lamačských tunelů a věží chrámu sv. Martina a pustým Bratislavským hradem v pozadí. Pohlednice byla adresována slečně Mici Schuster v Brně.

Obr. 2 T 4784003 – vychádza z Bratislavského tunela s viedenským rýchlikom. Foto: © Dušan Kelo. Dizajn: JASAM Bratislava. Tlač: PUBLIC Malacky. ?? [sbírka autorů].

Lamačský tunel č. I (na pohlednici vlevo), označovaný také jako starý, byl vybudován během výstavby trati Vídeň – Bratislava. Sloužil vlakům do Bratislavy i do Devínskej Novej Vsi, a to oběma směry až do roku 1902, kdy byl zahájen provoz také tzv. novým tunelem (na pohlednici vpravo, s vyjíždějícím vlakem) Lamačským II. Tunel č. I postavený v letech 1844 až 1848 byl původně dvoukolejný a dlouhý 703,60 m. Mezi roky 1899 až 1900 byl zkrácen na 594 m a při prodlužování hlavního nádraží zjednokolejněn. Lamačský tunel č. II (tzv. nový) stavěný od 15. 12. 1900 do konce září 1902, má délku 595,61 m a je jednokolejný. Vidět je Bratislavský (východní – P2) portál [1].

Obr. 3 475 196 na čele mimoriadneho vlaku vychádza z Bralského tunelu na trati Horná Štubňa – Prievidza (31. 5. 1997). Foto © Martin Rys. Klub priateľov železníc na Hornej Nitre. Sazba a tisk: KATOS Přerov, CZ [sbírka autorů].
Z hlediska technické historie je Bralský tunel velmi významnou stavbou. Nesl v minulosti také pojmenování T. G. Masaryka či Veľký tunel. Má délku 3011,6 m a doba jeho výstavby je udávána od 8. 11. 1927 do října 1930. Na pohlednici vyjíždí lokomotiva z portálu Handlová – P1 [1].
Rozsáhleji je o Bralském tunelu pojednáno v časopisu TUNEL č. 2/2011.

Obr. 4 Motorový voz 830 128-5 na čele mimoriadneho vlaku na trati Horná Štubňa – Prievidza v km 13,0 u Hájnického tunelu (7. 12. 1997). Foto © Martin Rys. Klub priateľov železníc na Hornej Nitre. Sazba a tisk: KATOS Přerov, CZ [sbírka autorů].
Délka Hájnického tunelu se udává 103 m, doba výstavby od 15. 5. 1929 do 12. 8. 1930. Na pohlednici vyjíždí souprava z Handlovského portálu [1].

Obr. 5 Elektrická lokomotiva 151 001-5 v čele IC 140 vyjíždí z portálu Třebovického tunelu. Vydáno pro Letohradský železniční klub, 10/2005. Foto © Jiří Adolf. Vydavatelství a tisk: OFTIS Ústí nad Orlicí [sbírka autorů].
Pohled na západní portál jednokolejného Třebovického tunelu z roku 1845, obnoveného v délce 511,23 m v roce 1933. Osud této významné technické památky a obzvláštní pamětihodnosti tunelového stavitelství v ČR definitivně zpečetila přeložka tratě a výstavba nového dvoukolejného tunelu. Poslední vlak tímto starým Třebovickým tunelem projel 8. 4. 2005 krátce po 11:00. Tento vlak vyjíždí z portálu na třebovické straně. Prostor starého tunelu byl po jeho uzavření vyplněn popílkocementovou směsí [2, 3, 4].

Obr. 6 Lokomotiva 464.202 s vlakem vyjíždí z tunelu u Milotic nad Opavou se soupravou historického vlaku dne 10. června 2000. Foto: Jaroslav Valeš. Graf. úprava: RAP. Vydaly ČD, s. o., OPŘ Ostrava. Repro – tisk: SPRINT Olomouc [sbírka autorů].
Milotický tunel se nachází na traťovém úseku Olomouc – Krnov (Opava), mezi stanicemi Bruntál – Milotice nad Opavou. Tunel je jednokolejný, byl dokončený v roce 1872 a má délku 249,41 m. Patrně jde o jeho východní portál (směrem k železniční stanici Milotice n/O) [3].

Obr. 7 Ozubnicová lokomotiva 715.001 opouští tunel u Kořenova zastávky na trati č. 035 Tanvald – Harrachov 21. 9. 1997. © Jaromír Bittner. HERKULES KAKD [sbírka autorů].
Tunel Polubenský (dříve nazývaný i Příchovický) na traťovém úseku Liberec – Harrachov st. hranice, mezi zastávkou Kořenov a stanicí Kořenov. Stavba započala 25. 4. 1900 z Tanvaldské strany a o 3 měsíce později byly zahájeny trhací práce i ze strany Polubenské. K trhacím pracím byl využit také Nobelův dynamit. Průměrný denní postup byl 1,15 m. Tunel byl dokončen roku 1902. V době vybudování měl délku 932 m, při rekonstrukci trati v letech 1958 až 1962 byl prodloužen o osm metrů. Českým prvenstvím je jeho nejvyšší podélný sklon, který činí 53 promile. Podle historických dokladů bylo na stavbu tunelu použito 20 tun dynamitu [2, 3, 5].

Obr. 8 Uvedení železničního tunelu pod Vítkovem do provozu 1. 9. 2008. Qarta [sbírka autorů].
Nejedná se o pohlednici, nýbrž o jistou kuriozitu – příležitostnou poštovní dopisnici. Jde o západní portály dvoukolejných Vítkovských tunelů na tzv. „Novém spojení“ v Praze. Jejich výstavba byla dokončena v roce 2008. Severní Vítkovský tunel (Vítkovský I, na dopisnici vlevo) má délku 1316 m a vede směrem do a z Libně. Jižní Vítkovský tunel (Vítkovský II, na dopisnici vpravo) je dlouhý 1364 m a vede směrem do a z Holešovic a Vysočan. Jedná se o 3. a 4. nejdelší železniční tunel v ČR [3].

Dá se říci, že prezentované pohlednice získaly tím, že lokomotiva či vlaková souprava vyjíždí právě z tunelu, na nečekané dynamice a v přeneseném slova smyslu tak i další „přidanou sběratelskou hodnotu“. Je to o to cennější, že jde (až na výjimky) o pohlednice vydané jen relativně nedávno, a to většinou v posledních cca 20 letech.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
 Ing. Tomáš VRÁNA

Literatura

 [1]  Tunely na koľajových tratiach na Slovensku [online]. 2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné na internetu <https://rail.sk/skhist/tunely.htm>

[2]   ZIMEK, P. Z historie železničních tunelů. 1. vyd. Praha: ČD, ?, 32 s.

[3]   Železniční tunely v Česku [online]. 2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné na internetu <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tunely_v_%C4%8Cesku>

[4]   Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. 2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné na internetu <http://www.cd.cz/old/TCD2005/5_32tune.htm>

[5]   Horská ozubnicová dráha Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov [online]. 2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné na internetu <http://www.zubacka.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=21:popis-trati&catid=3:o-trati&Itemid=53>