Pohlednice 3/2023

Francie – pohlednice s tunelem Galibier a něco navíc

Každý rok v počínajícím létě žije Francie jedinou událostí – cyklistickým závodem Tour de France (TdF). O vítězi tohoto podniku zpravidla rozhodují horské etapy. Proto jsou standardem závodu často až heroické výjezdy cyklistů do horských sedel. Proslulými se tak staly především tři průsmyky – Galibier v Alpách a Tourmalet a Aubisque v Pyrenejích (obr. 1). Silnice v každé z těchto lokalit procházejí tunely a právě pohlednice s nimi uvádí tento díl seriálu. Nechybí ani pár zajímavostí týkajících se slavné TdF.

Obr. 1 Francie slavné průsmyky na TdF s tunely na pohlednicích v článku (červeně)

Tunel v průsmyku Galibier

Průsmyk Galibier (Col du Galibier), pátý nejvyšší ve francouzských Alpách, spojuje na hranici departementů Savoie a Hautes-Alpes historické kraje Dauphiné a Savojsko (obr. 1). Nachází se ve výšce 2 642 m n. m. (uvádí se i 2 645 m). Cesta na Galibier stoupá ze Saint-Michel-de-Maurienne o téměř 1 900 m na délce 30 km.

Původní starý „přírodní“ kupecký chodník a pašerácká stezka obcházející solnou daň byly místním od pradávna známé jako „muletier“ (tj. pro mezky). Po francouzské anexi Savojska roku 1860 nabyla trasa také vojenského významu, a proto byla v roce 1879 armádou upravena do podoby štěrkové „Routes des Grands Communication #14“.

Trvale svízelné klimatické poměry v průsmyku (v závislosti na počasí býval přístupný jen od poloviny června do poloviny října) si v letech 1890-91 vynutily vyražení jednoho z nejvýše položených vrcholových tunelů v Evropě (obr. 2 až 7). Je vedený cca 90 m pod průsmykem ve výšce 2 556 m n. m. a je dlouhý 365 m (udává se však i 363 a 370 m). Vyznačuje se krajně minimalistickými parametry – pouze jednou rourou širokou 4 m a s jízdním pruhem 3,20 m. Technickou kuriozitou byla masívní dubová vrata uzavírající tunel v době nepřízně počasí. Objekt tak byl provozován až do roku 1976, kdy musel být, vzhledem ke značnému zchátrání, uzavřen. Následná oprava tunelu, spolu se stavbou zbrusu nové asfaltové silnice do sedla, se notně protáhla až do roku 2002. Tunel byl poté znovu otevřen, ale s řadou omezení. Kamiony nad 19 tun, karavany, cyklisté, a dokonce ani chodci jej již používat nesmí. Provoz v jediném jízdním pruhu tunelu řídí semafory a v zimním období je průsmyk zcela uzavřený.

Některé zajímavosti týkající se průsmyku a tunelu Galibier:

• Oficiální panel na vrcholu sedla udává nadmořskou výšku 2 645 m, ve skutečnosti je to 2 642 m.
• Tunel je dlouhý 365 metrů – tzn. jeden metr na každý den v roce.
• Jméno Galibier nese jeden typ luxusního automobilu Bugatti.

Originální stopu vtiskl silnici na Galibier i stejnojmennému tunelu nejslavnější cyklistický závod historie – Tour de France (TdF). Stoupání do průsmyku bývá nejvyšším místem, a proto i ikonou závodu. Mezi lety 1911 až 1976 projížděli cyklisté pravidelně také tunelem…

V roce 1949 byl těsně pod jižním vstupem do tunelu odhalený pomník zakladatele TdF (a aktivního cyklisty) Henriho Desgrange. Miloval Col du Galibier a kdysi napsal: "Před tímto obrem nemůžeme dělat nic jiného, než smeknout klobouk a uklonit se." Při každém průjezdu závodu je k pomníku pokládan věnec a první cyklista v průsmyku získává zvláštní prémii [1, 2].

Obr. 2 1133 – Dauphiné. Le Lautaret – tunel (2 550 m) a průsmyk (2 658 m) Galibier, svahy Maurienne. [sbírka autorů].
Pozn.: Dnes se udává výška průsmyku 2 642 a tunelu 2 556 m n. m. Le Lautaret je horské silniční sedlo 2 058 m n. m. otevřené po celý rok. Jde o jeden z nejnižších bodů hřebene rozdělujícího sever a jih francouzských Alp. Pramení zde významná řeka Dauphineských Alp Durance. Ze sedla Le Lautaret vede stoupání do Col du Galibier. V centru pohlednice je severní vstup do tunelu se starou štěrkovou komunikací. Na silnici stojí zástup vojáků s pěti soumary. Jde o kolonu alpských myslivců během zimního cvičení – viz dále obr. 3.

Obr. 3 1805 – Tunel Galibier (2 560), nejvyšší silnice ve Francii. Reynald Éditeur Chambéry. 1917 [sbírka autorů].
Pozn.: Nadmořská výška tunelu se dnes udává o 4 m nižší, než uvádí pohlednice (viz zmínka pod obr. 2). Severní vstup do tunelu. V předportálí je shromážděná skupina alpských myslivců. Alpští myslivci (Chasseurs Alpins) byli (a opět jsou) elitním útvarem pro boj v horách. Jako první francouzská jednotka počali za Velké války nosit charakteristické rozměrné barety. Podle textu na rubu pohlednice probíhalo cvičení koncem prosince 1917; tomu také odpovídají četné sněhové jazyky u portálu a v jeho okolí. Při troše pozornosti je patrné levé křídlo dřevěných vrat pro uzavírání tunelu.

Obr. 4 15 Dauphiné – Tunel Galibier, svahy Maurienne. ?? okolo 1920? [sbírka autorů].
Maurienne patří k nejmohutnějším příčným údolím Savojských Alp. Bylo formováno v délce přes 120 km řekou Arc. Podle reliktů sněhových polí byla fotografie patrně pořízena koncem jara či počátkem léta.

Obr. 5 Daupiné – průsmyk Galibier (2 556 m), tunel do svahů Savojska a masiv Arves. A. Mottaret, Grenoble. Okolo 1920 [sbírka autorů].
Arves (3 514 m n.m.) je hora se třemi samostatnými vrcholy ve stejnojmenném masivu francouzských Alp v departementu Savoie. Očividná je nevalná kvalita štěrkové vozovky. Za pozornost stojí rovněž dobový vozový park i imprese intenzivního střídavého automobilového provozu v tunelu. Na pohlednici je severní portál tunelu.

Obr. 6 Savojská turistika. 966 Průsmyk Galibier (2 658 m) od Saint-Michel-de-Mauriene a Valloire. L. Blanc et Fils, Phot. Edit. Montmélian. Po 1920 [sbírka autorů].
Skupina dam a pánů na zastávce autovýletu před severním portálem tunelu. Nadmořská výška průsmyku se dnes udává 2 642 m.

Obr. 7 Cesta z Vallories na Galibier – tunel Galibier. 1303- Coll. L. Grimal, Chambéry. Přibližně 1925 [sbírka autorů].
Valloire je dnes významné horské středisko v Savojsku. Na pohlednici je tudíž severní portál tunelu Galibier.

Tunely k průsmyku Tourmalet a tunel Pic du Midi

Průsmyk Tourmalet (Col du Tourmalet, 2 115 m n. m.) se nalézá v centrální části Pyrenejí, v departementu Hautes Pyrénées – obr. 1. Pojmenování Tourmalet údajně pochází od místního druhu sýra. Silnice do sedla má na 19 km od západu převýšení 1 404 m, od východu to na 17,2 km dělá 1 268 m a cca 1,5 km na východ od průsmyku prochází 250 m dlouhou protilavinovou galerií a třemi krátkými tunely (50, 120 a 110 m).

Již od roku 1910 patří výjezd na Tourmalet mezi vyvrcholení TdF. Do roku 2020 to bylo 87x, 1974 a 2010 dokonce ve dvou po sobě jdoucích etapách. Zdolání průsmyku je zařazeno i do letošní TdF. Nachází se zde také památník Jacquesa Goddeta, ředitele závodu mezi léty 1936 až 1987.

Z průsmyku odbočuje severním směrem štěrková cesta, vedoucí ke světoznámé observatoří na štítu Pic du Midi de Bigorre (2 877 m n. m.). Ta po cca 1,5 km prochází krátkým (22,5 m) tunelem skrze skalní ostroh v nadmořské výšce 2 230 m – obr. 8. Cesta i tunel souvisí patrně s výstavbou observatoře mezi léty 1878–1908. Poté, co se v roce 2019 zřítila část klenby tunelu, byl stav objektu úředně označený za havarijní [3].

Obr. 8 Silnice z vrcholu Pic du Midi – výjezd z tunelu k průsmyku Tourmalet. Pohled na štít Espada. Kolorovaná fotografie. Les Editions Fréres „TITO“ Bordeaux. Před 1920? [sbírka autorů].
Výhled z tunelu směrem k jihu. Štít Pic de l´Espada (2 549 m n. m.) leží již ve Španělsku a je desátým nejvyšším v Pyrenejích. Z technického pohledu stojí za pozornost ostění tunelu se zřetelnými stopami po klasickém dřevěném bednění.

Tunely do průsmyku Aubisque

Průsmyk Aubisque (Col d'Aubisque, 1 709 m) se nachází rovněž v Pyrenejích, 30 km jižně od Tarbes a Pau, v departementu Pyrénées Atlantiques – obr. 1. Výstup z vesnice Laruns nabízí pozoruhodné výhledy do údolí i na vysoké vrcholy, tvořící hranici mezi Francií a Španělskem. Col d'Aubisque také představuje důležitou kapitolu v historii profesionální cyklistiky. Je pravidelnou součástí TdF, od roku 1947 se uskutečnilo 47 výjezdů a jde tak o druhé nejčastější velké stoupání v historii závodu. V sedle je osazená pamětní deska na A. Bacha (1888–1945), prezidenta Cykloklubu Béarn a významného člena odboje.

Na silnici D918, vysekané do skalní stěny a stoupající do průsmyku od východu, se krátce po sobě nacházejí tři tunely – bezejmenný (38 m – obr. 9 a 10), tzv. Malý (22 m – obr. 11) a Arbaze (podle stejnojmenné osady) dlouhý 130 m [4, 5].

Obr. 9 Ukázka nízkých Pyrenejí. 213 průsmyk Aubisque 1 704 m. Silnice a tunel. Les Cartes A.-P.-A. Poux – Albi. Před 1920? [sbírka autorů].

Obr. 10 67 Okolí Argelés – strmá silnice k průsmyku Aubisque a dále do údolí. Kolorovaná fotografie. Les belles Éditions Françaises, 2, Rue Trachel – Nice. Před 1920? [sbírka autorů].
Stejný tunel jako na obr. 9. Argelés – obec na západě departementu Hautes Pyrénées.

Obr. 11 2064 – Na cestě na Aubisque. Malý tunel a GABIZOS (2 639 m). Edition de l´Europe – Pierron – 57206 Sarreguemines. 1974 [sbírka autorů].
Severozápadní vjezd do tzv. Malého tunelu. Gabizos – Petit Gabizos nebo Pic de Gabizos (2 639 m n. m) je vrchol na hranici departementů Pyrénées-Atlantiques a Hautes-Pyrénées.

doc. Ing. Vladislav Horák, CSc.,
Ing. Milan Majer,
Ing. Richard Svoboda, Ph.D.

Literatura a podklady

[1]   Col du Galibier [online]. [cit. 2022-05-6]. Dostupné na internetu < Col du Galibier - Wikipedia >

[2]   Tunnel du Galibier [online]. [cit. 2022-05-6]. Dostupné na internetu < Tunnel du Galibier — Wikipédia (wikipedia.org) >

[3]   Col de Tourmalet [online]. [cit. 2022-05-6]. Dostupné na internetu < Col du Tourmalet – Wikipedie (wikipedia.org) >

[4]   Col d´Aubisque [online]. [cit. 2022-05-6]. Dostupné na internetu < Col d'Aubisque – Wikipedie (wikipedia.org) >

[5]   Cirque du Litor [online]. [cit. 2022-05-6]. Dostupné na internetu < Cirque du Litor — Wikipédia (wikipedia.org) >