Pohlednice 3/2018
Pohlednice s tunely v Rakousku II
V dnešním dílu seriálu přinášíme dalších sedm pohlednic přibližujících tunely, resp. obecněji podzemní prostory vytvořené člověkem u nejbližších sousedů ČR – v Rakousku. Nejenže v této přátelské zemi „mají tunely rádi“, ale neváhali a stále neváhají je prezentovat i na pohlednicích a tyto pohlednice využívat v běžném poštovním styku. V předkládaném příspěvku je nově prezentováno pět pohlednic s železničními tunely, jedna pohlednice s krátkým tunelem silničním a konečně jedna pohlednice s rozsáhlou prostorou vzniklou podzemní těžbou nerostné suroviny.
Železniční tunel Karawanky
Karawanský tunel (slovinsky Predor Karavanke) byl v tomto seriálu představen již v časopisu Tunel č. 1/2016. Pouze pro stručné zopakování: tunel, překonávající stejnojmenný krasový masiv Alp, se nachází na železniční trati Villach Süd (Korutany, A) – Jesenice (Slovinsko), s dalším směřováním dráhy na přístav Terst v Itálii. Dnes dvoukolejný (v počátku provozu jen s jednou kolejí) a od samého počátku elektrifikovaný tunel byl otevřený 30. 9. 1906 v délce 7976,50 m – obr. 1. Během jeho stavby zahynulo při výronu metanu 14 tunelářů. V současnosti je připravovaná rekonstrukce tohoto objektu [1, 2].
Mezi lety 1986–1991 byl v předmětné stopě vystavěn jednorourový dálniční tunel, když po roce 2023 je u něj plánováno otevření dalšího (tj. druhého) tubusu.
Obr. 1 Železniční stavby Karawanky XXIII. Severní strana tunelu. Verlag von Joh. Leon sen., Klagenfurt. No. 1002/2. 1905 [sbírka autorů].
Zobrazený (a zde zatím nedokončený) severní portál tunelu se nachází asi 800 metrů jižně od železniční stanice Rosenbach. Tuneláři v dobových pracovních oděvech jsou vybaveni olejovými (tzv. sicilskými neboli tunelářskými) kahanci. Typické je hierarchické seskupení pracovníků – ve středu skupiny stojí vedení stavby s techniky a geology, po obou stranách potom řadoví raziči.
Tunel Schloβbach
Tunel Schloβbach, délky 721,52 m, se nachází na Karwendelské dráze (nazývané též Mittenwaldská). O ní se v tomto seriálu psalo již v čísle 4/2014, 1/2016 a 1/2018 Tunelu. Opět pro stručné zopakování: dráha spojuje Innsbruck (Tiroly, A) s Mittenwaldem a Ga-Pa (v Bavorsku, D). Byla postavena v letech 1910 až 1912 jako elektrifikovaná jednokolejná lokální trať a od samého počátku měla zásadní vliv na standardy provozu elektrických vlaků ve střední Evropě.
Dráha sleduje řeku Inn a jedním z jejích levých přítoků je prudký potok Schloβbach. Jeho úzké a hluboce zaříznuté koryto překonává železnice mezi stanicemi Hochzirl a Reith ocelovým obloukovým mostem 66 m dlouhým, pojmenovaným podle předmětného potoka – Schloβbach. Na most pak bezprostředně navazuje (nepřekvapivě opět stejnojmenný) tunel – obr. 2 [1, 3].
Obr. 2 Karwendelská dráha, most přes potok Schloβbach. A 1054. K. Redlich, Innsbruck. Reprodukce barevné kresby. Okolo 1910 [sbírka autorů].
Na pohlednici je zdáli, vpravo nahoře, vidět západní portál tunelu Schloβbach, navazující na často zobrazovaný odvážný oblouk stejnojmenného ocelového příhradového mostu.
Tunely Turecké šance ve Vídni
Velký a Malý tunel Turecké šance (Türkenschanz) leží na tzv. Předměstské dráze (Vorortelinie), mezi stanicemi Wien Brigitenau a Wien Hütteldorf (trať ÖBB 120 01). Ta byla otevřena 1. 6. 1898 jako spojovací, napříč západní částí Vídně, zpočátku jako jednokolejná, 1899 byla položena i druhá kolej. Trať je od roku 1987 elektrifikovaná a již bez nákladního provozu slouží jako tzv. S-Bahn, ve všední dny s 10minutovými jízdními intervaly.
Na 10,9 km dlouhém úseku se nacházejí čtyři tunely, z toho dva – Velký a Malý tunel Turecké šance vedou pod městským parkem, otevřeným roku 1888 a pojmenovaným podle opevněného tureckého tábora z 2. obléhání Vídně v roce 1683. Velký tunel Turecké šance (na severu) je dl. 704,56 m, Malý tunel (na jihu) potom 244,68 m. Oba tunely jsou odděleny cca 90 m dlouhým zářezem – obr. 3 [1, 4].
Obr. 3 Vídeň. Park na Tureckých šancích s Komerční nemocnicí. B.K.W.I.724N. Kolorovaná fotografie. 1916 [sbírka autorů].
Na pohlednici je jihozápadní portál Velkého tunelu Turecké šance. Zobrazené objekty dřívější Komerční nemocnice dnes využívá Universität für Bodenkultur. Pohlednice byla v roce 1916 prostřednictvím polní pošty 94 adresována c. k. četaři Pěšího pluku 75.
Tunel Mutterer
Tunel Mutterer (obr. 4), dl. 148 m, je jedním ze dvou krátkých tunelů na dráze v údolí Stubai (Stubaibahn) v Tyrolsku. Jde o elektrickou tramvaj úzkého rozchodu 1000 mm, parametrů horské železnice. Stavba dráhy byla realizovaná 1903–1904 a spojuje, v délce přes 18 km, Innsbruck s Fulpmes. Za 1. světové války byla hojně využívaná k dopravě raněných do významné vojenské nemocnice právě ve Fulpmes. Mezi válkami a po 2. z nich se stala významným činitelem rozvoje turistického ruchu v údolí Stubai.
V 80. a 90. letech 20. stol. proběhla na této železnici-tramvaji řada zásadních modernizací. Po dokončení nového viaduktu Muhlgraben byl starý tunel Mutterer opuštěn [1, 5].
Obr. 4 Stubaiská dráha – Most u Mutters. 839 K. Redlich, Innsbruck, Landhausstrasse 8. Kolorovaná fotografie. 1917 [sbírka autorů].
Ústředním motivem obrázku je významný Muttererský viadukt. Uprostřed je zobrazený jižní portál stejnojmenného (dnes opuštěného) tunelu od železniční zastávky Raitis. Pohlednice byla v roce 1917 zaslaná prostřednictvím tzv. „vojenské péče“ do Prahy. Odesílatel na ní píše svému synkovi z vojenské nemocnice Fulpmes.
Tunel na Schafbergspitze 2
Schafbergská ozubnicová dráha je nejstrmější tratí v Rakousku. Je provozovaná v Solné komoře (Salzkammergut), a to od jezera Wolfgangsee na Schafberg (Ovčí horu – 1785 m n. m.). Její délka činí 5,85 km a s max. sklonem 25,5 % překonává výškový rozdíl 1190 m. Železnice byla otevřená v roce 1893 a dnes (s motorovým vybočením) je na ní zachovaná parní trakce s lokomotivami vytápěnými olejem. Železnice jezdí od května do září a doba jízdy až těsně pod vrchol hory činí 30 minut.
Na trati se nacházejí dva krátké tunely. První (tunel Schafbergspitze 1, dlouhý 87 m) zhruba v polovině trasy, těsně před stanicí Schafbergalpe, druhý potom (tunel Schafbergspitze 2, délky 26 m – obr. 5) před konečnou stanicí pod vrcholem hory [6].
Obr. 5 Vrcholek Schafbergu (Ovčí hory), 1780 m. Nejkrásnější vyhlídková hora. Pohled ze Salzkammergut, s horským železničním tunelem. Cosy Verlag. Alfred Gründler, A-5013 Salzburg, Münchner Bundesstr. 156. Cca 1980 [sbírka autorů].
V levém dolním rohu pohlednice je neobezděný jižní portál tunelu Schafbergspitze 2, nacházejícího se pod vrcholem hory, těsně před konečnou stanicí železnice. Vpravo je vidět hladina jezera Wolfgangsee.
Tunel na silnici Gerlos u Krimmelských vodopádů
Silnice B165 Gerlos vede v délce 61 km údolím řeky Salzach ze Salzburska přes průsmyk Gerlos do Zillertalu v Tyrolsku. Bezprostředně za obcí Krimml opouští údolí řeky a počíná serpentinami strmě stoupat do stejnojmenného průsmyku. [7] A právě zde – na druhé straně řeky – lze spatřit Krimmlerské vodopády (Krimmler Wasserfälle), s 385 m nejvyšší v Evropě a 5. nejvyšší na světě. [8] Počáteční smyčka komunikace využívá k získání výšky i bezejmenný (?) krátký (cca 25 m) přesypaný tunel – obr. 6.
Pozn.: podle hodnocení z roku 2015 je silnice Gerlos ve špatném technickém stavu a např. cyklistům se nedoporučuje.
Obr. 6 Pozdrav ze silnice Gerlos. Salzburg – Tirolsko. Krimmelské vodopády (Krimmler Wasserfälle), nejvyšší v Evropě, nositel evropského Diplomu ochrany přírody. Monopol Kunst- und Ansichtskarten-Verlag Schöllhorn & Co. Innsbruck, Colingasse 6. Okénková pohlednice. 1980 [sbírka autorů].
V okraji levého okénka jsou vidět věhlasné vodopády a v jeho spodní části se nalézá, v pořadí ve druhé serpentině stoupání do průsmyku Gerlos, severozápadní portál předmětného krátkého tunelu. Další serpentiny horské silnice jsou vyobrazeny v pravém dolním okénku pohlednice.
Jezerní jeskyně (Seegrotte) Hinterbrühl
Jeskyně s největším podzemním jezerem v Evropě vznikla činností člověka. Nachází se v bývalém sádrovcovém dole, exploatovaném od roku 1848 u obce Hinterbrühl v Dolních Rakousích. K zaplavení spodního patra došlo náhle během odstřelu v roce 1912. Naražený pramen zaplavil cca 20 tis. m3 vody vnitřní prostory o ploše 6200 m². Důsledkem této události bylo opuštění dolu.
Během druhé světové války byla v podzemí umístěna továrna, ve které vězni z koncentračního tábora Mauthausen vyráběli proudové stíhačky Heinkel a snad i komponenty pro rakety V2. Po osvobození sovětskou armádou byla podzemní továrna zničena.
Dnes je důl přístupný veřejnosti. Lze zde vidět odpočinkovou místnost pro horníky, stáje pro koně, modrou tůň – obr. 7, kapli sv. Barbory s pomníkem umučených vězňů z let 1944–1945, velký sál využívaný jako koncertní místnost a výklenek se zbytky letounu He 162. Hlavním lákadlem je lodní plavba po podzemním jezeře. V roce 1993 zde byly natáčeny scény amerického filmu Tři mušketýři. [9]
Obr. 7 Jezerní jeskyně, Hinterbrühl u Mödlingu/NÖ. Největší evropské podzemní jezero. Plavba na motorových člunech. RAU-COLOR Hans. H. Rau, Wien III, Weissgerberlände 60. Cca 1980 [sbírka autorů].
doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.,
Ing. Martin ZÁVACKÝ
Literatura
[1] Eisenbahn-Tunnel in Österreich [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <http://www.eisenbahntunnel.at>
[2] Karawankentunnel (Eisenbahn) [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Karawankentunnel_(Eisenbahn)>
[3] Mittenwaldbahn [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Mittenwaldbahn>
[4] Vorortelinie [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Vorortelinie>
[5] Stubaitalbahn [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Stubaitalbahn>
[6] SchafbergBahn [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <http://www.schafbergbahn.at/en_uk/railway/aboutrail.html>
[7] Gerlos Straße [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Gerlos_Stra%C3%9Fe>
[8] Krimmelské vodopády [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://cs.wikipedia.org/wiki/Krimmelsk%C3%A9_vodop%C3%A1dy>
[9] Seegrotte [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné na internetu <https://cs.wikipedia.org/wiki/Seegrotte>