Pohlednice 3/2017

Pohlednice s městskými tunely porůznu po Evropě

Víceméně standardní položkou v nomenklatuře tunelů jsou tunely městské. Jde o liniové podzemní objekty nacházející se v intravilánu, nejčastěji na pozemních komunikacích pro motorová vozidla, méně často pro tramvaje, za vhodných podmínek i pro pěší a cyklistický provoz. Na následujících pohlednicích jsou předvedeny čtyři významné městské tunely v různých evropských zemích, resp. jejich metropolích. Jeden z nich je, byť ve městě, spíše tunelem dálničním, další dva se nacházejí na zásadní městské komunikaci a jeden, byť se tak historicky nazývá, potom v pravém slova smyslu tunelem ani není. K těmto městským tunelům je, jako ukázka mimořádného architektonického počinu, přičleněna jedna pohlednice se stanicí podzemní dráhy.

Tunel Le Mans

Tunel v Le Mans, ve francouzském regionu Pays de la Loire. Nachází se na spojnici mostu Yssoir přes řeku Sarthe s centrem historického „plantagenetského“ města. Ulice nese jméno průkopníka letectví Rue Wilbur Wright. Jedná se vlastně o hluboký skalní zářez, cca 200 m dlouhý, překlenutý několika mosty, z nich jedním velmi širokým – obr. 1. Tato stavba byla po 30 letech úvah a projekčních prací započata v březnu 1870. S ohledem na přerušení způsobené francouzsko-pruskou válkou trvala výstavba posléze dlouhých 6 let, s otevřením dne 30. 9. 1877. Původně byla komunikace určena pro pěší, povozy a tramvaj, od poloviny 20. stol. i pro automobily, dnes je jí vedena také cyklostezka. Ve výklencích starých žebrových cihelných (a v současnosti již notně degradovaných) opěrných zdí se často pořádají různé pouliční výstavy [1].

Obr. 1 Le Mans. Vstup do tunelu. No. 7 Joguet-Goupil, Le Mans. Okolo 1910? [sbírka autorů].
Na pohlednici je zobrazen jihovýchodní vstup, směrem k mostu Yssoir. Vpravo jsou patrné žebrové cihelné opěrné stěny, vidět je i původní vůz pouliční dráhy.

Tunel v Moskvě na Majakovského (dnes Triumfálním) náměstí

Městský tunel v Moskvě, který podchází na Velké sadové ulici (Большая Cадовая ул.) ulici Tverskou (Тверская ул.), v letech 1935 až 1990 pojmenovanou Gorkého (Горькoвo). Velká sadová ul. tvoří část vnitřního okruhu a ul. Tverská, známá již ve XII. stol, je patrně nejvýznačnější radiální komunikací v Moskvě. Mělký tunel, kterým jsou vedeny dvě jednosměrné tříproudové silniční komunikace (obr. 2), byl postaven v roce 1960, a to za pouhé 4 měsíce. Jeho délka však nečiní ½ km (jak je uváděno v popisu na rubu pohlednice), nýbrž jen cca 200 m [2].

Obr. 2 Majakovského náměstí s budovou koncertního sálu Čajkovského (vpravo), rekonstruovanou v roce 1940 ze starého divadla. Před Čajkovského síní začíná dopravní tunel, vede pod náměstím a pod Gorkého ulicí i pod starým činžovním domem, který dříve zužoval vozovku a vyúsťuje na Sadovou třídu, za jednou z nejfrekventovanějších křižovatek Moskvy. Podjezd, vybudovaný v roce 1960 za 4 měsíce, je téměř půl kilometru dlouhý. Zcela uvolnil jízdu oběma křižujícími se směry. Snímek: APN. Pressfoto Praha. 1964 [sbírka autorů].
Na pohlednici je zachycen jihozápadní portál tunelu. Majakovského náměstí se dnes nazývá Triumfální (Труфалная Площадь). Po sovětském básníku zůstala pojmenována jen zdejší stanice Metra. Dům vlevo nad tunelem, zmiňovaný v popisu z rubu pohlednice, je jediným dodnes dochovaným blokem původního okružního bulváru, který přežil období stalinské výstavby po roce 1935, resp. po 2. světové válce.

Stockholm – Fredhällstunneln

Dvě jednosměrné, čtyřpruhové silniční tunelové roury délky 210 m. Západně od centrální části Stockholmu jimi překonává dálnice E4/E20 skalní návrší Fredhäll (obr. 3), navazujíce tak v jižním přístupu k tunelům na most přes průliv Mariebergsvägen. Tunel byl uveden do provozu 21. 8. 1966.

V roce 1990 proběhla jeho rozsáhlá renovace. Výrazným rysem obnovy bylo obložení líce ostění žlutými děrovanými cihlami, se záměrem významně utlumit dopravní hluk. Tunelem projede mimořádně vysoké množství vozidel, odhadované denně až na 150 tis. jednotek [3].

Obr. 3 Stockholm, Essingeleden. Nordisk Pappersindustri, Stockholm. Cca 1965 [sbírka autorů].
Na pohlednici je zobrazený severní portál tunelu.

Stockholm – Metro – stanice Tekniska Högskolan

První trasa Metra ve Stockholmu byla otevřena 1. 10. 1950. V současnosti má tamní podzemní dráha ve třech trasách (modrá, červená a zelená) celkovou délku již 143,4 km. Objekty stockholmského metra určené pro veřejnost se všeobecně vyznačují barevností a často velmi avantgardní uměleckou výzdobou. Sochy, mozaiky, malby, instalace, rytiny či reliéfy lze nalézt v současnosti u 90 z celkem 100 provozovaných stanic.

Jednou z nejznámějších je v tomto směru stanice Tekniska högskolan, pojmenovaná podle blízké Královské vysoké školy technické (Kungliga Tekniska högskolan). Nachází se na červené trase vedoucí do Mörby. Byla otevřena 30. 9. 1973 a autorem její výzdoby je Lennart Mörk. Umělecká úprava povrchu stříkaného betonu má zobrazovat vývoj vědy a techniky. Mezi technickými a matematickými symboly jsou na stěnách stanice umístěny i citáty slavných vědců a filozofů. Hlavním tématem dekoru je potom teorie čtyř elementů/živlů (Ohně, Vody, Vzduchu a Země), v rozích stanice symbolizovaných čtyřmi mnohoúhelníky v charakteristických barvách – obr. 4 [4, 5, 6].

Obr. 4 Stockholm – Metro. Stanice: Vysoká škola technická. Umělecká dekorace Lennart Mörk. Foto Sten Vilson. IOOÅR. Cca 1985 [sbírka autorů].
Dominantním artefaktem stanice je mohutný zavěšený dvanáctistěn, představující Vesmír. Vertikální průmět tohoto díla je vyrytý v dlažbě.

Warszawa – tunel na W-Z trase

Tunel na hlavní varšavské spojnici východu a západu města. Komunikace je v tomto místě dnes pojmenovaná Alej Solidarności a je určená pro automobilovou a tramvajovou dopravu s přidruženým průchodem pro chodce. Objekt byl v délce 195 m vybudován v letech 1948–1949 jako hloubený, a to podle vzoru tunelu Saint Cloud v Paříži. Celá W-Z trasa pak byla otevřena 22. 7. 1949. Tunel, který umožnil převedení dopravy přes válkou silně poničené fragmenty Starého města s Hradním náměstím, je charakteristicky obložený různými typy glazovaných dlaždic – obr. 5 až 7.

V průběhu roku 2004 byla tato dopravní stavba věrně rekonstruována. Opraveno bylo osvětlení, větrání, odvodnění a keramické obklady a byly renovovány rovněž přilehlé opěrné stěny. V současnosti projede tunelem cca 35 tis. vozidel/den [7].

Obr. 5 Trasa W-Z. Wydawnictwo „Sztuka: – Kalendarz Warszawski“, fot. F. Myszkowski. Cca 1955. 
Na pohlednici je východní portál tunelu. Vlevo od něj stojí kostel sv. Anny. Nad portálem se nachází Hradní náměstí, při pravém okraji je patrný sloup Zikmunda III. Vasa. Době pořízení fotografie odpovídá také minimální intenzita dopravy na komunikaci, která byla v době zobrazení a je i dnes jednou z nejvýznamnějších ve Varšavě.

Obr. 6 Warszaw. Trasa W-Z: zleva kostel svaté Anny z XV. stol. Krajowa agencja wydawnicza. Fot. K Jabłoński. 1975 [sbírka autorů].
Na pohlednici je opět východní portál tunelu. Intenzita dopravy na důležité městské komunikaci se za 20 let oproti stavu na obr. 5 výrazně zvýšila. Odpovídajícím způsobem vzrostly i dřeviny nacházející se v levé části pohlednice.

Obr. 7 Warszawa – trasa W-Z. Biuro wydawniczo – propagandowe. Fot. T. Biliński. 1976 [sbírka autorů].
Na pohlednici je severní část Hradního náměstí se sloupem Zikmunda III Vasa nad východní portálovou stěnou tunelu. Zřetelné jsou také charakteristické keramické obklady.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.,
 Ing. Martin ZÁVACKÝ

Literatura

[1]   Tunnel Wilbur-Wright [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <https://fr.wikipedia.org/wiki/Tunnel_Wilbur-Wright>

[2]   Tverskaya Street [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <https://en.wikipedia.org/wiki/Tverskaya_Street>

[3]   Fredhällstunneln [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=sv&u=https://sv.wikipedia.org/wiki/Fredh%25C3%25A4llstunneln&prev=search>

[4]   Stanice metra Tekniska högskolan [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <https://en.wikipedia.org/wiki/Tekniska_h%C3%B6gskolan_metro_station>

[5]   Podzemní umění: Stockholmské barevné stanice Metra na obrázcích [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=https://www.theguardian.com/artanddesign/gallery/2016/jun/04/underground-art-stockholms-colourful-metro-stations-in-pictures&prev=search>

[6]   Metro ve Stockholmu [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <http://stockholmmetro.blog.cz/1412/2>

[7]   Tunel trasy W-Z ve Varšavě [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné na internetu <https://pl.wikipedia.org/wiki/Tunel_Trasy_W-Z_w_Warszawie>