Pohlednice 3/2014

Pohlednice s tematikou tunelů v Čechách

Na pohlednicích je v ČR nejčastěji zobrazovaným tunelem silniční Vyšehradský tunel v Praze (TUNEL 1/2014). Nejucelenější skupinu staveb potom představují pohlednice s tunely mezi Brnem a Blanskem na Moravě (TUNEL 2/2014). Vedle toho dále nacházíme celou řadu historických, ale kupodivu i zcela nedávných pohlednic, které nám dokládají další tunelové stavby na území ČR, a to především v Čechách. V tomto případě již netvoří (s výjimkou železničních „Říkovských“ tunelů u řeky Jizery a patrně i tunelů okolo řeky Sázavy) žádné historické či regionální skupiny. Nicméně, stejně jako u již uvedených pohlednic, nám dokládají vývoj tunelů jako významných inženýrských staveb a dominant zvlášť, stejně jako krajiny v jejich okolí. Zvláštním případem jsou pak pohlednice propagační. V dalším dílu našeho seriálu seznámíme čtenáře časopisu Tunel s následujícími z nich.

Obr. 1 Davle Tunel 1913 ?? [sbírka autorů].
Severní portál „Davelského“ tunelu (dl. 180 m, proražen 1881) na trati Vrané nad Vltavou – Čerčany v těsné blízkosti Vltavy. Stavení na břehu řeky dnes již nestojí, železniční přejezd je již také zrušen.

Obr. 2 Davle – v pozadí Oleško 1937 ?? [sbírka autorů].
Pohlednice, na které jsou naráz zachyceny portály dokonce tří železničních tunelů. Jde o tunely „Davelský“ (vpravo, dlouhý 180 m), „Libřický“ (uprostřed, dlouhý 98 m) a „Skochovický“ (vlevo, dlouhý 209 m). Všechny jsou jednokolejné a nacházejí se na trati Vrané nad Vltavou – Čerčany z roku 1881. Trať se nachází v krásném údolí Vltavy pod jejím soutokem se Sázavou a je dodnes vyhledávaná turisty.

Obr. 3 Choceň Tunel 1917. Nakl. Bedřich Strašík, Choceň [sbírka autorů].
Dnes již neexistující železniční tunel na traťovém úseku Choceň – Brandýs nad Orlicí. Měl délku 255,9 m a byl zprovozněn v roce 1845 jako dvoukolejný. V roce 1949 byl snesen a nahrazen zářezem. Pohlednice zobrazuje Z (Choceňský) portál tunelu z pohledu od choceňského nádraží.

Obr. 4 Děčín na Labi – Pastýřská stěna, před rokem 1915. Nakl. Brück & Sohn, Meissen [sbírka autorů].
Poutavá pohlednice s železničním tunelem na traťovém úseku Děčín hl. n. – Dolní Žleb státní hranice. Tunel dnes nese název „Ovčí stěna“, podle významné vyhlídkové dominanty, kterou překonává. Má délku 279 m, byl zprovozněn roku 1849 a má dvě koleje. Na pohlednici je severní (Žlebský) portál s částí levobřežního Labského nábřeží.

Obr. 5 Partie z Riegrovy stezky ??, ?? [sbírka autorů].
Jedná se patrně o J (semilský) portál tunelu „Říkovský I“ na trati Stará Paka – Liberec. Je délky 297 m a byl zprovozněn roku 1859 jako dvoukolejný; dnes je jednokolejný. Po druhé straně řeky (po skále v popředí) vede tzv. Riegrova stezka – turistická trasa po strmém úbočí s častými vyhlídkami na řeku Jizeru a na protější úbočí právě s železniční tratí a tunely.

Obr. 6 125 let Pardubice – Liberec, parní lokomotiva řady 414.404 – nádražní hala v Pardubicích – vlak s T478 při výjezdu z Říkovského tunelu – galerie před Říkovským tunelem – motor řady 296 na patrovém mostě v Libštátě 1985. Vydavatelství Pressfoto Praha [sbírka autorů].
Příležitostná pohlednice zobrazující na dvou svých výsečích železniční tunely na traťovém úseku Stará Paka – Liberec hl. n. Tunel s vyjíždějící lokomotivou dnes nese název „Říkovský II“ (podle úseku skal nad řekou Jizerou, nazývaného Říky). Má délku 307 m, byl zprovozněn roku 1859 pro dvě koleje, nyní je jednokolejný. Tunel byl původně nevyzděný, až v roce 1891 byla zaklenuta jeho část. Vlak vyjíždí ze severního (Železný Brod) portálu. Na dalším malém obrázku je vidět lehkou rámovou galerii na jižním (Semily) portálu tunelu „Říkovský III“ (dlouhý 264,8 m). Tunel byl zprovozněn roku 1859 pro dvě koleje, nyní je jednokolejný. Galerie byla zřízena roku 1959.

Obr. 7 Partie z Pojizeří u Semil IV. tunel před rokem 1918. Nákladem knihtiskárny Josef Glos v Semilech [sbírka autorů].
Železniční tunel na traťovém úseku Stará Paka – Liberec hl. n. Dnes nese název „Říkovský IV“. Má délku 200,15 m, byl zprovozněn roku 1859 pro dvě koleje a nyní je jednokolejný. Zobrazen je severní portál (na Železný Brod).

Obr. 8 Pozdrav ze Šumavy – U Prokopa – Čertovo jezero – Tunel na Špičáku před rokem 1900. Nakl. knihkupectví Theodor Kopecký v Písku [sbírka autorů].
Typická složená dobová pohlednice, na jejíž jedné výseči (charakterizující svým tvarem právě tunel) je vyobrazen i portál železničního tunelu na traťovém úseku Železná Ruda Alžbětín – Plzeň. Dnes nese tento tunel název „Špičácký“. Má délku 1747,25 m, byl dokončen roku 1878 jako dvoukolejný, přičemž nyní má kolej jednu. Dlouhé roky byl nejdelším tunelem v ČR, až v roce 2007 jej o 11 m překonal tunel Březenský. Zobrazen je S portál (ve směru na Hojsovu Stráž).

Obr. 9 Ledeč n/Sázavou ?? N. V. Veselý, Ledeč n/Sáz. [sbírka autorů].
Železniční tunel na traťovém úseku Kácov – Světlá nad Sázavou. Tunel dnes nese název „Hornoledečský“. Má délku 30 m, byl zprovozněn roku 1903 a má jednu kolej. Velmi krátký tunel prochází svahem v bezprostřední blízkosti ledečského hradu. Zobrazen je jeho jihovýchodní portál (ke Světlé n/S).

Obr. 10 Lokomotiva 753.753 vyjíždí z tunelu u zastávky Mlčechvosty dne 9. dubna 2009. Dopravní vydavatelství Malkus [sbírka autorů].
Typická pohlednice pro obdivovatele lokomotiv. Nový železniční tunel na modernizovaném traťovém úseku Kralupy nad Vltavou – Vraňany u Mlčechvost. Nese název „Vepřek“. Má dl. 390 m, byl dokončen roku 2002 a má dvě koleje. Byl, jako první tunel na tratích ČD, vybudován NRTM. Oproti tvrzení popisky na rubu pohlednice lokomotiva vyjíždí z jihozápadního portálu u obce Vepřek.

Obr. 11 Hrad Kokořín tunel 1937. Nakl. K. Zunová, Praha XII., Rumunská 31 [sbírka autorů].
Na pohlednicích často zobrazovaný, velmi známý a současně i nejkratší český silniční tunel na silnici III/2733 – „Kokořínský“. Má délku jen 24 m a do povozu byl uveden v roce 1935. Nachází se na úseku silnice z Kokořína do Kokořínského dolu. Jeho stavbu realizovala firma Ing. Josef Kratochvíl a spol z Prahy – XII. Oba portály jsou opatřeny historizujícím cimbuřím.

Obr. 12 Údolní přehrada na Chrudimce u Seče ?? Nakl. J. Švec – pohlednice, Praha XI. [sbírka autorů].
„Sečský“ tunel na silnici II/343 dl. 40 m. Byl dokončen roku 1937 v souvislosti s výstavbou hráze stejnojmenné přehrady na řece Chrudimce. Tunel překonává skalní ostroh vybíhající do přehrady, se zříceninou hradu Vildštejna.

Obr. 13 Metrostav – Vítáme Vás na trase A 12. 8. 1978. Vydalo oddělení informací a propagace n. p. Metrostav [sbírka autorů].
Zajímavá propagační pohlednice k zahájení provozu na trase A pražského Metra. Na jejích částech je zobrazeno dokončování jedné ze stanic Metra A, dále zajímavý pohled do mechanizovaného razicího štítu a nakonec typicky socialistický a současně nic neříkající záběr šťastných cestujících na nástupišti.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.,
Ing. Pavel ŠOUREK

Literatura

[1] ZIMEK, P. Z historie železničních tunelů. 1. vyd. Praha: ČD, ?, 32 s.

[2] Železniční tunely v Česku [online]. 2014 [cit. 2014-07-03]. Dostupné na internetu <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tunely_v_%C4%8Cesku>

[3] Tunely v Česku [online]. 2014 [cit. 2014-07-03]. Dostupné na internetu <http://cs.wikipedia.org/wiki/Tunely_v_%C4%8Cesku>