Pohlednice 2/2026
POHLEDNICE S TUNELY V NOVÉM YORKU (a opět něco navíc)
New York City (NYC) leží v jižním výběžku státu New York, při ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu. Má téměř 9 mil. obyvatel a je nejlidnatějším městem USA. Je středem širší metropolitní oblasti s 20 mil. obyvatel, která zasahuje také do států New Jersey a Connecticut. V současnosti je jedním ze světových center obchodu a finančnictví, má celosvětový vliv v oblasti médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění a reklamy. Je považovaný za „Hlavní město módy“, je oblíbenou turistickou destinací a ohniskem mezinárodních vztahů a diplomacie. V neposledním je také nejvýznamnějším dopravním uzlem amerického kontinentu [1]. Vedle řady mostů jsou pro dopravní systém aglomerace nezbytné také tunely. S těmi významnými se lze setkat na překvapivě velkém množství pohlednic. Některé z nich již byly v tomto seriálu zveřejněné (TUNEL 3/2020, 2/2022, 4/2023). V aktuálním pokračování jsou to pohlednice s tzv. Uptown Hudson Tubes a s tunelem Holandovým. V přídavku je vysvětlený název profese „sandhog“ a zmíněny jsou zajímavé, u nás neznámé, pracovní odznaky.
Uptown Hudson Tubes (McAdoo Tunnel)
V bouřlivě se rozvíjející aglomeraci New Yorku XIX. stol. znamenala mohutná řeka Hudson velkou překážku pro komunikaci ve směru západ–východ. Místo stávajících a těžkopádných přívozů (trajektů, „ferry“) připravovala správa města stavbu mostů a tunelů. Již více než 100 let jsou výsledkem jedné z realizací tunely pojmenované „Uptown Hudson Tubes“, známé také z doby stavby a z prvních let provozu jako „McAdoo Tunnel“. Jde o dvojici vlakových tunelů spojujících pod Hudsonem na východě ležící Manhattan v N. Y. s Jersey City v New Jersey na západě. Dnes jsou oba objekty součástí dopravního systému PATH (viz Poznámka 1).
Prvním, kdo se pokusil překonat řeku tunelem, byl od roku 1873 podnikatel Dewitt Clinton Haskin se svou společností „Hudson Tunnel Company“. Nasazeno bylo pneumatické tunelování, bez štítu. Při ruční práci postupovala ražba 1,2 až 1,5 m/den. Strop tunelu byl obložený železnými plechy tl. 6,3 mm, tunel měl cihelné ostění tl. 76 cm. Práci však již roku 1874 zastavil na pět let právní spor. Ránu stavbě zasadilo protržení nadloží příliš vysokým přetlakem vzduchu 21. 7. 1880; zahynulo při tom dvacet dělníků. V březnu 1881 stavbu převzala společnost „Hudson River Tunnel Company“. Roku 1883 došly peníze a projekt byl zastavený. Severní roura měla v té době cca 460 m a jižní okolo 180 m. Počínajíc rokem 1888 se tunely pokusila dokončit britská firma „S. S. Pearson and Son“. Po protržení nadloží 1890 byl nasazený štít pojmenovaný „Greathead Shield“, ale vzápětí (1892) byla stavba opět zastavená pro nedostatek financí. Tunely byly v té době hotové již téměř z poloviny. Naposledy práce obnovila roku 1901 (a 1910 také kompletně dokončila) společnost Hudson & Manhattan Railroad (H&M), založená W. G. McAdoo (viz Poznámka 2). Hlavním inženýrem stavby byl Charles M. Jacobs, raženo bylo převážně pneumatickým štítem, s litinovými tubingy, obr.1 až 5. Výstavba příbřežních rampových úseků probíhala konvenčními postupy – obr. 6. Severní tunel byl proražený 11. 3 1904, jižní 29. 9. 1905. Pro osobní dopravu byly tunely otevřeny 26. 2. 1908, a to již jako „Uptown Hudson Tubes“, součást H&M – obr. 7. Hlavní část podchodu Hudsonu tak představují dvě trouby dl. 4,8 km (1,722 km pod vodou). Hloubka tunelů je 29,57 m pod průměrnou hladinou řeky. Průměr tunelů je u dříve stavěné severní trouby 5,5 m, u jižní trouby pak 4,65 m. Každý z tunelů má při jedné straně 1,2 m širokou betonovou lávku pro pěší a pro elektrické instalace. Tunely jsou vyztužené prstenci z litinových tubingů dl. 0,61 m. Rozchod kolejí je normální – 1 435 mm, elektrifikace (plánovaná již od roku 1881) je zavedená třetí kolejnicí. Větrání probíhá pístovým efektem projíždějících souprav [2].
Součástí Uptown Hudson Tubes bylo původně sedm stanic podzemní železnice; dvě stanice byly později uzavřeny a jeden terminál byl znovu postavený. V roce1962 převzala H&M společnost Port Authority of New York and New Jersey a učinila ji tím součástí systému PATH.
Roku 1978 byly tunely „Uptown Hudson Tubes“ prohlášeny „Národní kulturní památkou inženýrského stavitelství“.
Pozn 1: Port Authority Trans-Hudson (PATH) je rychlá železnice na severovýchodě USA. S délkou 22,2 km obsluhuje města Newark, Harrison, Jersey City a Hoboken v New Jersey a Lower a Midtown Manhattan v N. Y. Čtyři linky s 13 stanicemi jezdí ve všední dny ve dne; o víkendu, v pozdní noci a o svátcích slouží linky dvě. PATH překračuje řeku Hudson tunely, v Jersey City jedou vlaky až po Newark v otevřených zářezech, na úrovni terénu nebo po vyvýšených kolejích. V roce 2024 realizoval systém 62 489 400 osobojízd, což je cca 216 000 na všední den. Je tak pátým nejvytíženějším systémem rychlé veřejné dopravy v USA [3].
Pozn. 2: William Gibbs McAdoo Jr. (*1863 – †1941) – americký právník a politik původem z Chattanooga v Tennessee. Proslavil se jako prezident společnosti Hudson and Manhattan Railroad Company (H&M). Zastával významné posty v administrativě svého tchána, prezidenta Woodrowa Wilsona. V letech 1913 až 1918 byl ministrem financí Spojených států a dohlížel na vznik Federálního rezervního systému. Po vstupu USA do Velké války působil také jako generální ředitel železnic [4].
Obr. 1 Pro baraby je spousta práce. Tunel společnosti Hudson and Manhattan Railroad Company (McAdoo System) pod řekou Hudson. Copyright, 1908, The American Photograph Co., New York. 1908 [sbírka autorů].
Pozn.: Raziči byli a jsou v americké angličtině zváni „sandhogs“ – tento slangový termín lze do češtiny přeložit jako „barabové“ (viz dále). Aranžovaná parta barabů na čelbě. Obrázek evokuje primitivní formu „Obvodového vrubu“ s polygonální výztuží (?).
Obr. 2 Z Hudsonských a Manhattanských tunelů. Břit razicího štítu. Tunel společnosti Hudson and Manhattan Railroad Company (systém McAdoo) pod řekou Hudson. Copyright, 1908, The American Photograph Co., New York. 1908 [sbírka autorů].
Razicí štít pronikl do cílové šachty. Dobře je patrná konstrukce štítu a velmi zajímavé je jeho příčné natočení. Právě toto riziko bylo důvodem zavedení kruhového standardu v konstrukci štítů.
Obr. 3 Stavba tunelu McAdoo pod řekou Hudson v New Yorku. The Valentine & Sons´ Publishing Co., Ltd., New York. 1911 [sbírka autorů].
Mimořádně zajímavá pohlednice s aranžovanou partou razičů. Rozfáraný výrub vzadu je zajištěný na několika metrech od čelby tubingy. Dole je výdřeva do „V“, která podepírá a vodorovnou rozpěrou rozpírá instalované tubingy. Jde o pozoruhodné zajištění výrubu proti svislým i bočním tlakům horniny, umožňující opakovaně odtěžení a dozdění spodní části profilu. Zajímavé je také masívní cihelné zdivo v popředí, pocházející snad z předchozích etap výstavby tunelu.
Obr. 4 Těžní šachta, tunel McAdoo, New York. The Valentine & Sons´ Publishing Co., Ltd., New York. 1911 [sbírka autorů].
Těžní věž s těžní klecí. Kompletně ze dřeva – pozoruhodná tesařská práce.
Obr. 5 Elektrická lokomotiva, tunel McAdoo. N. Y. The Valentine & Sons´ Publishing Co., Ltd., New York. 1913 [sbírka autorů].
Mimořádně zajímavá elektrická důlní lokomotiva nízkého profilu, se vztyčeným sběračem.
Obr. 6 Tunel pod řekou Hudson, spojující New York a New Jersey. 56 M. & Co., N. Y. 1911 [sbírka autorů].
Portálový úsek tunelů (strana New Yorku?). Pohlednici zaslala slečna či paní Jindra panu Ant. Lukešovi mladšímu, do Nového Města nad Metují v Bohemii. Na líci lístku je perem česky dopsáno: „Tento tůnel jest pod řekou pro elektrickou dráhu.“
Obr. 7 První skupina, která projela tunelem McAdoo. New York. The Valentine & Sons´ Publishing Co., Ltd., New York. 1908 [sbírka autorů].
Slavnostní spojení New Yorku a New Jersey. Vpravo, a jakoby v pozadí, stojí tři významní muži. Zleva: hlavní inženýr projektu Charles M. Jacobs, inženýr a projektant tunelů J. Vipond Davies a prezident H&M William G. McAdoo Jr. (gentleman nejvyšší postavy a rovněž nejvyšší šéf) [5].
Hollandův tunnel
Řeka Hudson rozděluje Manhattan v N. Y. na východě a Jersey City v New Jersey na západě. K překonání této přírodní překážky si dnes řidiči automobilů mohou vybrat ze dvou tunelů – Hollandova nebo Lincolnova – a jednoho mostu (George Washingtona). Plány převedení dálnice Interstate 78 přes řeku měly počátek již v roce 1906. Následovaly dlouhé spory o podobu realizace a až v roce 1919 padlo rozhodnutí postavit místo mostu první z tunelů. Jeho výstavba začala 1920 pod pracovními názvy Hudson River Vehicular Tunnel resp. Canal Street Tunnel. Definitivní pojmenování pak objekt získal po hlavním inženýrovi projektu, kterým byl C. M. Holland (†1924).
Tunel má pro každý směr samostatný tubus se dvěma jízdními pruhy (obr. 8) o celkové šířce vozovky 6,1 m, podjezdné výšce 3,81 m a s lávkou pro pěší na vnitřní straně. Severní trouba je dlouhá 2 608 m, jižní 2 551 m, mezilehlý horninový pilíř má šířku 4,6 m. Nejnižší místo stropu je cca 21,9 m pod průměrnou hladinou řeky. Tunely mají pět nouzových propojek.
Při stavbě byly pod řekou nasazené čtyři pneumatické štíty a dva od západního břehu řeky k portálům Jersey City. Prstence ostění Ø 9 m, každý ze 14 ks litinových tubingů, jsou dlouhé 1,8 m. Při stavbě zajišťoval stabilitu výrubu (pře)tlak vzduchu až 328 kPa. Průměrný denní postup se pohyboval od 0,76 m (v hornině) po 1,5 ÷ 1,8 m (v jílu). Barabové procházeli do/ze štítu vzdušnicemi. Uvádí se celkových 756 000 osobodekompresí; bylo zaznamenáno 528 případů dekompresní (kesonové) nemoci. Vysoký přetlak způsobil v dubnu 1924 protržení nadloží se zaplavením tunelu. Podle různých údajů přišlo během stavby o život třináct či čtrnáct pracovníků, někteří patrně následkem dekomprese.
Tunel byl proražený 29. 10. 1924, bez ceremoniálu. Důvodem byl nečekaný skon C. M. Hollanda, který jen dva dny před tím podlehl infarktu ve věku pouhých 41 let; bylo to všeobecně spojováno s mimořádným pracovním stresem. Jeho nástupce Milton Freeman zemřel o pět měsíců později. Tunel pak byl dokončený pod vedením třetího hlavního inženýra projektu Ole Singstada. Do provozu byl Hollandův tunel uvedený 12. 11. 1927 v 16:55, tentokrát s veškerou pompou. Prezident USA Coolidge vyslal ze své jachty signál k zahájení týmž telegrafním klíčem, který byl roku 1915 použitý při pokynu k otevření Panamského průplavu. Slavnostní ceremoniál vysílaly rozhlasové stanice. Cca 20 000 lidí prošlo tunelem pěšky, 13. 11. 1927 v 0:01 řídila ze strany New Jersey první automobil dcera předsedy Komise pro mosty a tunely státu New Jersey, ve druhém voze následovaly vdovy po stavitelích tunelu Hollandovi a Freemanovi… V té době se platilo za osobní vůz mýtné ¢ 50 (parita 2024 cca $ 9.05), za motocykl ¢ 25, za velký nákladní vůz $ 2. Koňské potahy, pěší a cyklisté do tunelu nesměli. V době svého otevření byl Hollandův tunel prvním tunelem na světě postaveným speciálně pro automobily, vůbec nejdelším podvodním dopravním tunelem, a také prvním tunelem s nuceným provozním větráním [6]. V roce 1982 byl tunel zařazený mezi „Národní historické památky civilního a mechanického inženýrství“ a v roce 1993 k „Národním historickým památkám“.
Zajímavou českou stopou je účast firmy RAKO. Ta dodala speciálně pro jižní tunelovou troubu Holandova tunelu 15 000 m2 obkladaček zn. Tunelia, barvy převážně bílé, ale také modré a oranžové. Při výrobě a přejímce působil v továrně dokonce z USA vyslaný specialista. Velikost kachlíků (108 x 108 mm) vycházela z imperiálních měr a posléze se stala pro značku Tunelia dlouholetým standardem. Málo známým faktem je, že tunel vystupuje často v detektivkách spisovatele Eda McBaina, a to pod názvem „Holandský tunel“ – obr. 9.
Obr. 8 Hollandův tunel a panorama New Yorku. Vydáno Manhattan Post Card Co., New York City. 1930 [sbírka autorů].
Pohlednice až edukačně ukazuje dopravní ruch v N. Y. Tunely pod Hudsonem s intenzívním automobilovým provozem. Na řece je řada lodí, od nejmenších až po oceánské. A ve vzduchu se vedle letadla těžšího vzduchu vznáší dokonce Zeppelinova vzducholoď!
Obr. 9 Vjezd do Hollandova tunelu v New Yorku pro dopravu do New Jersey. Tunel se skládá ze dvou tubusů, každý se dvěma jízdními pruhy. První tubus z New Yorku do New Jersey a druhý z New Jersey do New Yorku. Část tunelu pod řekou Hudson je dlouhá 5480 stop. Frank E. Cooper, 258 Broadway, New York, N. Y. Přelom 30. a 40. let XX. stol. [sbírka autorů].
Modernistický východní portál tunelu se mezi budovami téměř ztrácí. V centru pohlednice stojí na vozovce typický newyorský policajt.
Sandhogs
„Sandhogs“ (viz popis pod obr. 1) je amerikanismus, slangový termín souhrnně označující stavební dělníky pracující pod zemí (tuneláře, kesonáře, budovatele základů mrakodrapů apod.). Původně se tak říkalo dělníkům, kteří hloubili v New Yorku okolo roku 1872 kesony v písčitém dnu řeky East River při stavbě Brooklynského mostu, později se název rozšířil do dalších měst USA. Česky to v doslovném překladu znamená „písečná prasata“. Anglicko-český slovník amerikanismů [8] slovo sandhog nezná, ale pro „sand“ udává význam „kuráž“ a pro „hog“ termíny „křupan, chrapoun, mukl“. Tradičně šlo o pracovníky irského nebo italského původu, u kterých se tato těžká profese často předávala z generace na generaci. Jako výjimka potvrzující pravidlo je zmiňován herec Warren Beatty (např. Bonnie a Clyde, 1967), který v 50. letech, po svém příchodu do N. Y., pracoval relativně krátce jako sandhog na stavbě třetí trouby Lincolnova tunelu. Dnes je v New Yorku přes 2000 sandhogů. Jejich staré rčení říká: “Pokud je to hlubší než hrob, pak jsme to postavili” [9]. V našich poměrech odpovídá pojmenování této profese už archaické „baraba“.
Odznaky pro „sandhogs“ pracující v prostředí s (pře)tlakem vzduchu
Postupy výstavby Uptown Hudson Tubes, tunelu Hollandova a dalších podzemních staveb, a to nejen v aglomeraci New Yorku, vycházely z dobového sortimentu technologií. Pro ražby pod vodními toky, v měkkých jílech, nezpevněných propustných a vodou saturovaných sedimentech apod. bylo k dispozici pouze tunelování s přetlakem vzduchu, tzv. pneumatické, pokročileji se štítem. Tento postup mohou provázet určité technologické komplikace, především protržení nadloží. Z dnešního pohledu byla však mnohem vážnějším problémem přidružená a mimořádně vysoká rizika zdravotní, spočívající v ohrožení razičů především dekompresní (kesonovou) nemocí. Pracovníci v přetlaku vzduchu proto museli dodržovat přísné pracovní zásady (dnes v ranku BOZP). Vedle omezení doby práce v přetlaku a pravidelných zdravotních kontrol to byla především řízená dekomprese při každém výstupu z (pře)tlaku. Drobným doplňkovým opatřením k ochraně zdraví a života „sandhogs“ bylo proto zavedení speciálních odznaků – viz např. [10]. Na těchto odznacích, viditelně nošených na pracovním (snad i na občanském?) oděvu, byla stručně uvedená skutečnost, že osoba pracuje v (pře)tlaku vzduchu a pokyn, jak s takovým člověkem zacházet, stihnou-li jej akutní zdravotní problémy. Dva z takových odznaků jsou na obr. 10 a 11.
Obr. 10 Kov, Ø 63 mm, svislá připínací spona s pojistkou [soukromá sbírka]. (Společnost George H. Flinna / PRACOVNÍK V PŘETLAKU VZDUCHU / Pokud [leží] tento muž zraněný na ulici, neposílejte ho do nemocnice / ALE OKAMŽITĚ jej dopravte na ZDRAVOTNÍ POHOTOVOST / v tunelech Brooklyn Battery / na adrese 105 Hamilton Ave / Brooklyn, N. Y.)
Obr. 11 Kovová slitina, Ø 41 mm, kvalitní smalt, svislá připínací spona s pojistkou [soukromá sbírka]. (Správa tunelů města New York / Queens Tunel střed / PRACOVNÍK V PŘETLAKU VZDUCHU / V případě zdravotních potíží [jej] převezte ambulancí do nemocnice na 42. ulici v East River Manhattan nebo na Borden Ave. na 2. ulici v Long Island City, Queens. Na příkaz Zdravotní rady.)
doc. Ing. VLADISLAV HORÁK, CSc.,
Ing. VLASTIMIL HORÁK,
Ing. MILAN MAJER
Literatura a podklady:
[1] New York [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://cs.wikipedia.org/wiki/New_York >
[2] Uptown Hudson Tubes [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://en.wikipedia.org/wiki/Uptown_Hudson_Tubes >
[3] PATH (rail system) [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://en.wikipedia.org/wiki/PATH_(rail_system) >
[4] William Gibbs McAdoo [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibbs_McAdoo >
[5] Plan: Build a Train Tunnel Under the Hudson [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://www.tribecatrib.com/content/1874-daring-downtown-plan-build-train-tunnel-under-hudson >
[6] Holland Tunnel [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://en.wikipedia.org/wiki/Holland_Tunnel >
[7] Sandhog [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://en.wikipedia.org/wiki/Sandhog >
[8] Peprník, Jaroslav: Slovník amerikanismů. SPN, 1982.
[9] Meet the New York City Sandhogs: Urban Miners, Tunnel Experts [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu:
< https://www.viatechnik.com/insights/blog/meet-the-new-york-city-sandhogs-urban-miners-tunnel-experts/ >
[10] Compressed Air Employee Badge - Lincoln Tunnel [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné na internetu: < https://www.weehawkenhistory.org/s/wtm/item/785#lg=1&slide=0 >