Pohlednice 2/2019
Pohlednice s tunely v Rakousku III
Tento díl seriálu s tunely na pohlednicích se již po několikáté vrací do Rakouska. Ze země tunelům zaslíbené uvádí především čtyři pohlednice s tunely železničními. Jeden z nich, nacházející se na Rittner Bahn (Ferrovia del Renon), však dnes v Rakousku již neleží, a to přestože byl v Rakousko-Uhersku postavený. To proto, že od roku 1919 oblast Jižního Tyrolska náleží k Itálii jako Alto Adige. Další tři tunely na pohlednicích lze považovat za silniční, když jeden z nich (tunel Františka Josefa u Traunsee) přísně vzato již neexistuje. Poslední pohlednice potom připomíná velmi zajímavé podzemní prostory „Katakomb“ v Salzburgu.
Železniční tunel F. J. I. na Arlbergu
Jedna pohlednice se starým východním portálem Arlberského železničního tunelu a jednoduchým domkem nádražíčka Sankt Anton am Arlberg z 30. let 20. stol. již byla uveřejněna v časopisu Tunel 2/2016. Jejím doprovodem bylo shrnutí technických parametrů tunelu i historických souvislostí – viz. V nynějším pokračování je představena pohlednice s toutéž scenérií, ale o dlouhých 30 let starší – obr. 1.
Po 117 letech provozu tunelu byla v roce 2001 zřízena nová železniční stanice St. Anton a v souvislosti s tím prodloužil nový východní portál železniční tunel Arlberg o 398 m na dnešních 10 648 m. Horní část východního historického portálu z roku 1884 s dedikací císaři Františku Josefu I. byla přitom snesena a na památku instalována cca 100 m západně od nového nádraží [1].
Obr. 1 Svatý Anton na Arlbergu.Würthle & Sohn, Salzburg. 1254. 1900 [sbírka autorů].
Starý východní portál z roku 1884. Jeho horní část s dedikací císaři Františku Josefu I. byla při prodloužení tunelu v obci St. Anton přemístěna a tím jako památka zachována.
Železniční tunely na Schneebergské dráze
Železniční dráha rozchodu 1000 mm na Schneeberg v Dolním Rakousku byla otevřena 25. 9. 1897. Vyznačuje se dvěma rakouskými primáty. Jde o zdejší nejdelší ozubnicovou trať (9,7 km) a má nejvyšší železniční stanici (Hochschneeberg 1795 m n. m.). Ze stanice Puchberg am Schneeberg překonává železnice při max. sklonu 197 ‰ převýšení 1218 m. Trasa během toho prochází jedním z nejvýznamnějších pramenišť vody v Rakousku (mimo jiné i pro Vídeň).
Po podstatné modernizaci trati jsou od roku 1999 nasazovány moderní hybridní soupravy, nicméně v letních měsících o nedělích a státních svátcích se cestující setkávají i s tradičními parními vlaky.
V horní části dráhy se nacházejí dva tunely označené jako Tunel 1 (délky 177 m – obr. 2) a Tunel 2 (dlouhý 202 m). Oba jsou „spirálové“, se značným komínovým efektem a od samého počátku slouží především jako ochrana před sněhem [2].
Obr. 2 Dráha na Schneeberg s pohledem na Krummbachstein. Nr. 170. Verlag Oesterreichischer Touristenklub. Amateur-Aufnahme Otto Jahn. 1920 [sbírka autorů].
Krummbachstein (vlevo) je turisty vyhledávaná hora s výhledy právě na Schneeberg. Na pohlednici je původní jižní zděný portál Tunelu 1 od nádraží Baumgartner. Jeho vzhled je dnes zcela změněný, a to především instalací dvoukřídlých vrat umožňujících uzavření tunelu.
Železniční tunel Grosser Zinken na Mariazellerbahn
O železnici spojující dolnorakouský St. Pölten s poutním místem Mariazell ve Štýrsku se psalo v tomto seriálu již v Tunelu číslo 1/2016. Pro stručnou rekapitulaci: Mariazellerbahn je elektrifikovaná jednokolejná úzkorozchodná dráha (760 mm) budovaná mezi lety 1898 a 1907. Na horské trati dl. cca 84 km je celkem 21 tunelů sumární délky 4573,6 m, přičemž 14 z nich je kratších než 100 m. Předposledním z těchto tunelů před Mariazell je Groβer Zinken dl. 68,53 m – obr. 3 [3, 4].
Obr. 3 Dolno-rakouská – štýrská Alpská dráha. V Zinken. Photogr. Anstalt N. Kuss, Mariazell 527. 1908 [sbírka autorů].
Na pohlednici je severní portál tunelu Groβer Zinken od zastávky Wienerbruck-Josefsberg s navazujícím mostem. Patrné je výrazné zakouření záklenku a římsy tunelového portálu od provozu parní trakce.
Tunel na Rittner Bahn
Rittner Bahn (italsky Ferrovia del Renon) se nachází v Jižním Tyrolsku (Alto Adige), po 1. světové válce připojeném k Itálii. Jde o lehkou elektrickou kolejovou dráhu charakteru tramvaje, rozchodu 1000 mm, délky 11,75 km, ve své první polovině (v délce 6,6 km a při max. sklonu 255 ‰) opatřené ozubnicí. Spojuje Bozen (Bolzano) s Oberbozen (Soprabolzano) na Rittenské náhorní plošině (Renon) a se zde se nacházejícími obcemi. Na trati je jeden krátký tunel (66 m) – obr. 4. Provoz byl zahájen 13. 8. 1908.
Od samého počátku využívala dráha zajímavou kombinaci pohonu – speciální lokomotiva tlačila prostřednictvím ozubnice vůz tramvaje z Bozen (Bolzana) do kopce až na náhorní plošinu Ritten (Renon), kde byla odpojena a tramvaj se dále pohybovala adhezí. Při návratu byla lokomotiva opět připojena a z kopce sloužila jako brzdicí – obr. 4. Současně jely proti sobě vždy dva vlaky – trakční motory brzdné lokomotivy působily jako generátory pohánějící lokomotivu tlačnou.
V 60. letech 20. století zásadně vázla celková údržba a chátrající trať spěla k uzavření. Záchranu znamenaly rozsáhlé rekonstrukce a modernizace po roce 2000. Počet přepravených cestujících se nyní v plné sezoně uvádí číslem 3000 až 4000 denně, když v provozu je pouze úsek železnice na Rittenské náhorní plošině (Renon) [5].
Obr. 4 Rittnerská dráha u Bolzana s horou Schlern v pozadí (2565 m) Jižní Tyrolsko. Joh. F. Amonn, Bozen. Před 1914 [sbírka autorů].
Lokomotiva brzdí tramvajový vůz před vjezdem do severního portálu tunelu. Vpravo je vidět v pozadí hora Schlern (italsky Sciliar, v ladino Sciliër), jejíž výška se dnes udává 2563 m n. m. Pro své charakteristicky ploché temeno je považovaná za symbol Jižního Tyrolska (Alto Adige). Její oblast je od roku 1974 národním parkem. Zajímavostí je přetisk (Alto Adige, Italia) v pravém horním rohu pohlednice, pocházející z období po roce 1919, kdy bylo toto rakouské území odstoupeno Itálii.
Tunel Františka Josefa u Traunsee
Tunel Františka Josefa se nacházel na břehu Traunského jezera (Traunsee) v Horním Rakousku. Byl proražený při stavbě silnice spojující Gmunden a Ebensee v letech 1856 až 1861. Až do té doby byla doprava na této trase možná pouze plavbou po jezeře, nebo pěšky přes hory. Silnice po západním břehu Traunsee, s vícero tunely a galeriemi zbudovanými převážně italskými raziči, tak ukončila značnou izolaci oblasti Solné komory (Salzkammergut) od Horního Rakouska.
Krátký tunel Františka Josefa překonával skalní ostroh pod vrchem Sonnenstein (dnes Groβer Sonnstein), spadající přímo do jezera při městečku Traunkirchen (obr. 5). Ve 20. stol. byla trasa postupně modernizována. V souvislosti s tím byl rozšířený i tunel, jehož současná délka činí 87 m. Historický portál z pohlednice na obr. 5 byl přenesený cca 600 m na jihovýchod, kde je umístěný jako památník u cyklostezky.
Poslední výrazná modernizace trasy proběhla v letech 2005–2007, kdy byl proražen nový Geißwandtunnel dlouhý 2119 m. Dnes se na silnici nachází soustava 4 moderních tunelů, označovaných jako Tunelový řetěz Traunsee (Tunnelkette Traunsee) a původní historickou trasou po nábřeží jezera je vedená cyklostezka [6, 7].
Obr. 5 Tunel Františka Josefa se Sonnensteinem. Umělecká cesta v Traunnkirch. Alleinverkauf: Josef v. Haselmayr, Kaufmann, Traunstein, O-Ö. 1901 [sbírka autorů].
Historický severní portál tunelu s dedikací Františku Josefovi byl při rekonstrukci snesený a na památku osazený u nové cyklostezky. Nad portálem tunelu se tyčí vrchol Sonnenstein (dnes Groβer Sonnstein, 1037 m n. m.). Pohlednice byla 23. 7. 1901 odeslána do Olomouce na Moravě.
Tunel u Hubertussee
Hubertovo jezero (Hubertussee) je umělá vodní nádrž plochy přibližně 15 ha. Nachází se na říčce Walster ve Štýrsku, cca 7,5 km severovýchodně od poutního místa Mariazell. Vzniklo v roce 1906 jako dárek Arthuru Kruppovi, a to od manželky při výročí stříbrné svatby. Vícefunkční vodní dílo pojmenované podle patrona lovců se dnes nachází v přírodní rezervaci a slouží i k výrobě elektrické energie. Jezero obchází místní komunikace pojmenovaná Hubertusseestrasse. V její severní větvi, nedaleko hráze, se nachází krátký bezejmenný tunel dlouhý cca 10 m – obr. 6 [8].
Obr. 6 Hubertovo jezero s přehradou. Walstern u Mariazell. 19114 – p. Ledermann, Wien, I. Fleischmarkt 20. 1926 [sbírka autorů].
Tunel překonávající skalní ostroh spadající do jezera je stále nevyzděný. Štěrkovou vozovku dnes nahradila asfaltová komunikace.
Hraniční tunel Klobenstein
Na předělu spolkové země Tyrolska s Bavorskem (SRN) se nachází významné lyžařské středisko Kössen. Přibližně 2 km severně od městečka, při státní hranici, se nachází historický zájezdní hostinec Klobenstein (Gasthaus Klobenstein) založený 1674 a poutní kostel Nanebevstoupení Panny Marie. Ve stopě staré pašerácké stezky prochází okolo obou objektů do Bavorska Klobesteinská silnice (Klobesteiner Straβe). Ta nad kostelem překonává krátkým tunelem, dlouhým cca 25 m, strmě spadající skalní ostroh – obr. 7. Zajímavostí je to, že tunelem prochází státní hranice [9].
Obr. 7 Klobenstein (Tyrolsko). 729 Foto Hugo Haug, Unterwössen. 1942 [sbírka autorů].
V centru pohlednice fotografované od jihu je poutní kostel Nanebevstoupení Panny Marie. Nad ním prochází Klobesteinská silnice s hraničním tunelem. Pohlednice odeslaná uprostřed 2. světové války (15. 8. 1942) je opatřená turistickým pamětním razítkem Gasthaus Klobenstein.
„Katakomby“ v Salzburgu
Do paty pahorku, na kterém se nachází salzburská Pevnost, jsou nad okrajem hřbitova sv. Petra (Petersfriedhof) vytesány „Katakomby“. Jejich počátek je odhadovaný do přelomu pozdní antiky a raného křesťanství s tím, že sloužily pravděpodobně k setkávání křesťanů, ne však k pohřbívání.
„Katakomby“ jsou přístupné schodištěm nacházejícím se vpravo od arkádových hrobek postavených v 17. stol. při úpatí kopce (obr. 8). Schodiště vede ke dvěma kaplím v hoře.
Největší zdejší prostorou je kaple Maximova (sv. Maxim z Ioviacumi), vysvěcená roku 1172 arcibiskupem Konrádem III. a zásadně renovovaná roku 1659 – obr. 8.
Druhou kaplí je Getraudova, zasvěcená sv. Getraudovi z Nivelles, zřízená v roce 1178 arcibiskupem-kardinálem Konrádem III. Nacházejí se v ní fresky zobrazující mučednictví sv. Tomáše Becketta. Ve středu místnosti je románsko-gotický sloup vložený až v 17. století a mající pouze dekorativní funkci. V důsledku porušení krycí vrstvy horniny byla stěna kaple opravena charakteristickým přizděním s vysunutou střechou a zvonicí. Do povrchu z něj bylo roku 1865 proraženo šest klenutých okének v neo-raném křesťanském slohu (obr. 8).
Zajímavost: Ještě na počátku 19. stol byla v kryptě pohřbena Mozartova sestra Nannerl [10].
Obr. 8 „Katakomby“ na Petrském hřbitově. Arciopatství sv. Petra v Salzburgu. Okénková pohlednice. Verlag St. Peter, 5020 Salzburg. Fotos: Reinhard Weidl. 2018 [sbírka autorů].
Vlevo: arkádové hrobky při úpatí kopce. Ve stěně nad nimi je patrné mladší boční přizdění Getraudovy kaple se zvoničkou. Vpravo nahoře: Maximova kaple. Dole uprostřed: přístupové schodiště. Vpravo dole: Getraudova kaple s románsko-gotickým sloupem vloženým v 17. stol.
doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.,
Ing. Martin ZÁVACKÝ
Literatura
[1] Arlbergtunnel (Eisenbahn) [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Arlbergtunnel_(Eisenbahn)>
[2] Schneebergbahn (Zahnradbahn) [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Schneebergbahn_(Zahnradbahn)>
[3] Eisenbahn-Tunnel in Österreich [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <http://www.eisenbahntunnel.at/>
[4] Mariazellerbahn [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Mariazellerbahn>
[5] Rittner Bahn [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Rittner_Bahn>
[6] Vor 150 Jahren beendete eine Straße die Isolation des Salzkammerguts [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://www.nachrichten.at/oberoesterreich/salzkammergut/Vor-150-Jahren-beendete-eine-Strasse-die-Isolation-des-Salzkammerguts;art71,689955>
[7] Geißwandtunnel [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Gei%C3%9Fwandtunnel>
[8] Der Hubertussee [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://www.mariazell.at/mariazeller-land/sightseeing/der-hubertussee/>
[9] Gasthaus Klobenstein [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://www.gasthaus-klobenstein.com/>
[10] Katakomben Salzburg [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Katakomben_Salzburg>