Pohlednice 2/2016

Pohlednice s rakouskými tunely

Rakousko je spolu se Švýcarskem a dalšími evropskými alpskými zeměmi „kolébkou“ moderního tunelářství. V číslech 4/2014 a 2/2016 časopisu TUNEL už byla představena řada pohlednic zobrazujících tunely v regionu Alp. Významné množství z nich se nacházelo právě v Rakousku. V tomto příspěvku je na to navázáno, s tím, že je věnován pouze pohlednicím s rakouskými tunely. Pět z prezentovaných objektů náleží železnici a tři jsou silniční.

Semmering – Malý Krausel tunel

Historie dráhy přes Semmering byla připomenuta již v [1] a [2]. Ve [2] se také hovoří, v souvislosti se stejnojmenným tunelem, o vyhlášené skalní stěně Polleroswand. V jejich bezprostřední blízkosti se, na železniční trati Wien Südbahnhof – Spielfeld-Straβ, nachází rovněž dvoukolejný a elektrifikovaný Krausel tunel s adjektivem Malý, dlouhý jen 13,82 m (obr. 1) [2, 3].

Obr. 1 Dráha přes Semmering. Krausel tunel a Polleroswand. Akvarel od Hanse Petera Pawlika. © Verlag Fasch Zeile 3 A 2640 Gloggnitz Nr. 2680/11. Okolo 1980? [sbírka autorů].
Na pohlednici vyjíždí osobní vlak tažený parní lokomotivou z východního portálu Malého Krausel tunelu. V pozadí vlevo je stěna Polleroswand s rovněž východním portálem tunelu Polleroswand, dlouhého 337 m.

Železniční tunel Arlberg

Železniční tunel Arlberg se nachází na trati Innsbruck Hbf – Lindau (Německo). Doprava na původní trase byla zahájena 20. 9. 1884, když od roku 1925 je trať elektrifikovaná.

Tunel, dřívější délky 10 249,9 m, se nachází prakticky uprostřed trasy Arlbergské dráhy, a to mezi stanicemi Anton am Arlberg (obr. 2) a Langen am Arlberg. Jeho stavba byla zahájena 20. 6. 1880 na východní straně, na straně západní potom o čtyři dny později. Prorážka připadla na 19. 11. 1883 a práce byly dokončeny 14. 5. 1884. Tunel byl připsán císaři Františku Josefovi I., snad i proto, že v roce 1881 navštívil staveniště tunelu dokonce osobně až v hloubce hory 1190 m.

Náklady na Arlbergský tunel dosáhly ve své době mimořádné výše 38 165 282 Korun rakouské měny. Tato částka je velmi ilustrativní při srovnání s výdaji na celou dráhu 41 299 920 K.

Mezi lety 2004–2010 byla provedena generální oprava s vybudováním moderních únikových cest. Po rekonstrukci se délka tunelu zvýšila na 10 648 m [4].

Obr. 2 St. Anton A/A. G. Schubert, Fotograf, St. Anton a. Arlberg 5997. Okolo 1930–1935? [sbírka autorů].
Bývalý východní portál Arlbergského tunelu se starým nádražíčkem St. Anton. Na portálové římse tunelu je patrná dedikace císaři Františku Josefovi I., stejně jako zřetelná stopa po kouřových plynech z parní trakce provozované na této trati celých 40 let.

Železnice Mariazell – údolí Pielachtal

Mariazellerbahn a její tunely byly souhrnně zmíněny již ve [2]. Jednou z turisticky atraktivních oblastí přístupnou touto železnicí je údolí Pielachtal. Nacházejí se v něm celkem tři drážní tunely – Weiβenburg (délky 98,37 m), Schönau (dlélky 61,45 m) a na obr. 3 zobrazený a současně i nejkratší z nich Natters (dlouhý jen 29,65 m) [3, 5].

Obr. 3 Železnicí Mariazellbahn za krásou. Údolí Pielachtal. Výletní romantiku na železnici Mariazellbahn nabízí 8 obcí v údolí Pielachtal. Ober-Grafendorf, Weiburg, Grünau, Rabenstein, Kirchberg/P., Loich, Schwarzenbach a Frankenfels. Volný čas – cestování – turistika – příroda – pohostinnost. Informace: Turistický spolek Pielachtal. A-3204 Kirchberg/P., Schloβstraβe 1. Nr. 3204/2 Foto Hans Gerersdorfer. © Verlag Fasch Zeile 3 A 2640 Gloggnitz. Okolo 1980–1990 [sbírka autorů].
Na pohlednici vyjíždí osobní vlak z osobitého západního portálu tunelu Natters, směrem k nádraží Frankenfels.

Donauuferbahn (Wachau) – tunel Čertova stěna

Dunajská železnice (Donauuferbahn) vede od Sankt Valentin do Krems. Její pojmenování je odvozeno z toho, že většina její délky sleduje tok Dunaje. Původním základem byla Dráha císařovny Alžběty otevřená v roce 1858. Další úseky k ní byly postupně připojovány v letech 1872 až 1956. Trať není zcela elektrifikovaná a její části jsou často ohrožovány sesuvy a skalním řícením. Celkem se na ní nachází osmnáct tunelů, z nichž jednokolejný, pojmenovaný podle charakteristického skalního ostrohu Čertova stěna – Teufelswand (obr. 4), je s pouhými 12,43 m nejkratším tunelem nejen na této trati, ale vůbec i v celé sítí ÖBB [3, 6].

Obr. 4 Tunel Čertova stěna u Spitz-Wachau. Verlag prof. Gustav Fenz, Wien II. 1965 [sbírka autorů].
Výrazný skalní útvar nazvaný Čertova stěna byl vyhlášen již v roce 1929 přírodní památkou Dolního Rakouska. Na pohlednici je jižní portál tunelu od železniční zastávky Schwallenbach.

Jauntalská dráha – starý Langenberský tunel

Jauntalbahn je 19,070 km dlouhá jednokolejná železnice mezi St. Paul a Klagenfurtem v Korutanech. Jde o traťový úsek postavený v Rakousku jako vůbec první nový po druhé světové válce, a to mezi lety 1959 až 1964. Na trati jsou dva tunely – Johannesbergský (dlouhý 480 m) a delší Langenbergský s adjektivem starý (dlouhý 1 443 m) – obr. 5. Doplňkové označení „starý“ nese tunel proto, poněvadž na drahách ÖBB jsou dva téhož jména.

Oba tunely byly stavěny ve velmi obtížných geologických podmínkách [3, 7].

Obr. 5 Jauntalská dráha. Korutany. Jauntalský most, 500 m dlouhý, 98 m vysoký (nejvyšší železniční most Evropy). Langenbergský tunel, dlouhý 1 475 m. Ansichtskartenverlag Foto Mostegl, Völrmarkt, C 6668-65. 1966 [sbírka autorů].
V levé části pohlednice je jižní portál tunelu Langenberg od nádraží Eis-Ruden. Most, s délkou 430 metrů, je dnes se svou výškou 86 m nad hladinou řeky Drávy nejvyšším železničním mostem v Rakousku. K jeho vybavení patří i chodník pro pěší.

Tunely u jezera Mondsee

Nad jižním břehem jezera Mondsee v Salzbursku se tyčí výrazná, cca 400 m vysoká, vápencová stěna Kienbergwand. Dostala jméno podle častých skalních řícení (česky: „Štěrková stěna“). V 80. letech 19. stol byla při její patě – tedy bezprostředně nad hladinou jezera – postavena cesta vedoucí z města Scharfling do vesnice Au. Její součástí byly tři krátké, 10 až 20 m dlouhé, neobezděné tunely (obr. 6) a cca 300 m dlouhý most vyložený na krakorcích.

Již na přelomu IX. a XX. stol. se tato trasa stala velmi populární pro pěší a cyklistické, později i automobilové výlety.

Neustálé nebezpečí pádu kamenů ze stěny si vynutilo zásadní opatření spočívající ve vybudování nového tunelu pro automobily (dlouhý 1167,3 m, otevřený 7. 12. 2004) a nového odděleného cyklo-tunelu (dlouhého 918,46 m včetně galerií) [8, 9].

Obr. 6 Tunel na stěně Kienbergwand. 2638. W. Pokorny, Mondsee. 1909 [sbírka autorů].
Kolorovaná fotografie s žánrovou scénou zobrazující, vedle dvou krátkých tunelů, také dámy v secesních sportovních úborech na výletě.

Grossglockner – Hochtortunnel

Grossglockner je se svými 3798 m n. m. nejvyšší horou v Rakousku. Vévodí tzv. Vysoké bráně (Hochtor), velmi obtížné cestě přes stejnojmenný horský masiv, známé již ze starověku (přinejmenším z období Římské říše). V 17. století se jednalo o třetí nejvýznamnější kupeckou trasu východních Alp.

Stavba silnice Hochalpenstraβe byla zahájena až 30. 8. 1930 se slavnostním otevřením 3. 8. 1935. Komunikace, spojující Korutany a Salzburg, je dlouhá 48 km a překonává převýšení 1748 m. V nejvyšším bodě cesty (2504 m n. m.) se nachází silniční tunel Hochtor (obr. 7), dlouhý 311 m. Hranice obou spolkových zemí zde vede přesně středem tunelu.

Průjezd silnicí je zpoplatněn mýtem (v současnosti 34,5 €), přičemž v zimním období (XI.–IV.) je komunikace uzavřena [10].

Obr. 7 Grossglockner – Hochalpenstrasse. Hochtor tunel 2504 m – dlouhý 311 m. Foto H. Tofllager Bad Döberlach Kärnten. Okolo 1950? [sbírka autorů].
Na pohlednici je jižní, korutanský, portál tunelu. Nad záklenkem je latinské motto: „In te Domine speravi“ – „Věřím v Tebe, Pane“. Po obou stranách tunelu jsou na portálu umístěny zemské znaky Korutan (Kärnten) a Salzburgu. Dobře patrný je oboustranný úzký chodník.

Achenseestrasse – tunel Seehof

Achenseestraβe je silnice č. B181 v Tyrolsku, sledující východní břeh stejnojmenného jezera. Její délka se udává 33,52 km. Stavba, zahájená v roce 1938, byla přerušena válkou. Nachází se na ní jediný tunel, pojmenovaný Seehof. V závěru války (1944–1945) byla do ještě nedokončeného tunelu umístěna zbrojní výroba (letadla…). Plné otevření provozu v tunelu původní délky 479 m potom připadlo až na 23. 9. 1950 – obr. 8.

V letech 2012–2013 prošel tunel zásadní rekonstrukcí. Dnes má i s galerií dlouhou 377 m [11, 12].

Obr. 8 Achensee, 940 m, Tirol. Nová silnice okolo jezera Achen. Foto Weninger – Jenbach – Tirol/Alpina Ofsetdruck Innsbruck. Okolo 196. [sbírka autorů].
Na pohlednici je původní severní portál silničního tunelu Seehof.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Tomáš VRÁNA

Literatura

[1]   HORÁK, V., SVOBODA, R. Evropa – Pohlednice a alpskými tunely. TUNEL, 2014, roč. 23, č. 4, s. 87-91.

[2]   HORÁK, V., VRÁNA, T. Evropa – Pohlednice a alpskými tunely II. TUNEL, 2016, roč. 25, č. 1, s. 93-96.

[3]   Eisenbahn-Tunnel in Österreich [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <http://www.eisenbahntunnel.at>

[4]   Arlbergtunnel (Eisenbahn) [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Arlbergtunnel_(Eisenbahn)>

[5]   Mariazellerbahn [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Mariazellerbahn>

[6]   Donauuferbahn (Wachau) [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu        <https://de.wikipedia.org/wiki/Donauuferbahn_(Wachau)>

[7]   Alter Langenberg-tunnel [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu http://www.eisenbahntunnel.at/inhalt/tunnelportale/41001.html#langenberg

[8]   Kienbergwand Tunnel [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=de&u=http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx%3Fguid%3D34caaf6e-ad13-452b-97d8-f43f091ff16e&prev=search>

[9]   Kienbergwand – tunel a galerie Kienbergwand, St. Gilgen (S) [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=de&u=http://www.gwu.at/de/referenzen/ref_3067.htm&prev=search>

[10] Großglockner-Hochalpenstraße [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Gro%C3%9Fglockner-Hochalpenstra%C3%9Fe>

[11] Achenseestraße [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Achenseestra%C3%9Fe>

[12] Road Tunnels in Austria (500–250 m) [online]. 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu <http://www.lotsberg.net/data/austria/li250.html>