Pohlednice 2/2014

Pohlednice s železničními tunely v Moravském Švýcarsku

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století (který se dnes z dobových pohlednic, knih a historických textů jeví až romanticky) bylo označováno jako Moravské Švýcarsko/Mährische Schweiz území údolí řeky Svitavy u Brna a dnešního Moravského krasu. Oblíbený cíl brněnských výletníků se také hojně objevuje na pohlednicích zachycujících Blansko, Macochu, Sloup, Jedovnice, Křtiny, Adamov, Nový hrad, Vranov u Brna, Ochoz nebo Bílovice nad Svitavou. Některé z pohlednic mají pikantní chybu v označení „Moravské Švýcarsko“, na jiných je zase německá verze přeškrtnuta českým vlasteneckým odesílatelem. A není zajisté náhodou, že na mnoha dobových pohlednicích jsou zachyceny objekty pro krajinu v údolí řeky Svitavy tak charakteristické – portály tunelů na zde procházející železniční trati Brno – Česká Třebová.

Stručný nástin historie a objekty tunelů

Stavbu kratšího, ale náročnějšího úseku z Brna do Blanska zadalo generální ředitelství drah podnikateli Felice Tallachinimu, delší, ale stavebně snadnější část z Blanska do České Třebové převzali Bratři Kleinové. Záměrem bylo uvést tuto trať do provozu nejpozději do konce roku1846. Již na podzim 1843 započaly stavební práce na nejobtížnějším, 21 km dlouhém, úseku z Maloměřic do Blanska. Zde bylo nezbytné prorazit deset tunelů celkové délky 1772 m. Vrchní dozor nad stavbou byl svěřen Ing. Boháčovi a dvěma jeho asistentům – Wenkemu a Dimmerovi. Hlavním stavbyvedoucím podnikatele Tallachiniho byl Giuseppe Martinetti.

Postup práce při stavbě tunelů odpovídal soustavě, kterou dnes označujeme jako příčníkovou/starou rakouskou. Průměrný denní postup činil 0,22 m, v nejdelším a nejobtížnějším tunelu Novohradském jen 0,16 m. Na stavbě pracovalo od jara do podzimu 2300 až 3000 dělníků; jen asi čtvrtina pocházela z okolních vsí. Až na výjimky byl dozorčí personál (asistenti v jednotlivých tunelech, dílovedoucí a mistři) italský. Stavba si vyžádala 22 životů a mnoho zmrzačených.

Ani po dokončení stavby potíže s tunely neustaly. Již při kolaudaci trati 17. 12. 1848 žádali zástupci Severní dráhy Ferdinandovy (které Státní dráhy pronajaly provoz) o vyzdění všech tunelů po celé jejich délce. Vedení Státních drah, podporované Ghegou, tento požadavek rezolutně odmítlo s tím, že nebezpečná místa již byla vyzděna a je na provozující společnosti, aby čas od času stav tunelů kontrolovala. Inspektor Státních drah Köb na základě tohoto zjištění navrhl úplné vyzdění tunelu Novohradského, které provedla fy Tallachini od dubna do září 1849; sanační práce probíhaly za nepřerušeného provozu.

Především nepředpokládané potíže při stavbě tunelů mezi Maloměřicemi a Blanskem pak vedly k tomu, že provoz na spojovací dráze Brno – Česká Třebová byl zahájen až 1. 1. 1849, tedy o dva roky později, než se původně předpokládalo [1].

Úsek trati Brno – Blansko procházel v době svého dokončení celkem 10 tunely. Po více než 150 letech provozu jsou dnes všechny tunely zrekonstruovány. Dva z nich byly v průběhu historie sneseny (tunely č. 5/Ronovský – dlouhý 85,74 m, 1971–1975 a č. 6/Adamovský – dlouhý 67 m, 1982–1986) a jeden nový byl proražen (tunel č. 8/2). Evidence SŽDC dává přednost číslování v pořadí tunelu, veřejností jsou používány spíše místní názvy [2, 3, 4].

Z porovnání popisů na pohlednicích se skutečností vyplývá jeden závěr. Podle něj nakladatelé prezentovaných pohlednic ve své době často nelpěli na přílišné místopisné správnosti. S některými lokalitami zacházeli z dnešního pohledu přinejmenším „velmi volně“. Nejde jen o nepřesnosti v číslování vyobrazených tunelů, ale také často o značnou „uměleckou licenci“, spočívající v dokreslení či zdůraznění některých krajinných prvků. Nám se to dnes sice jeví nezvyklé, ale v době vydání těchto pohlednic se zřejmě jednalo o víceméně obvyklý postup, kterým mínili místní podnikatelé svůj artikl pro zákazníky více zatraktivnit.

Obr. 1 Obřany. Partie u prvního tunelu. Po roce 1908 – podle textu na pohlednici těsně před nebo na počátku 1. světové války. Nakl. M. Beneše, papírnictví Obřany [sbírka autorů].
Cenný brněnský empírový portál byl již před rokem 1988 zapsán na seznam kulturních památek. Při přestavbě tunelu byl kamenořez rozebrán na jednotlivé očíslované kvádry a bylo v plánu jej někde opět postavit. Dodnes však není jasné místo a účel nového vztyčení. Navrhováno bylo osazení portálu do jiného tunelu, monument v areálu brněnské Vaňkovky nebo oblouk s hodinami v Brně. V rozebraném stavu, stále památkově chráněn, se nachází u kolejiště v Babické ulici v Maloměřicích. Národní památkový ústav jej řadí mezi nejohroženější nemovité památky. Při revizi v roce 2010 zjistil majitel (SŽDC), že na místě se nachází stále téměř všechny díly [4].

Obr. 2 Moravské Švýcarsko. Pohled z 2. tunelu u Bílovic. 1905. Nakl. Verlag Ascher & Redlich, Brünn [sbírka autorů].
Ve skutečnosti se nejedná o deklarovaný pohled z 2. tunelu, nýbrž jde nepochybně o pohled z tunelu č. 3 na jižní (brněnský) portál tunelu č. 4. Lze to jednoznačně určit podle polohy mostu a strážního domku (ten dnes již nestojí) a dále i podle vzhledu skalního masívu nad portálem.

Obr. 3 Pozdrav z Bílovic. Partie z Moravského Švýcarska. 1908. Nakl. Verlag Ascher & Redlich, Brünn. [sbírka autorů].
Jedná se opět o jižní (brněnský) portál tunelu č. 4.

Obr. 4 Údolí pod Ronovem. Současný reprint pohlednice kolem roku 1930. Nakl. Penzion pod Ronovem [sbírka autorů].
Pohlednice údolí Svitavy s Penzionem pod Ronovem. Vlevo nahoře je zřejmý severní (blanenský) portál tunelu č. 4, motorový vlak jede přes most před dnes již sneseným tunelem č. 5 (vpravo).

Obr. 5 Blansko. 2. tunel. 1921. Nakl. S. Broch, Blansko č. 111 [sbírka autorů].
Ve skutečnosti jde o jižní (brněnský) portál tunelu č. 9. Celkově je toto místo dnes výrazně odlišné od původní pohlednice. Ze strážního domku zbyly jen části základů, cesta patrná na pohlednici nad tunelem je dnes nepoužívaná a zarostlá stromy. Skalní masiv vlevo před portálem tunelu je nyní zajištěn mohutnou zárubní zdí.

Obr. 6 Mor. Švýcarsko. Partie s tunelem a Nový hrad. Po roce 1908. Nakl. neznámý [sbírka autorů].
Jde o dodnes dochovaný brněnský portál tunelu 8/1. Nový hrad byl zvýrazněn retuší a jeho rozměr je oproti realitě značně přehnaný.

Obr. 7 Blansko 3. tunel. 1921. Nakl. S. Broch, Blansko č. 112 [sbírka autorů].
Jedná se ve skutečnosti opět o jižní (brněnský) portál tunelu č. 8, dnes 8/1, označovaného také jako Novohradský. Nad tunelem se vypíná Nový hrad. Strážní domek vlevo portálu dnes již nestojí.

Obr. 8 Pozdrav z Bílovic. Partie z Mor. Švýcarska. 1908. Nakl. Ascher a Redlich Brno [sbírka autorů].
Jde o severní (blanenský) portál tunelu č. 9.

Obr. 9 Partie u Blanska Klepačov – Mor. Švýcarsko. 1908. Nakl. Ascher a Redlich Brno [sbírka autorů].
Vyobrazen je severní (blanenský) portál tunelu č. 10.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.

Literatura

[1]   KREJČIŘÍK, M. Po stopách našich železnic. 1. vyd. Praha: NADAS, 1990, 279 s. ISBN 80-7030-061-2.

[2]   MOTTL, K. Rekonstrukce tunelů trati Brno – Č. Třebová. In Sborník příspěvků XI. Mezinárodní vědecké konference, sekce – geotechnika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1999, str. 183-186.

[3]   ZIMEK, P. Z historie železničních tunelů. 1. vyd. Praha: ČD, 32 s.

[4]   Blanenské tunely [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné na internetu <http://cs.wikipedia.org/wiki/Blanensk%C3%A9_tunely#cite_ref-2>