Pohlednice 1/2018

Pohlednice s železničními tunely v Rakousku I

Již v předchozích číslech časopisu TUNEL byla uvedena řada pohlednic s železničními tunely nacházejícími se v Rakousku. Tento díl seriálu plynule pokračuje v tomto programu. S ohledem na složitou morfologii území a na dnes již dlouhou historii vývoje železnice se v rakouských zemích setkáváme se značnou řadou pohlednic zobrazujících, mimo jiné, právě železniční tunely. Současně to potvrzuje i bonmot známý v technických kruzích, který říká, že „Rakušané mají tunely rádi“!

Tunel Hochsteg

Tunel Hochsteg je jednokolejný tunel dlouhý 121 m. Nachází se ve Štýrsku na Enžské dráze (Ennstalbahn) vedené údolím řeky Enže (Enns) – obr. 1 až 3. Tato železnice byla původně součástí Rudolfovy dráhy, vystavěné pod jménem korunního prince v letech 1868 až 1873. V té době šlo v Rakousku, vedle dráhy Semmeringské na východě a Brennerské na západě, o třetí severojižní železniční přechod Alp. V roce 1884 byla, tato původně soukromá, dráha znárodněna. Dnes je elektrifikovaná.

Tunel Hochsteg se nalézá v traťovém úseku Amstetten – Bischofshofen (č. trati 102 01) [1, 2].

Obr. 1 Tunel Hochsteg a Planspitze 2117 m. Gesäuse. 4174 C. Ledermann jr. Wien I. Fleschmarkt 12. 1902 [sbírka autorů].
Na pohlednici je východní portál tunelu od nádraží Hieflau. V pozadí se tyčí štít hory Planspitze, dominanty národního parku Gesäuse. Trať sleduje v bezprostřední blízkosti tok řeky Enže (Enns), zde prolamující právě oblast Gesäuse.

Obr. 2 Tunel Hochsteg a Planspitze. Ferd. V. Kleinmayr, Klagenfurt 1910. Kolorovaná fotografie. 1907 [sbírka autorů].
Za pozornost stojí osoba v obleku odpočívající na okraji kolejového lože nad řekou Enží. Jde patrně o dobového výletníka do parku Gesäuse… Pohlednice je na rubu i líci popsaná 30 hustými řádky (tužkou, kurentem) dobového sdělení adresátovi.

Obr. 3 Krásné zelené Štýrsko. Gesäuse, tunel Hochsteg s Planspitze 2117 m. Jízda divokou a romantickou krajinou údolí Enns mezi Admontem (vstup do Gesäuse) a Hieflau (výstup z Gesäuse). Gesäuse je pro každého nádherným zážitkem. Cosy-Verlag. Alfred Gründler, A-5013 Salzburg, Münchener Bundesstr. 156. 1976 [sbírka autorů].
Na úseku železnice, dlouhém 22,8 km, procházejícím národním parkem Gesäuse je pět krátkých tunelů a sedm galerií, a to o celkové délce přibližně jednoho kilometru.

Tunel Rattenberg

Dvoukolejný tunel Rattenberg, dlouhý 182,29 m, se nalézá na traťovém úseku č. 101 04 Wörgl hl. n. – Innsbruck hl. n. Jedná se o jeden ze dvou tunelů elektrifikované hlavní trati spojující Kufstein (při hranici s SRN) s Innsbruckem (a dále do Itálie). Tato železnice byla jako první západorakouská stavěná od roku 1853, s otevřením 24. 11. 1858. Tunel Rattenberg se nachází mezi stanicemi Rattenberg-Kramsach a Brixlegg – obr. 4 [1, 3].

Obr. 4 Rattenberg na Innu. Tirolsko. Verlag Innsbruck, Innstraße 3. Aufnahme Sepp Kirchner. 1955 [sbírka autorů].
Na obrázku je představeno malé historické město Rattenberg, ležící na řece Inn. Vpravo je historizující jihozápadní portál tunelu Rattenberg od stavědla Brixlegg 2. Tunel prochází skalním ostrohem, na kterém se nachází hrad z 10. stol.

Tunely „Na stěně 1“ a „Na stěně 2“

Oba jednokolejné elektrifikované tunely se nacházejí na Mittenwaldské dráze, spojující Innsbruck Wbf. a Scharnitz (trať č. 351 01). Stručná historie a vedení předmětné železnice byly v tomto seriálu již popsány v časopisu TUNEL č. 4/2014 a č. 1/2016, a to v souvislosti s pohlednicemi zobrazujícími tunely Martinswand 2 a Vorberg IV. Pro stručné připomenutí: Dráha byla postavena v letech 1910 až 1912, když od samého počátku měla zásadní vliv na standardy provozu elektrických vlaků ve střední Evropě.

Tunel pojmenovaný „Na stěně 1“ (An der Wand-Tunnel 1) – obr. 5 – je dlouhý 109,50 m, tunel „Na stěně 2“ (An der Wand-Tunnel 2) – obr. 6 – je potom dlouhý 202,43 m.

Tunely „Na stěně 1“ a „Na stěně 2“ jsou vedeny známou „Martinovou stěnou“ (Martinswand) nad řekou Inn. Od toho lze odvodit i jejich, ne zcela standardní, pojmenování. Mezi stanicemi Martinswand a Hochzirl se na traťovém úseku dl. 5,5 km, vedle dvou předmětných tunelů, nachází čtyři další a také jedna galerie. Celková délka podzemních objektů zde potom činí 2,82 km, což je 51 % délky příslušné pasáže [1, 4].

Obr. 5 Mittenwaldská dráha. Martinswandtunel. Purger & Co. München. Frank-Verlag Graz 110-50. 1930 [sbírka autorů].
Oproti tvrzení popisky na pohlednici se nejedná o Martinswandtunnel, nýbrž, jak to také potvrzuje nápis nad záklenkem objektu, jde o tunel „Na stěně 1“ (An der Wand-Tunnel 1). Zobrazen je jeho východní portál.

Obr. 6 Mittenwaldská dráha. Tunel „Na stěně č. II“ 204 m n. m. s obcí Patscherkofel. Purger & Co. München. Photochromiekarte Nr. 12616. Kolorovaná fotografie. Cca 1914 [sbírka autorů].
Na pohlednici je západní portál tunelu. Obec Patscherkofel se rozkládá vpravo, hluboko dole, v širokém údolí řeky Inn.

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.,
Ing. Martin ZÁVACKÝ

Literatura

[1]   Eisenbahn-Tunnel in Österreich [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné na internetu <http://www.eisenbahntunnel.at>

[2]   Rudolfsbahn [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné na internetu <https://austria-forum.org/af/AustriaWiki/Rudolfsbahn>

[3]   Bahnstrecke Kufstein–Innsbruck [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Bahnstrecke_Kufstein%E2%80%93Innsbruck>

[4]   Mittenwaldbahn [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné na internetu <https://de.wikipedia.org/wiki/Mittenwaldbahn>