Pohlednice 1/2015

Pohlednice s tunely pod vodou

Pomineme-li několik úseků metra v Praze, jsou tunely pod vodou položkou podzemního stavitelství, která se v podmínkách ČR prakticky nevyskytuje. Ve světě se však s tunely pod vodou, a to především ve skupině tunelů dopravních, setkáváme poměrně často. Převádějí železniční a silniční komunikace obvykle přes velké řeky nebo mořské úžiny, nahrazují nebo doplňují mosty. A také jim byla, resp. pořád je, věnována značná pozornost na dobových, ale také na zcela aktuálních pohlednicích.

Pozn.: V následujícím textu jsou pod obrázky uvedeny popisy z rubových stran pohlednic. Bývají v nich uváděny údaje k technickým parametrům staveb nebo k postupu stavby. Doplněním jsou údaje o editorech pohlednice příp. (je-li známý) o roku jejího vydání.

Poznámky autorů příspěvku jsou potom odlišeny kurzívou.

N. Y. – Hudson tunel

Hudson Tunel představují dva tubusy pro vlaky dopravního systému PATH (Port Authority Trans-Hudson), obsluhujícího sídelní aglomeraci N. Y. Představují historicky první ne-lodní spojení mezi Manhattanem a Jersey City. První pokus o výstavbu těchto tunelů byl zahájen v listopadu 1874 ze strany Jersey City. Práce probíhaly ražením za podpory přetlaku vzduchu, nicméně bez štítu. V červenci 1880 došlo k průtrži, při které zahynulo 20 pracovníků. Dne 5. 11. 1882 stavební společnost zkrachovala a rozestavěný tunel byl zaplaven vodou. Stavba potom byla ukončena až v roce 1906, po 33 letech přerušovaného úsilí. Po většinu této doby byla provázena velkými finančními problémy. Dokončení obou tunelových trub umožnilo nasazení razicího štítu (obr. 1 a 2). V roce 1978 byly tunely prohlášeny Americkou společností stavebních inženýrů za „Národní kulturní památku inženýrského stavitelství“ [1, upraveno].

Obr. 1 Směrový oblouk Hudson Tunelu. Jižní tunely pod řekou Hudson z Jersey City do odbavovacích hal Church Street, New York. – Započaty v květnu 1905; otevřeny pro dopravu v červenci 1909. Dva tubusy přibližně 5,950 stop dlouhé, s ocelolitinovými prstenci vnějšího průměru 16 stop a 7 palců. Success Postal Card Co., Pub., New York. No. 1010. 1910? [sbírka autorů].

Obr. 2 Hudson River Tunel Hoboken N. Y. Copyright by illustrated postal card novelty co. N. Y. IPCN 96-48. 1908 [sbírka autorů].

Hamburg – Starý Labský tunel (tunel Sankt Pauli)

Tunel Sankt Pauli (také „Starý Labský tunel“) byl vybudován pod ústím Labe v Hamburgu mezi lety 1907 a 1911. Šachty St. Pauli (severní strana, provedená šachtováním) a Steinwerder (jižní strana, provedená kesonováním) byly propojeny v dl. 448,5 m dvěma tunely vnějšího Ø 6 m. Ty byly vyraženy pneumatickým štítem. Nadloží v té době tvořila 3 m silná vrstva bahna. Na stavbě pracovalo cca 4 400 pracovníků. Tři z nich zahynuli na kesonovou nemoc a další dva zemřeli při nehodách.

Tunelová trouby byly navrženy s vnitřní šířkou 4,8 m a výškou nejméně 4,8 m. Původně byla v každé cesta pro vozíky tažené koněm, široká 1,92 m a po stranách zvýšené chodníky šířky 1,44 m. Pilíř mezi jednoproudými tubusy je 2 m. První rekonstrukcí prošel tunel ve 20. letech 20. stol. V roce 1928 jím projel první automobil. Vstupní objekt/věž na straně přístavu (St. Pauli) byl za 2. světové války velmi poškozen, na straně loděnic (Steinwerder) zcela zničen (obr. 3). V letech 1982–3 byl tunel zcela uzavřen, když byly na dno Labe pokládány železobetonové desky, mající chránit jeho těleso při opakovaném bagrování koryta nezbytném pro lodní dopravu. Částečná uzavírka byla realizována v letech 2009–2010, při opravách ke 100. výročí otevření tunelu.

Osobní auta se do tunelu spouštějí/vyvážejí původními výtahy; poplatek za použití dnes činí 2 €. Nyní tunelem projíždí cca 300 tis aut/rok (před otevřením „Nového Labského tunelu“ to bylo cca 20 mil. aut/rok). K tomu přistupuje cca 700 tis. pěších a 60 tis. cyklistů/rok. Ti mají použití bezplatné. Auta mohou do tunelu jen v pracovních dnech od 5:30 do 20:00 hod. O víkendech si tunel často pronajímají pořadatelé kulturních či sportovních akcí, byl také kulisou několika filmů. Stavební objekt a jeho zařízení jsou památkově chráněny – obr. 4 [2, 3, 4, upraveno].

Obr. 3 „Cap Finisterre“ nad Labským tunelem. Labský tunel Hamburg – Steinwärder. Tento tunel, který stál přes 10 milionů marek, byl dokončen s velkými obtížemi po přibližně třech letech. Má délku cca 450 m a hloubku asi 20 m pod vodní hladinou. Průměr činí cca 6 m. Proplují nad ním i největší námořní lodě. K. W., H. 1913 [sbírka autorů].

Obr. 4 Hamburg. Labský tunel, pohled do tunelu. Hamburg, „Labský tunel“. Stavební náklady 10 722 000 marek. Doba stavby cca 4 roky. Délka 450 m. Hloubka 21 m pod hladinou velké vody. Verlag von C. Worzedialeck, Hamburg 5. Nr. 20. ?? [sbírka autorů].
Za pozornost stojí krásná secesní výzdoba vstupního objektu.

Hamburg – Nový Labský tunel

Tunel byl otevřen 10. 1. 1975 kancléřem Helmutem Schmidtem během folklorního festivalu, kterého se zúčastnilo 600 000 lidí. Po dokončení měl tunel tři trouby po dvou dálničních pruzích (+ dvě mezilehlé větrací trouby). Z celkové délky 3325 m je 1056 m vedeno pod korytem Labe. Za středního přílivu se konstrukce nachází 28 m pod vodní hladinou. Tunelový komplex byl vybudován kombinací tří diametrálně odlišných technologií. První z nich bylo naplavení osmi tunelových sekcí vybetonovaných v suchém doku. ŽB prvky rozměrů 132 m (délka) x 41,7 m (šířka) x 8,4 m (výška) a hmotnosti 46 000 tun byly po zaplavení doku odtaženy a spuštěny do předem vyhloubené rýhy. Druhou technologií bylo štítování za podpory přetlaku vzduchu v dl. 1113 m. Tunelové ostění z litinových tubingů zde má vnější průměr 10,8 m. Zbývající metráž tunelu byla realizována v otevřené rýze (obr. 5).

S ohledem na neustále rostoucí dopravní zatížení byl tunel doplněn o čtvrtou troubu s dalšími dvěma dopravními pruhy otevřenou provozu 27. 10. 2002. K výstavbě byl tentokrát nasazen bentonitový štít s Ø 14,65 m, ve své době největší na světě [2, 5, upraveno].

Obr. 5 Hamburg. Nový Labský tunel, postavený 1968–1975. Celková délka 3 325 m; vlastní tunel 2 653 m; tunelové dno 27 m pod terénem (hladinou); 3 tunelové trouby každá 9 m široká, 4,70 m vysoká. Kruger® 31.920.354 268906 Nr.7975. ?? [sbírka autorů].
Pozoruhodný, kubisticky působící portál a na něj navazující prolamovaná pergola vytvářející světelně přechodové pásmo z otevřeného prostoru do tunelu.

Liverpool – tunel Mersey

Stavba prvního silničního tunelu pod řekou Mersey (tzv. Queensway tunel) byla zahájena 16. 12. 1925. Ze dvou stran ražené (horní) pilotní tunely se setkaly 3. 4. 1928. Následovalo dobírání zbývající kubatury tunelů (nejprve v horní a posléze v dolní polovině). Obezdívku tvoří litinové tubingy, s vyplněním rubové mezery cementovou maltou, utěsněním šroubů speciálními podložkami a temováním tubingových spár olovem. Ražba probíhala za použití trhavin, ve skalní hornině budující dno řeky Mersey, a to v nepříliš velké hloubce – nejnižší bod tunelu leží cca 52 m pod nejvyšší vodní hladinou. Uprostřed řeky činí skalní nadloží pouze 1,20 m. Vozovka má čtyři pruhy, po dvou v každém směru. Jsou zde dvě odbočné větve, vyvedené mimo hlavní tunel do přístavů po obou stranách řeky (obr. 6 a 7); Birkenheadská větev byla v roce 1965 uzavřena.

Soubor staveb byl otevřen králem Jiřím V. 18. 7. 1934 za účasti 200 tis. lidí. Délka tunelu činí 3,428 km. V době dokončení byl nejdelším světovým podmořským tunelem a svůj primát si udržel 24 let.

Rubanina posloužila pro nasypání základů říční promenády a veřejné zahrady. Během devíti let stavby z 1700 mužů, kteří zde pracovali, 17 zahynulo [6, 7, upraveno].

Obr. 6 Mersey tunel pod řekou Mersey, mezi Liverpoolem a Birkenheadem. Zahájený v prosinci 1925 a otevřený králem Jiřím V. v červenci 1934. Délka 2,13 mil. Cena 7.077.800 £. Větrací šachta na pilíři čelby; interiér tunelu Mersey; spojovací komora s hlavním a odbočným tunelem; hlavní vstup a velký osvětlovací maják ?? [sbírka autorů].

Obr. 7 Mersey tunel, spojovací komora s hlavním a odbočným tunelem. ?? [sbírka autorů].

Detroit River tunel

Před vybudováním tohoto tunelu byly pro spojení Kanadské jižní železnice se západní částí Michiganu k dispozici pouze přívozy. Tunel postavila Společnost pro zřízení tunelu pod řekou Detroit pro Kanadskou jižní železnici; byl pronajat Michiganské centrální železnici a posléze vlastněný Newyorskou centrální železnicí. Dnes jej užívá Kanadská pacifická železnice. Dnes je na straně Detroitu oblast kolem tunelu uzavřena pro veřejnost a je hlídána řadou bezpečnostních složek pro zabránění nekontrolovaného pohybu osob mezi USA a Kanadou (obr. 8) [8, upraveno].

Obr. 8 Vstup do tunelu pod řekou Detroit, Detroit, Mich. Detroit River Tunel je originální tím, že je jediným tunelem tohoto typu, jaký kdy byl vybudován. Stavěl se v jímkách, veškeré práce probíhaly z úrovně vodní hladiny, bez použití stlačeného vzduchu. Tunel je elektrifikovaný. Stavba byla zahájena 1. října 1906 a dokončena 1. července 1910. Délka mezi portály je 1 a 3/8 míle, a celkově s rampami 2 a 1/2 míle. Byl postaven pro M.C.R.R. (pozn. autorů: Michigan Central Railroad) za cenu 8.500.000 $. C. T. American art co. Chicago. 1919 [sbírka autorů].

Tunel Detroit – Windsor

Dne 1. 11. 1930 prezident Herbert Hoover otočil v Bílém domě „zlatým telegrafním klíčem“ a otevřel tak Detroit – Windsor tunel. Pravidelná doprava byla zahájena 3. 11. 1930. Tunel spojuje dálnicí na severu Detroit (Michigan, USA) s Windsorem na jihu (Ontario, Kanada). Jde o druhý největší přechod mezi Spojenými státy a Kanadou, který používá asi 13 000 vozidel/den, tj. cca 9 mil. vozidel/rok (motocykly jsou vyloučeny a největším kamiónům již tunelový průřez nevyhovuje) – obr. 9. V době dokončení se jednalo o třetí tunel pro automobily v USA (po Hollandově v N. Y. a Posey v Kalifornii), dále byl třetím tunelem na světě spojujícím dva státy a vůbec prvním takovým pro motorová vozidla. Má dl. 1573 m, v každém směru jeden jízdní pruh, vozovka je v nejnižším místě 23 m pod hladinou řeky. Stavebně byla do dna řeky vyhloubena z hladiny příčná rýha a do ní naplaveno a potopeno devět ocelobetonových segmentů o hmotnosti 8000 tun. Ty byly posléze svařeny a zaplaveny vrstvou zeminy tloušťky od 1,2 m do 6,1 m. Takto zhotovená střední část tunelu byla k oběma břehům připojena vyraženými tunelovými rampami. Celkové náklady na stavbu činily 25 mil. US $. S ohledem na to, že tunel v podstatě leží na dně řeky, je vymezena široká zóna, ve které je zakázáno kotvení lodí [9, upraveno].

Obr. 9 Pozdravy z Windsoru Ontario Kanada. Windsor, Ontario, Kanada. Nahoře: Nákladní lodě na řece Detroit. Dole: Detroit – Windsor Tunnel. Sigal Brother, Ltd., Windsor, Ontario, Canada. 1970 [sbírka autorů].
Pozn.: Podle textu na rubu pohlednice byli v roce 1970 jejími odesilateli do Bratislavy čerství posrpnoví emigranti z ČSSR.

Tunel Rendsburg

Tunel Rendsburg (D) má dva 640 m dlouhé tubusy po dvou proudech. Převádí federální dálnici 77 pod Severomořsko-Baltským kanálem (dříve známým jako Kielský, resp. císaře Viléma) z Rendsburgu na severu k Westerröenfeldu na jihu – obr. 10. Tunel byl vybudován jako náhrada starého otočného mostu. Práce byly zahájeny 23. 11. 1957, otevřen byl 25. 7. 1961. Střední (hlavní) sekce dl. 140 m byla vybetonována v jámě jižně od kanálu a po jejím otevření naplavena do předem vyhloubené příčné rýhy. Kanál byl při této operaci uzavřen pro lodní dopravu pouze na 70 hodin. Připojovací rampy byly provedeny v otevřených jámách. Prostor použitý pro výstavbu naplavované sekce je dnes používán jako městské koupaliště. V současnosti tunel prochází rozsáhlou rekonstrukcí [10, upraveno].

Obr. 10 Silniční tunel pod Severomořsko-Baltským kanálem. Stavba od 23. 11. 1957 do 25. 7. 1961; celková délka 1277,93 m – z toho uzavřený tunel 640 m; povrch vozovky ve středu tunelu 20,15 m pod vodní hladinou; Herst. U. Verlag Schöning & Co + Gebrüder Schmidt – Lübeck sv Bestellnr. Rd 366. Auslieferungsl. Rendsburg, Jungfernstieg 4, Tel. 23765 u. 24633. ?? [sbírka autorů].

Baltimore Harbor tunel

Dva dvouproudé silniční tunely převádějící Interstate 895 JV od centra Baltimore (Maryland, USA) pod řekou Patapsco. Tunelové trouby jsou 2,33 km dlouhé, světlé šířky 6,7 m a výšky 4,3 m (obr. 11). Mocnost nadloží je od 15,2 m do 30,8 m. Tunel tvoří 21 naplavených úseků dl. 94 m, potopených do příčné rýhy vybagrované ve dně a přesypaných kameny. První segment byl potopen 11. 4. 1956. Zbývající délka tunelu, rampy, byla postavena metodou cut & cover (hloubením). Tunel byl otevřen 29. 11. 1957, cca dva měsíce před plánovaným termínem a ten samý den zažil velký dopravní nápor tisíců aut, mířících do Philadelphie na zápas v americkém fotbalu Army-Navy 1957.

V době otevření činilo mýtné 0,40 US $/auto, nyní je 10x vyšší. V letech 1985 až 1990 byl tunel po etapách uzavřen a rozsáhle rekonstruován [11, upraveno].

Obr. 11 Přístavní tunel. Baltimore, Maryland. Fairfield, resp. jižní portál nového, 1,7 míle dlouhého, dvoutubusového tunelu pod přístavem Baltimore, který je součástí obchvatu města spojujícího všechny dálnice. D. E. Traub, 2313 South Rd., Baltimore 9, Md. ?? [sbírka autorů].

Chesapeake Bay Bridge tunel

Jde o 37 km dlouhé spojení přes ústí zálivu Chesapeake ve státě Virginia v USA. Jeho součástí jsou dva tunely pod plavební dráhou, spojující čtyři umělé ostrovy plochy cca 2 ha (obr. 12). V centrální části jde o Chesapeake Channel Tunnel (dlouhý 1 596 m, mezi ostrovy 3 a 4), v JZ části Thimble Shoal Tunnel (dlouhý 1 692 m, mezi ostrovy 1 a 2). Stavba mostu-tunelu byla zahájena 7. 9. 1960 a projekt byl uveden do provozu 15. 4. 1964. Tunely byly zřízeny naplavením ŽB sekcí, potopených do předem připravených rýh, s následným přesypáním. Průjezdný profil je široký 7,32 m (se dvěma jízdními pruhy) a vysoký 4,11 m. K financování souboru staveb byl použit prodej dluhopisů, bez jakýchkoliv nároků na veřejné prostředky z daní. Během stavby přišlo o život sedm pracovníků.

Americká společnost stavebních inženýrů ocenila v roce 1965 celé spojení jako „vynikající inženýrský čin“ a ve stejném roce byla stavba označena za „jeden ze sedmi divů inženýrství moderního světa“.

Nahrazení již kapacitně nedostačujících tunelů novými, čtyřproudými, bylo v roce 2005 odloženo na neurčito [12, upraveno].

Obr. 12 Chesapeake Bay most-tunel. Spojení Virginia Beach a Virginského Východního pobřeží U.S. silnicí č. 13. Jeden z technických divů světa. Tento projekt za 200.000.000 $ se táhne v délce 17,6 km přes ústí zálivu Chesapeake. Sestává ze dvou tunelů a čtyř umělých ostrovů, stejně jako z 12 mílí, na snímku patrných, betonových mostů. Fotografováno: Virginia Beach Foto Enterprises. Pub. by Rowe distributing Co., Norfolk, Va. 23509. ?? [sbírka autorů].

Příspěvek je věnován pohlednicím se zajímavým a atraktivním segmentem tunelového stavitelství, v ČR jen velmi málo frekventovaným. Atraktivní jsou, jak z pohledu profesního, tak i z pohledu sběratelského, především nejstarší položky (zde Hudsonský tunel, Starý Labský tunel a Detroit River Tunel).

doc. Ing. Vladislav HORÁK, CSc.,
Ing. Richard SVOBODA, Ph.D.

Literatura

[1]   Uptown Hudson Tubes [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://en.wikipedia.org/wiki/Uptown_Hudson_Tubes>

[2]   ARGE 4. Röhre Elbtunnel Die 4. Röhre des Elbtunnels in Hamburg. Hamburg: impresum Publikation und PR, 2004, 266 s.

[3]   Tunel Sankt Pauli v Hamburku je technickým unikátem [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://www.novinky.cz/cestovani/198443-tunel-sankt-pauli-v-hamburku-je-technickym-unikatem.html>

[4]   Elbe Tunnel [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=de&u=http://de.wikipedia.org/wiki/St._Pauli-Elbtunnel&prev=/search%3Fq%3Dalte%2Belbtunnel%2Bhamburg%26biw%3D1590%26bih%3D860>

[5]   Elbe tunnel [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=de&u=http://de.wikipedia.org/wiki/Neuer_Elbtunnel&prev=search>

[6]   Queensway tunnel [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Queensway_Tunnel&prev=/search%3Fq%3Dmersey%2Btunnel%26biw%3D1590%26bih%3D860>

[7]   Construction of the Queensway Mersey Tunnel [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://www.liverpoolmuseums.org.uk/maritime/archive/collections/stewartbale/tunnelalbum/construction.aspx>

[8]   Michigan Central Railway Tunnel [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu http://en.wikipedia.org/wiki/Michigan_Central_Railway_Tunnel

[9]   Detroit-Windsor Tunnel [online]. 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://en.wikipedia.org/wiki/Detroit%E2%80%93Windsor_Tunnel>

[10] Kanaltunnel Rendsburg [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=de&u=http://de.wikipedia.org/wiki/Kanaltunnel_Rendsburg&prev=/search%3Fq%3Dtunnel%2Brendsburg%26biw%3D1680%26bih%3D868>

[11] Baltimore Harbor Tunnel [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné na internetu <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Baltimore_Harbor_Tunnel&prev=/search%3Fq%3Dbaltimore%2Bharbor%2Btunnel%26biw%3D1680%26bih%3D868>

 [12]           Chesapeake Bay Bridge, Tunnel [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné na internetu <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Chesapeake_Bay_Bridge%25E2%2580%2593Tunnel&prev=search> ; <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://www.cbbt.com/facts.html&prev=search>