Aktuality z 8/2024
Česká republika
Metro D – nová linka pražského metra
Projekt stavby metra I.D v úseku Pankrác – Olbrachtova si dál žije svým realizačním životem a úspěšně se rozvíjí směrem do své konečné podoby hrubé stavby. Některé pozice a úseky jsou ražbami již dokončeny a některé ke stejnému výsledku svižně směřují. Po souvislém propojení podzemí v celé jeho délce, kdy se stala stavba souvisle průchozí a průjezdná se asi nejzajímavější a nejviditelnější změny dnes dějí na půdorysech obou ražených stanic Pankrác a Olbrachtova.
Současné realizační období stanice Pankrác asi můžeme ve své charakteristice nazvat jako období propojování podzemí s povrchem, a to díky postupu prací na všech třech eskalátorových tunelech stanice. Nejdále postoupily ražby eskalátorového tunelu Gemini, které byly dokončeny dne 13. 7. prorážkou přes železobetonovou stěnu na povrchu situovaného administrativního komplexu Gemini. V podzemním podlaží této budovy byl při její výstavbě předstihově zbudován zárodek eskalátorového tunelu, do kterého pak proběhla prorážka. Samotná ražba celkem 22 m dlouhého eskalátorového tunelu byla realizována dovrchně ve stoupání 30° pomocí hydraulické plošiny, na níž byly k čelbě po ozubnicových kolejích dopravovány jednotlivé stroje. Plocha výrubu je celkem 105,13 m2 a ražba je členěna horizontálně na kalotu s provizorní protiklenbou a dno. Ražba probíhala od začátku dubna do poloviny července 2024 s přestávkou na montáž samotné plošiny v délce 21 dnů (obr. 1 a obr. 2). Pro zhotovitele stavby se tím završil více jak rok dlouhý proces vývoje hydraulické plošiny. Dokončení ražby v úrovni kaloty ověřilo její funkčnost a vhodnost jejího nasazení. Stejnou nebo podobnou technologií jsou potom prováděny i zbývající dva eskalátorové tunely, kde ten, který je vedený do vestibulu obchodního centra Arkády, je hotov cca z 50 % a ten, který bude sloužit jako přestupní eskalátorový tunel mezi stanicemi Pankrác D a Pankrác C, se zatím pouze připravuje, a to prováděním stavebních úprav zejména ve stávající stanici Pankrác C pro možnost svého napojení. Jistě zajímavou informací také je, že některé zde prováděné pasáže ražeb byly komplikované zastiženým výskytem benzinových výparů, a proto z důvodu bezpečnosti zde prováděné práce musely probíhat v ochranných maskách a patřičných ochranných pomůckách.
Pro stanici Olbrachtova je toto období ve znamení kombinace prací v podzemí a na povrchu. Na povrchu se viditelně rozšířil zábor zařízení staveniště přes křižovatku ulic Antala Staška a Na Strži až po plné uzavření do křížení s ulicí Radova. Realizují se zde podkladní betony stavební jámy pro vestibul stanice Olbrachtova jih a dokončují se další přeložky inženýrských sítí. V podzemí pokračují ražby v levém i v pravém staničním tunelu, a to v obou směrech (obr. 3). Některé části staničních tunelů již byly vyraženy a provádějí se zde hydroizolace.
V traťovém úseku mezi oběma stanicemi se dokončují poslední ražby a rozvíjejí se práce na definitivním ostění tunelů tedy hydroizolace, armování a betonáže. Od února letošního roku se také na povrchu realizuje tramvajová trať jako doplňkové dopravní opatření, které v brzkém budoucnu má odlehčit dopravní zátěži při lokální výluce provozu stávající stanice metra Pankrác C.
Pro připravovaný úsek Olbrachtova (mimo) – Nové Dvory včetně traťových tunelů z Písnice bohužel nemáme nové dobré zprávy, vlastně naopak, protože předpokládaný termín zahájení této části stavby se posouvá z konce letošního roku až do začátku roku příštího. Dobrou zprávou snad zůstává skutečnost, že další úsek metra D směrem do centra tedy z Pankráce na Náměstí Míru se dále připravuje.
Takže již tradičně a závěrem a s přihlédnutím k výše uvedeným informacím si přejme, aby tam kde to jde, to šlo dál, a tam, kde to zatím moc nejde, to příště už šlo také – Zdař Bůh.
Obr. 1 Světlo na konci tunelu při prorážce eskalátorového tunelu Gemini
Obr. 2 Pohled na provádění dovrchní ražby eskalátorového tunelu s pomocí instalované plošiny
Obr. 3 Pohled na provádění ražeb staničního tunelu stanice Olbrachtova
Slovenská republika
Tunely na diaľničnej sieti
Tunel Okruhliak
Po úspešne dobudovaných a v súčasnosti už aj prevádzkovaných tuneloch Prešov a Bikoš sa 30. septembra 2023 začala výstavba tunela Okruhliak dĺžky 1913 m. Ide tak už o tretí cestný tunel na obchvatoch tretieho najväčšieho slovenského mesta Prešov. Tunel je súčasťou navrhovanej rýchlostnej cesty R4 Prešov – severný obchvat II. etapa km (4,3–14,5), ktorá je súčasťou severo – južného dopravného prepojenia rýchlostnou cestou v úseku štátna hranica SR/Poľsko – Vyšný Komárnik – Milhosť – štátna hranica SR/Maďarsko.
Zhotoviteľom 10,2 km dlhej trasy severného obchvatu Prešova je Združenie „R4 severný obchvat Prešova II. etapa“ na čele so spoločnosťou Eurovia SK. Ďalšími členmi združenia sú spoločnosti Eurovia CS, SMS, Váhostav-SK a TuCon.
Práce na realizácii tunela prebiehajú v zmysle zmluvného harmonogramu prác. Po ukončení zaistenia západného portálu boli dňa 19. apríla 2024 začaté prípravné práce pre razenie v ľavej tunelovej rúre. O necelý mesiac neskôr sa dňa 12. mája 2024 začali práce na razení a primárnom ostení aj v pravej tunelovej rúre. V súčasnosti prebieha razenie oboch tunelových rúr zo západného portálu. Na východnom portáli tunela sa začala budovať stavebná jama portálu pre razenie s plánovaným začiatkom na jeseň tohto roku (obr. 4).
Slávnostné začatie razenia tunela Okrúhliak a vysvätenie Svätej Barbory prebehlo dňa 23. apríla 2024 za účasti ministra dopravy Jozefa Ráža ml., predstaviteľov NDS a.s. a samosprávy.
V dvojrúrovom cestnom tuneli Okruhliak bolo v polovici júla 2024 vyrazených 147,3 m v ľavej tunelovej rúre a 72,1 m v pravej tunelovej rúre.
Razenie oboch tunelových rúr prebieha v neogénnom súvrství s prevahou prachovitých ílovcov nad siltovcami a pieskovcami. Ľavá tunelová rúra bola prvých 100 m razená pod ochranou ťažkého mikropilotového dáždnika s postupným rozširovaním profilu tunela. Hodnotenie kvality zastihnutého masívu bolo podľa klasifikácie RMR vypočítané pod hranicu 20 bodov (veľmi zlá kvalita horniny pre tunelovanie). Po zlepšení geologického prostredia s hodnotením kvality horniny nad 22 bodov sa postupne prešlo do vystrojovacích tried bez potreby rozširovania profilu s predháňanými prvkami so samozávrtných injektovaných ihiel.
V pravej tunelovej rúre, ktorá sa realizuje s odstupom cca 70 m, prebiehajú v júli 2024 práce pod ochranou mikropilotového dáždnika s krátkym uzatváraním celého profilu tunela stupňom a dnom. Očakáva sa obdobný prechod do menej náročných vystrojovacích tried s postupným rozviazaním čiastkových horizontálne delených výrubov a vytvorením viacerých pracovísk.
Predpokladané ukončenie II. etapy rýchlostnej cesty R4 a jej uvedenie do prevádzky sa očakáva na jeseň 2027.
Tunel Čebrať
V júli 2024 pokračujú stavebné aj montážne práce v tuneli Čebrať dĺžky 3,6 km, ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Hubová – Ivachnová.
V južnej tunelovej rúre prebieha pokládka konštrukčných vrstiev vozovky s cementobetónovým krytom. Vrstva štrkodrvy je položená v celej tunelovej rúre, z vrstvy CBGM ostáva položiť ešte cca 600 m. V západnej časti tunelovej rúry bol položený referenčný úsek cementobetónového krytu (obr. 5), pričom betonáže cementobetónového krytu budú pokračovať od 23. júla 2024. Zostávajú ešte nátery bočných stien tunela, osadenie vstupných dverí do priečnych prepojení, osadenie poklopov drenážnych šácht a po položení káblov osadenie poklopov káblových šácht.
V severnej tunelovej rúre bola ukončená montáž potrubia požiarneho vodovodu. Pokračuje inštalácia tepelnej izolácie vodovodu a bola začatá betonáž chodníkovej vrstvy na pravej strane tunelovej rúry. Okrem týchto prác v severnej rúre prebieha intenzívna montáž technologického vybavenia. Po zabetónovaní chodníkov bude nasledovať vyčistenie tunelovej rúry, drenážna rúra pod vozovkou sa prekryje filterbetónom a následne sa budú klásť konštrukčné vrstvy vozovky, predpokladaný začiatok prác na vozovke je september 2024.
V priečnych prepojeniach č. 5 a 10 sú osadené transformátory, v ostatných prepojeniach prebieha montáž rozvádzačov. Technologické zariadenia sa montujú aj v oboch technologických centrálach.
Obr. 4 Začiatok prác na východnom portáli tunela Okruhliak
Obr. 5 Betonáž cementobetónového krytu vozovky v tuneli Čebrať