Aktuality z 11/2024
ČESKÁ REPUBLIKA
Metro D – nová linka pražského metra
Dostupné aktuální informace z výstavby stavby metra I.D v úseku Pankrác–Olbrachtova již jednoznačně potvrzují, že přelom roků 2024 a 2025 bude ve znamení dokončování posledních ražeb tohoto úseku. Uvedené tvrzení je pak možné doložit mnoha prokazatelnými skutečnostmi. Například došlo k důležitému milníku probíhající stavby, kdy se stavebně definitivně napojila trasa metra D na stávající trasu C, a to slavnostní prorážkou spojky C–D dne 4. 10. 2024.
Ražby samotné stanice Pankrác jsou většinově dokončeny a poslední se realizují pouze v její střední části, a to přibližně v závěrečné čtvrtině objemu této pozice. Byly také dokončeny ražby všech tří eskalátorových tunelů Gemini, spojení C–D a Arkády včetně přestupní chodby (obr. 1). Zajímavostí pro povrchovou část výstavby v této lokalitě je pak stavba obslužné tramvajové trati, která má být zprovozněna do konce roku 2024 tak, aby byla k dispozici pražské hromadné dopravě v době výluky provozu na stanici Pankrác C.
Stanice Olbrachtova toho má před sebou realizačně sice možná ještě stále o něco víc, ale i tak té pankrácké úspěšně sekunduje, protože například levé a pravé staniční tunely jsou již vyraženy. Probíhají zde ražby obou eskalátorových tunelů sever a jih, které jsou hotovy ze tří čtvrtin svých objemů. Zejména v mezistaničním úseku celé stavby pak většina pracovního úsilí cílí už na realizaci definitivního ostění, a to jak v oblastech tunelů, tak i v částech vlastní stanice (obr. 2 a obr. 3).
Další nové procesní aktuální informace bohužel stále nejsou úplně dobré. I nadále trvá stav legislativní nouze, kdy Zadavatel výběrové řízení na Zhotovitele dalšího úseku Olbrachtova (mimo) – Nové Dvory včetně traťových tunelů z Písnice sice ukončil, ale vzhledem k napadení výsledku tendru u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se nyní zahájení výstavby tohoto úseku zcela jistě posune až na počátek roku 2025. Na druhou stranu činnost geotechnického monitoringu a pasportizace zde již byla zahájena a společnost „Krtek D monitoring II“ s vedoucím účastníkem GeoTec-GS, a.s. dělá a připravuje vše potřebné, co bude budoucí Zhotovitel pro svoji práci potřebovat.
Tak si přejme, aby Krtek nemusel být na stavbě již dlouho sám a brzo k sobě dostal nějakého parťáka v podobě vzhlíženého Zhotovitele – Zdař Bůh.
Obr. 1 Dokončování ražeb přestupní chodby u eskalátorového tunelu
Obr. 2 Dokončené definitivní ostění traťového tunelu
Obr. 3 Realizace definitivního ostění velkých staničních profilů
Zahájení stavby „I/42 Brno, VMO Vinohrady – průzkumná štola“
Dne 16. 10. 2024 byly zahájeny práce na podrobném inženýrskogeologickém průzkumu pro návrh budoucího tunelu Vinohrady formou ražby průzkumné štoly. Tunel pod sídlištěm Vinohrady bude hlavním prvkem severovýchodní části Velkého městského okruhu v Brně, která naváže na nedávno zprovozněnou stavbu „I/42 Brno, VMO – Rokytova“ a prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky MÚK Líšeňská napojí na opačném konci na VMO sídliště Líšeň a Vinohrady (obr. 4).
Štola délky cca 1000 m je umístěna ve střední části profilu kaloty severního tunelu a tvoří dílčí výrub budoucího tunelu (obr. 5). Štola se bude razit Novou rakouskou tunelovací metodou v několika rozdílných příčných profilech o ploše od 21 do 33 m3. Štola bude ražena úpadně od jižního portálu z přístupové těžní šachty kruhového profilu světlého průměru 9,0 m a hloubky 25 m umístěné v blízkosti křížení ulic Věstonická a Křtinská.
Nedílnou součástí razicí metody je geotechnický monitoring, na jehož základě bude optimalizován způsob ražby a zajištění výrubu podle skutečného chování výrubu a horninového masívu. Ražba štoly proběhne v pestrých geologických podmínkách, kde se očekává výskyt jak zemin a písků, tak skalních hornin. Rozpojování horniny při ražbě štoly bude prováděno v podstatné délce trasy štoly mechanicky. Použití trhacích prací se předpokládá v koncovém severním úseku štoly raženém ve skalních horninách brněnského masívu. Součástí monitoringu bude sledování více než 60 stavebních objektů na povrchu tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost a minimální vliv prováděných prací na tyto pozemní objekty.
Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic, zhotovitelem sdružení „Společnost Tunel VMO Vinohrady – GTP“ složené z firem GEOtest (vedoucí účastník), OHLA ŽS, FIRESTA-Fišer, Metrostav TBR a INSET. Projektantem realizační dokumentace je AMBERG Engineering Brno. Práce na průzkumné štole by měly být dokončeny do 150 týdnů, tedy do konce srpna 2027.
Obr. 4 Budoucí tunel Vinohrady
Obr. 5 Umístění štoly ve střední části profi lu kaloty severního tunelu
SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Tunely na diaľničnej sieti
Tunel Okruhliak
Po úspešne dobudovaných a v súčasnosti už aj prevádzkovaných tuneloch Prešov a Bikoš sa 30. septembra 2023 začala výstavba tunela Okruhliak. Ide tak už o tretí cestný tunel na obchvatoch tretieho najväčšieho slovenského mesta Prešov. Tunel je súčasťou navrhovanej rýchlostnej cesty R4 Prešov – severný obchvat II. etapa km (4,3–14,5), ktorá je súčasťou severojužného dopravného prepojenia rýchlostnou cestou v úseku štátna hranica SR/Poľsko – Vyšný Komárnik – Milhosť – štátna hranica SR/Maďarsko.
Zhotoviteľom 10,2 km dlhej trasy severného obchvatu Prešova je Združenie „R4 severný obchvat Prešova II. etapa“ na čele so spoločnosťou Eurovia SK. Ďalšími členmi združenia sú spoločnosti Eurovia CS, SMS, VÁHOSTAV a TuCon.
Práce na realizácii tunela prebiehajú v zmysle schváleného zmluvného harmonogramu prác. Po ukončení zaistenia západného portálu boli dňa 19. 4. 2024 zahájené prípravné práce pre razenie v ľavej tunelovej rúre. O necelý mesiac neskôr, dňa 12. 5. 2024, sa rozbehli práce na primárnom ostení aj v pravej tunelovej rúre. Razenie prebieha v oboch tunelových rúrach zo západného portálu.
Na východnom portáli tunela sa pripravuje stavebná jama pre protiražbu. Pre obe tunelové rúry boli zrealizované v plnom rozsahu mikropilótové dáždniky.
V dvojrúrovom cestnom tuneli Okruhliak dlhom 1913 m bolo ku polovici októbra 2024 vyrazených v ľavej tunelovej rúre 426 m a v pravej tunelovej rúre 296 m v kalote tunela. Dĺžka záberu sa pohybuje na úrovni 1,7 m. Razenie v ľavej TR momentálne prebieha v najlepších geologických podmienkach, ktoré boli prognózované v rámci geologických prieskumov. Celá čelba kaloty zachytáva blok tvorený pieskovcami s pevnosťou hornín R3-R4 a razenie prebieha vo vystrojovacej triede IV-S1, čo je druhá najlepšia navrhovaná vystrojovacia trieda. V odstúpenej pravej tunelovej rúre prebieha razenie v neogénnom súvrství s prevahou prachovitých ílovcov nad siltovcami a pieskovcami vo vystrojovacej triede V-S2 (obr. 6).
Okrem samotného razenia a zabezpečenia výrubu tunela primárnym ostením v oboch TR prebieha príprava realizácie priečneho prepojenia č. 1. Razenie je plánované na prelom mesiacov október a november 2024. Hneď po zrealizovaní priečneho prepojenia PP1 sa ešte toho roku majú na západnom portáli rozbehnúť práce na základových doskách hĺbeného tunela v ľavej TR. Zároveň začnú práce aj na realizácii profilácie primárneho ostenia a spodných klenieb v ľavej TR od západného portálu po priečne prepojenie PP1. S tým je spojená aj čiastočná realizácia drenážneho odvodnenia tunela. Z doterajších skúseností z razenia možno konštatovať, že predpokladané prítoky 1-3 l/s v prvých kvázihomogénnych blokoch sa nepotvrdili. Doposiaľ išlo len o malé prítoky z puklín hlavne v prostredí zastúpenom tektonicky porušeným pieskovcom.
Predpokladané ukončenie II. etapy rýchlostnej cesty R4 vrátane tunela Okruhliak a jej uvedenie do prevádzky sa očakáva na jeseň 2027.
Tunel Čebrať
V jesenných mesiacoch roku 2024 pokračujú stavebné aj montážne práce v tuneli Čebrať dĺžky 3,6 km, ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Hubová – Ivachnová.
V južnej tunelovej rúre je dokončená vozovka s cementobetónovým krytom a vykonáva sa náter ostenia. Po ukončení budú inštalované požiarne dvere do priečnych prepojení. V severnej tunelovej rúre je už položená podsypná vrstva vozovky zo štrkodrvy a podkladná vrstva z CBGM (obr. 7). V najbližšom období budú v severnej tunelovej rúre práce pokračovať pokládkou cementobetónového krytu. V priečnych prepojeniach pokračuje montáž rozvádzačov. Technologické zariadenia sa montujú aj v oboch technologických centrálach.
Obr. 6 Otváranie záberu bagrom v tuneli Okruhliak
Obr. 7 Pokládka podkladnej vrstvy vozovky z CBGM v tuneli Čebrať