PROTILETECKÝ KRYT Z OBDOBÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
POD OSTRAVSKOU "KAROLÍNOU"

Ing. Milan Stoniš, OKD DBP Paskov a.s.

"Zapomenuté" protiletecké kryty z období 2. světové války se v rámci města Ostravy objevily jako nové fenomény, nepříznivě ovlivňující (v různých souvislostech) jak možné stavební práce všeho druhu, tak stabilitu povrchu. Navíc mohou tyto mnohdy rozsáhlé "dutiny" fungovat jako potenciální místa kumulace důlních plynů, které unikají z podzemí v důsledku likvidace ostravských dolů.

Obr. 1 Situace lokality krytu v mapovém podkladu z roku 1976 (patrně v té době ještě existující stavby průmyslového komplexu Karolíny)

Rok po průzkumu nepřístupného krytu pod hřištěm ostravského FC Baník [1] se akciová společnost OKD, DPB PASKOV znovu setkala s obdobným problémem v rámci řešení průzkumných prací na lokalitě bývalé koksovny Karolina a v souvisejícím areálu Žofinské huti. V září 1998 byly při vrtných pracích realizovaných v prostoru nazývaném "stará burza" (rozsáhlá zpevněná plocha bývalého stánkařského tržiště) zachyceny v hloubce cca 2,5 m pod povrchem podzemní prostory. Tyto byly specifikovány jako civilní protiletecký kryt z období 2. světové války. Jeho existence byla již dříve známá, avšak bez přesné znalosti jeho polohy.
Obr. 2 Záběry vnitřních prostor krytu pořízené digitálním fotoaparátem zapuštěným do vrtu (foto. Ing. Lanzendorfer)

Rozsáhlý kryt, z jehož dokumentace se do dnešních dnů zachovala jen velmi omezená část, byl vybudován v haldě vysokopecní strusky. Během jednoho z náletů na Ostravu byl zasažen. Částečně poškozený byl po válce zlikvidován, což tehdy znamenalo zasypán v místech, která do něj umožňovala přístup. Okolní halda byla v horní části postupně rozebrána a zbylá částa byla upravena do současné podoby. Na existenci podzemních prostor se zapomnělo a jako problém opětně vyvstavala až v souvislosti s průzkumem a likvidací znečištění půdy a podzemních vod (tzv. starých ekologických zátěží) na lokalitě bývalé koksovny "Karolína" a souvisejících průmyslových provozů.
V rámci průzkumu byla, mimo jiné, provedena i fotodokumentace zájmové části krytu v nejbližším okolí jeho proniku vrtem. Jednotlivé snímky, pořízené speciálně upraveným digitálním fotoaparátem, byly exponovány od severu ve směru hodinových ručiček (v intervalu 45 úhlových stupňů) a umožňují vytvořit si představu o tvaru podzemního díla. Vzhledem k tomu, že kryt nebyl zhruba 50 let navštěvován a nebude ani v budoucnu otevřen takovým způsobem, aby do něj bylo možno vstoupit, považovali jsme za zajímavé seznámit odbornou veřejnost formou jakési fotoreportáže s tímto podzemním dílem speciálního účelu. Je totiž zajímavé nejen historicky, ale i profesně. Ne právě obvyklé je toto dílo například z pohledu materiálu, v němž byla stavba založena a zrealizována. Vysokopecní struska není totiž právě běžný materiál, zejména když zůstává neznámá technologie stavby i její rozměry.
   

Literatura
[1] Stoniš, M.: Vyhledávání podzemních dutin geofyzikálními metodami. Tunel 2/98.