Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice

home > Aktuality > Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice

Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice uveřejňované na této stránce zachycují stav staveb k uvedenému datu. S určitým zpožděním, které je způsobeno nutným časem pro přípravu časopisu do tisku, jsou tyto aktuality publikovány v nejbližším čísle časopisu Tunel.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k dubnu 2021)

ČESKÁ REPUBLIKA
 

METRO D – NOVÁ LINKA PRAŽSKÉHO METRA

Kompletní inženýrsko-geologický průzkum projektu metro D má být podle platných předpokladů dokončen do konce října tohoto roku. Jak jsme již informovali dříve lokality PAD1b a OL1 již byly dokončeny v srpnu loňského roku a zbylé plánované činnosti na lokalitách VO-OL a PAD4 budou dokončeny v srpnu, resp. září roku letošního.

V případě dokončené pasportizace můžeme sumarizovat, že bylo provedeno celkem 59 výchozích pasportů objektů v zóně ovlivnění realizace stavby, z čehož 17 objektů bylo nadzemních a 42 objektů pozemních, a to včetně dnes provozovaných tunelů trasy metra C. V případě geotechnického monitoringu můžeme konstatovat, že je stále průběžně prováděn a vyhodnocován. Na dokončených lokalitách se pak provádí pouze měření kontrolní a na ještě dokončovaných lokalitách měření aktivní.

Na dokončované lokalitě VO-OL společnost Hochtief do konce března vyrazila v kalotě průzkumné štoly 310 m a do naplnění plánovaného objemu jí tak zbývá vyrazit již pouze posledních 12 m této štoly. Na souběžně dokončované lokalitě PAD4 společnost Metrostav dokončila ke stejnému datu plánovanou ražbu 117 m štoly a zahájila ražbu geotechnické rozrážky. Společnou zajímavostí pro obě lokality je, že ražba průzkumné štoly lokality PAD4 probíhá pod provozovanou trasou metra C a pod takto raženou štolou lokality PAD4 ještě současně probíhá ražba štoly lokality VO-OL. To znamená, že se zde zastižené provozované a budované podzemní prostory ve svém průmětu protínají ve třech výškových úrovních. Velmi důležitou součástí prováděných činností na lokalitách také bylo provádění tlakových injektáží vedených pod stávající provozovanou trasu C a pokusných chemických injektáží, která měly za cíl touto cestou otestovat možné vylepšení zastižených složitých geologických podmínek v trase díla.

Pro výběr zhotovitelů stavební části a komplexního geotechnického monitoringu úseku Pankrác – Olbrachtova stále platí, že obě veřejné soutěže trápí podání námitek k ÚOHS, které jsou dnes stěžovatelem dokonce již opakované. Souběžná legislativní cesta k právoplatnému vydání stavebního povolení téhož úseku je stejně tak trápena již opakovanými námitkami a odvoláními zase jiných stěžovatelů. Na druhou stranu vydal investor projektantovi projektu pokyn ke zpracování čistopisu DSP na úsek Pankrác – Náměstí Míru za účelem zahájení procesu stavebního řízení i pro tento úsek. Za další cca tři měsíce tak tedy uvidíme, zda si budeme moci v dané věci v příštích aktualitách o projektu metra D přečíst více pozitivních než negativních informací. Zdař bůh!

Nové železniční tunely na IV. železničním koridoru

V rámci stavby „Modernizace trati Sudoměřice – Votice“ se budují dva nové železniční tunely. Investorem stavby je Správa železnic, státní organizace a zhotovitelem stavby společnost OHL ŽS, a.s. Tunel Mezno je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 840 m, z toho ražená část tvoří 768 m, navazující hloubená část u vjezdového portálu má délku 48 m a u výjezdového portálu 24 m. Tunel Deboreč je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 660 m, z toho ražená část tvoří 562 m a navazující hloubené části u obou portálů mají délku 49 m.

K 15. 4. 2021 jsou oba tunely vyraženy a v ražených úsecích je vybetonováno sekundárního ostění. U tunelu Mezno je vybetonován hloubený tunel na výjezdovém portálu a provádí se betonáž hloubeného tunelu na vjezdovém portálu. Dále je prováděna betonáž dna tunelu a pokládka středové drenáže. U tunelu Deboreč je naopak vybetonovaný hloubený tunel na vjezdovém portálu a provádí se betonáž hloubeného tunelu na výjezdovém portálu. V tomto tunelu je již dokončeno i dno včetně chodníků.

Vybavení obou tunelů je shodné. V pravém i levém chodníku jsou umístěny kabelovody složené z 12 průchodek DN 100 mm, kabelové šachty jsou kryty betonovými poklopy. V pravém chodníku je navíc umístěn požární suchovod DN 100 mm, který je v případě potřeby automaticky zavodněn z požární nádrže objemu 108 m3 umístěné při vjezdovém portálu. V tunelu jsou v šachtách v tunelových výklencích krytých ocelovým poklopem umístěny požární hydranty po max. vzdálenosti 72,0 m. Po obou stranách tunelu je navrženo nouzové osvětlení umístěné ve výšce 0,9 m, vybrané výklenky jsou opatřeny osvětlením a zásuvkovou skříní. Mezi záchrannými výklenky je umístěno po obou stranách tunelu madlo z ocelové trubky ve výšce 1,1 m. Portály jsou opatřeny ochrannými protidotykovými zábranami. Oba tunely by měly být stavebně dokončeny v polovině tohoto roku.

Brno, Solniční I, rekonstrukce kanalizace

Tato stavba, která je realizována v historickém centru města Brna, byla zahájena v říjnu 2019. Jedná se zejména o rekonstrukci kanalizace v ulici Solniční a dále přes Komenského náměstí až po ulici Husovu, kde se větví i do ulice Česká. Práce jsou prováděny hornickým způsobem, na povrchu jsou umístěny pouze těžní šachty a nutné zázemí. Ražbou štoly profilu cca 4,5 m2 s počvou v hloubce 7,8 až 8,8 m byly zastiženy neogenní jíly tuhé až pevné konzistence, které přecházely do hrubozrnných nesoudržných sedimentů nacházejících se v nadloží. Lokálně byly zastiženy antropogenní nesoudržné navážky, které bylo nutno proinjektovat jílocementovou směsí. Vzhledem k umístění stavby v historickém centru města Brna byly zastiženy staré zasypané sklepy a části historických chodeb. V úseku před hotelem Slavia byla celým profilem čelby zastižena část historického opevnění města Brna. Kritický úsek v délce cca 30 m bylo nutno rozpojovat kombinací vrtů, hydraulických klínů a ručním pneumatickým nářadím. Železobetonové ostění štoly je provedeno pomocí posuvného systémového bednění profilu 1000/1600 mm s čedičovým obkladem kynety. Celková délka klasicky ražené štoly je cca 210 m. Napojení bočních přítoků do kmenové stoky je realizováno pomocí rozrážek celkové délky cca 55 m. Napojení kanalizace v ulici České bylo původně navrženo pomocí otevřeného výkopu. Při realizaci bylo zjištěno, že se v místě výkopu nachází historický kamenný 3lodní most z 15. století. Byla projednána změna a úsek byl proveden jako ražená štola délky 26,5 m s následným vystrojením potrubím KT DN 400. V současné době probíhá koordinace činností firem OHL ŽS, Tepláren Brno a Gasnet tak, aby v září 2021 došlo k předání díla objednateli.

Železniční tunel Zvěrotice

Dvoukolejný železniční tunel Zvěrotice délky 370 m na traťovém úseku Soběslav – Doubí je součástí IV. železničního koridoru spojujícího po dokončení Prahu s Českými Budějovicemi a dále s rakouským Lincem. Stavba se nachází v těsné blízkosti města Soběslav a trasy dálnice D3.

Stavební jáma tunelu je vyhloubena v celé délce a ve svahovaných částech stavební jámy jsou vybetonované základové pásy ostění. Směrem od vjezdového portálu je v celé délce svahované stavební jámy vybetonováno ostění a v současné době probíhá betonáž ostění ve stísněných poměrech střední části stavební jámy mezi pilotovými stěnami. S výjimkou krajních bloků betonáže ostění mezi pilotovými stěnami, které jsou založené na základových pásech, je zbývající délka úseku založena na spodní klenbě. Po pásech, které jsou součástí spodní klenby pojíždí bednicí vůz horní klenby ostění. Dne 19. 4. 2021 probíhala betonáž horní klenby prvního bloku betonáže založeného na spodní klenbě

Z logistických důvodů je nutné u vjezdového portálu zajistit spojení obou stran stavební jámy a vybudovat staveništní komunikaci. Proto byly od vjezdového portálu 22. 2. 2021 zahájeny práce na deštníkové hydroizolaci tunelu a v relativně rychlém sledu probíhá od 6. 4. 2021 zasypávání nejnižší etáže stavební jámy jemnozrnným materiálem. Z prostorových důvodů musí být hutnění zásypového materiálu prováděno lehčí mechanizací. Maximální výška hutněné vrstvy je 300 mm. Ve vyšších partiích stavební jámy již bude použit vibrační válec o hmotnosti 15 t. Pro zajištění symetrického provádění zásypů s maximální odchylkou na pravé a levé straně do 1 m slouží značení na geotextilii, která chrání hydroizolační fólii. I když postup prací v zimním období ovlivňují klimatické podmínky, stavba probíhá v souladu s harmonogramem.

Stavbu tunelu provádí subdodávkou firma HOCHTIEF CZ a. s. pro „Sdružení Soběslav – Doubí“ tvořené firmami STRABAG a.s., EUROVIA CS, a.s. a Metrostav a.s. Autorem realizační dokumentace tunelu je firma SAGASTA s.r.o.

Stavba I/42 Brno – VMO Žabovřeská I – etapa II

Stavbu realizuje sdružení firem Eurovia CS a.s., (lídr), Hochtief CZ a.s. a Subterra a.s., které uspělo ve veřejné soutěži v roce 2020. Staveniště bylo objednatelem ŘSD ČR předáno v závěru roku 2020. Vlastní výstavba tunelové části, kterou zajišťuje spol. Subterra a.s. byla zahájena v lednu 2021. Důležitou součástí je stavba raženého tramvajového tunelu.

Tunel je členěn na severní zasypanou železobetonovou konstrukci v délce
162 m, na ni navazuje část ražená v délce 328,92 m. Součástí stavby bude také na hlavní tramvajový tunel kolmo ražená úniková štola dlouhá délky 52,4 m, která bude spojovat tramvajový tunel a přilehlou silniční galerii.

Ražba bude prováděna Novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM). Práce na raženém úseku by měly být zahájeny na přelomu dubna a května 2021. V průběhu února byl také proveden archeologický průzkum, z důvodu nalezení původních konstrukcí z předminulého století. V současné době (3/2021) se pracuje na zajištění skalního masivu nad provizorním severním portálem v oblasti Wilsonova lesa. Po vykácení zeleně na svazích a prvních skrývkách byla odkryta značně zvětralá hornina, kvůli které byl v lednu proveden nový návrh zabezpečení tohoto svahu, který se nyní (3/2021) provádí. Vzhledem k této skutečnosti se mírně posouvají v harmonogramu jak tyto, tak i navazující práce. Souběžně s úpravou skalního svahu probíhají i činnosti v dalším úseku přesypaného tunelu. Ty spočívají ve zlepšení základových poměrů pod klenbovými pásy pilotami z prostého betonu nebo štěrkovými polštáři v místech, kde není potřeba hlubšího založení.

 

SLOVENSKÁ REPUBLIKA
 

Tunely na diaľničnej sieti

Tunel Prešov

Tunel Prešov je diaľničný tunel vo výstavbe na východnom Slovensku a nachádza sa na úseku diaľnice D1 Prešov západ – Prešov juh. Trasa tunelovej časti juhozápadného obchvatu Prešova bude tvorená dvoma nezávislými tunelovými rúrami. Severná tunelová rúra bude dĺžky 2 230,5 m a južná tunelová rúra bude dĺžky 2 244,0 m.

Počas uplynulého obdobia, sa bohužiaľ opäť sprísnili opatrenia vyhlásené Vládou SR, resp. Úradom verejného zdravotníctva SR v súvislosti s rizikom šírenia nákazy koronavírusu. Práce na tuneli Prešov sa znovu postupne utlmili najmä na dokončovacích prácach, kde sa kladie veľký dôraz na detail a je potrebné nasadiť väčší počet pracovníkov. Zhotovitelia sa snažili čo najviac dobehnúť meškanie nabrané z dôvodu nemožnosti nasadiť na pracovisku zahraničných pracovníkov počas stále pretrvávajúcich obmedzení cezhraničného styku. Žiaľ pandémia takejto snahe nepraje.

Ale i napriek nepriaznivým klimatickým podmienkam v prvých mesiacoch roka 2021 boli začaté práce na krajných betónových oporných stenách oboch portálov a rovnako boli začaté aj zásypy oboch hĺbených častí tunela. V súčasnosti sú ako na východnom, tak aj na západnom portáli vybetónované štyri z celkových ôsmich lamiel oporného múra v rozmeroch 6 x 6 m. Po ukončení betonáží prvých blokov boli okamžite začaté práce na hutnených zásypoch tunelových rúr s postupnou realizáciou gabiónových stien, ktoré tvoria vjazdové portály tunela. Po dokončení gabiónových stien budú prebiehať práce na druhej výškovej úrovni bočných betónových stien. Dokončenie oboch portálov sa predpokladá na začiatok júna.

V predportálovej oblasti tunela sú komplet zrealizované káblové trasy na prepojenie technológie tunela s nadväzujúcimi úsekmi informačného systému diaľnice. Pri realizácii káblovodov bol vždy obmedzený vjazd do jednej z tunelových rúr.

Zároveň v oboch tunelových rúrach sa priebežne pracuje na tesnení škár v konštrukciách chodníka a osadenie poklopov na káblové trasy. Tesnenie škár v cementobetónovom kryte vozovky je dokončené a prebieha príprava vozovky na realizáciu vodorovného dopravného značenia. Uzatvorenie poklopov káblových trás bude postupne dokončované až do samotného sprejazdnenia úseku v koordinácii s dokončením inštalácie káblov a ich odskúšania, resp. skúšobnej prevádzke.

Súbežne s dokončovacími prácami stavebnej časti prebiehajú intenzívne práce na inštalácii technológie tunela. V predchádzajúcom období boli nainštalované všetky káblové rozvody a osvetlenie tunela, a taktiež bolo sprevádzkované trvalé napájanie tunela elektrickou energiou z východného portálu. Následne bude pokračovať napájanie tunela zo západnej strany. K sledovanému obdobiu prebieha zapájanie rozvádzačov, inštalácia koncových zariadení – snímače, senzory, kamery, ventilátor a pod. Súbežne s tým prebieha aj čiastočné „oživovanie“ jednotlivých systémov.

Celú stavbu juhovýchodného obchvatu mesta Prešova realizuje Združenie D1 Prešov (EUROVIA SK a. s., EUROVIA CS a. s., Doprastav, a.s., Metrostav a.s., Metrostav Slovakia a. s.), tunel Prešov realizuje spoločnosť Metrostav a.s.

Tunel Bikoš

Tunel Bikoš s dvomi tunelovými rúrami a dĺžkou 1155 m je súčasťou 4,3 km dlhého úseku rýchlostnej cesty R4 Prešov, severný obchvat, I. etapa, budovaného v plnom profile.

Razenie oboch tunelových rúr od severného portálu tunela sa začalo v máji 2020. V apríli 2021 práce pokračujú razením oboch tunelových rúr od severného portálu. Ku dňu 15. apríla 2021 chýba v západnej tunelovej rúre vyraziť posledných 48 m kaloty a vo východnej tunelovej rúre 89 m kaloty. Prerážka západnej tunelovej rúry sa očakáva na konci mája v blízkosti južného portálu, kde sú už pripravené mikropilotové dáždniky nad obomi tunelovými rúrami. Prerazené sú tiež všetky tri priečne prepojenia.

Pokračujú aj práce na základových konštrukciach v západnej tunelovej rúre. Betonáže horných klenieb sekundárneho ostenia v západnej tunelovej rúre by sa mali začať začiatkom mája 2021.

Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností Váhostav-SK, a.s. a TuCon, a.s. Predpokladané ukončenie rýchlostnej cesty a jej uvedenie do prevádzky sa očakáva na jar 2023.

Tunel Čebrať

Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová bude dvojrúrový tunel Čebrať s dĺžkou 3 680 m. Potom, ako boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, došlo ku rozsiahlej zmene trasy diaľnice a tunela a tiež k jeho predĺženiu z pôvodnej dĺžky približne 2 km. Zmena trasy musela byť nanovo posúdená v procese posudzovania vplyvov na životné prostredie a povolená v územnom a stavebnom konaní v zmysle stavebného zákona.

V jarných mesiacoch roku 2021 prebiehalo razenie tunelových rúr od východného portálu v rámci projektu geologickej úlohy. Dňa 15. apríla 2021 je vyrazených 3 195 m v pravej a 3 175 m v ľavej tunelovej rúre. Prípravné práce pre razenie tunelových rúr od západného portálu začnú po nadobudnutí právoplatnosti rozhodnutia o zmene stavby pred dokončením, ktoré bolo vydané začiatkom apríla 2021.

Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a.s., a Váhostav-SK, a.s.

Tunel Višňové

Najdlhším slovenským diaľničným tunelom bude tunel Višňové s dĺžkou 7,5 km na úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala. Jeho výstavba začala v júni 2014, pričom obe rúry tunela Višňové boli prerazené v auguste 2018, po 40 mesiacoch razenia. V polovici roku 2019 boli práce na diaľničnom úseku vrátane tunela predčasne ukončené na základe dohody medzi objednávateľom, Národnou diaľničnou spoločnosťou, a zhotoviteľom, združením Salini Impregilo – Dúha. Koncom januára 2020 bolo vyhlásené verejné obstarávanie prác súvisiacich s pokračovaním a dokončením stavby diaľnice, ktoré zahŕňajú dokončenie stavebnej časti tunela Višňové. Výber zhotoviteľa bol realizovaný formou súťažného dialógu, pričom cenové ponuky odovzdali v decembri 2020 traja uchádzači. Vo februári 2021 bolo vydané oznámenie, že víťazom súťaže sa stala spoločnosť Skanska SK, a.s. V súčasnosti sa finalizujú kroky, ktoré by mali viesť k podpísaniu zmluvy s víťazom súťaže.

Železničný tunel Milochov

Tunel Milochov

Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 m. Tunel má jednu únikovú štôlňu, ktorá vyúsťuje v obci Horný Milochov.

Práce v tuneli pokračujú realizáciou sekundárneho ostenia. V spodnej časti sa budujú spodné klenby, resp. základové pásy v závislosti na geologických vlastnostiach horninového masívu. Následne sa na primárne ostenie naťahuje hydroizolácia a v závese prebiehajú armovacie práce na výstuži sekundárneho ostenia. Samotná betonáž sekundárneho ostenia sa k dnešnému dňu (1. 4. 2021) nachádza na bloku č. 73. Betónuje sa od východného portálu, kde sa začalo s blokom č. 177, smerom k západnému portálu, takže zrealizovaných je 104 blokov čo činí 1040 metrov z celkovej dĺžky tunela, takže máme viac ako polovicu hotovú. Na východnom portáli v úseku hĺbeného tunela, ktorý bol budovaný pod falošným primárnym ostením sa zrealizovali bloky 179 až 184 a záverečný portálový blok P2.

V únikovej štôlni po profilácii primárneho ostenia bolo zrealizované dno s odvodnením pre drenážnu vodu, v hornej časti sa ukladá hydroizolácia, viaže sa výstuž sekundárneho ostenia a realizuje sa samotné sekundárne ostenie. Na portáli únikovej štôlne prebiehajú prípravné práce pre konečné terénne úpravy.

Na východnom portáli tunela sa postupne presýpa hĺbený tunel, čím sa pripravuje podklad pre miestnu komunikáciu, ktorá pôjde ponad tunel. Zrealizovaná bola čelná vjazdová pohľadová stena s nápisom názvu tunela a rokom jeho zhotovenia. K tejto stene sa dobuduje oporný múr spomenutej komunikácie. V oblasti portálu sa ukladajú vedenia inžinierských sietí a kontrolné šachty, po stavebnej časti sa finalizuje technologický domček s automatickou tlakovou stanicou.

Na západnom portáli sa s príchodom jari opäť rozbehli práce na konečných terénnych úpravách. V horných častiach svahov sa nainštaloval 3D systém Krismer ako ochrana povrchu, ktorý bol dočasne zabezpečený striekaným betónom. Okolo hĺbenej časti tunela sa buduje „sarkofág“ z vystuženej zeminy a pohľadových prvkov z gabiónov. Okolité steny zabezpečené kotvenými prahmi sa v medzipriestoroch vypĺňajú pohľadovými drôtenými matracmi s kamennou výplňou. V priestore portálu sa pripravujú práce pre ukladanie inžinierských sietí a kontrolných šácht.

Celú stavbu realizuje združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – SUBTERRA – EŽ Praha. Tunel Milochov spoločnosť Subterra a. s. Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť REMING CONSULT a.s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k lednu 2021)

ČESKÁ REPUBLIKA
 

METRO D - NOVÁ LINKA PRAŽSKÉHO METRA

Projekt Metra D zahájený takzvanou nultou etapou formou inženýrsko-geologického průzkumu v oblasti pražské městské části Pankrác vstoupil s rokem 2021, za předpokladu dodržení termínu podle aktuálně platných uzavřených smluv, do závěrečného roku své realizace.

Aktuální termíny pro dokončení všech plánovaných činností jsou totiž pro lokalitu VO-OL (Hochtief) srpen 2021 a pro lokalitu PAD4 (Metrostav) září 2021, přičemž činnosti na lokalitách PAD1b (Metrostav) a OL1 (Strabag) byly již dokončeny v srpnu roku 2020, jak jsme již informovali v předchozích aktualitách.

Po dokončení všech činností na všech lokalitách budou také do konce roku 2021 dokončeny a ukončeny všechny doposud plánované aktivity spojené s dnes prováděným monitoringem a pasportizací (INSET a GeoTec-GS).

V posledním kvartále loňského roku byla reálně provedena aktualizace pasportu některých sledovaných objektů a pro dokončené lokality PAD1b a OL1 již byly také vypracovány a předány závěrečné zprávy komplexního monitoringu.

Pro stále aktivní lokality PAD4 a VO-OL je zajímavé, že se zde aktuálně prováděné ražby a injektáže pohybují v přímém kontaktu s provozovanou trasou metra C, kterou při velmi nízkém nadloží spolu podcházejí. Další zajímavostí je, že stejně tak jako trasu metra podchází ražbou štola VO-OL v dané části i raženou štolu PAD4. Měření konstrukcí a kolejí trasy linky C se provádí nepřetržitě a jejich výsledky jsou ve stejném režimu konzultovány s pracovníky Jednotky Provoz metro a stejně tak monitorovány a sledovány v rámci odborného dohledu expertní skupiny RAMO.

Na lokalitě VO-OL bylo k 31. 12. 2020 z plánovaných 322 m štoly vyraženo v daných profilech celkem 264 m. Na lokalitě PAD4, kde bylo vyraženo cca 120 m štoly, byly prováděny zejména tlakové injektáže vedené pod stávající provozovanou trasu C a stejně tak pokusné injektáže chemické, které již byly také dokončeny. Vedle těchto základních činností prováděných v podzemí zde také z povrchu bylo vyměněno ražbou dotčené vodovodní potrubí DN400 provozované správcem PVK.

Pro vlastní realizaci trasy Metra D je provedení geologického průzkumu ovšem pouze nutným předpokladem, protože konečným řešením je úspěšné zprovoznění celé trasy. Pro dosažení tohoto výsledku probíhají další nezbytně nutné úkony a bohužel nutno říci, že s menšími nebo většími obtížemi. Výběr zhotovitele pro první navazující realizační etapu v úseku Pankrác – Olbrachtova ještě bohužel stále z důvodu trvajících námitek podaných k ÚOHS nemůže být uzavřen a cesta legislativní přípravy směrem k získání hlavního stavebního povolení je v tuto chvíli stále zdržována námitkami stěžovatelů, pravda s možným optimistickým výhledem pozitivního řešení.

Současný předpoklad zahájení stavby metra I.D v úseku Pankrác – Olbrachtova je s ohledem na probíhající procesní a legislativní potíže plánován na druhé pololetí roku 2021. Věřme tedy, že s novým rokem 2021 se bude projektu Metro D více dařit, a že se pak budeme moci s těmito novými pozitivními informacemi při čtení dalších aktualit rádi seznámit.

NOVÉ ŽELEZNIČNÍ TUNELY NA IV. ŽELEZNIČNÍM KORIDORU

V rámci stavby „Modernizace trati Sudoměřice – Votice“ se budují dva nové železniční tunely. Investorem stavby je Správa železnic, státní organizace a zhotovitelem stavby společnost OHL ŽS, a.s.

Tunel Mezno

Tunel Mezno je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 840 m, z toho ražená část tvoří 768 m, navazující hloubená část u vjezdového portálu má délku 48 m a u výjezdového portálu 24 m.

K 31. 1. 2021 je tunel kompletně vyražen a z jedné poloviny vybetonován včetně hloubeného tunelu na výjezdovém portálu. V úseku délky 288 m od vjezdového portálu je tunel profilu s protiklenbou, který je opatřen celoplošnou izolací za účelem ochrany zdrojů pitné vody v blízkosti tunelu. Všechny tunelové pasy jsou navrženy jako vyztužené. Pro mezilehlou deštníkovou hydroizolace je použita PVC fólie Mapeplan TU WL 2,2 mm, v úseku s celoplošnou izolací je použita fólie tl. 3,2 mm. Minimální tloušťka ostění z betonu C 30/37 XF1 XA1 v raženém tunelu je 400 mm a v hloubených úsecích 600 mm z betonu C 30/37 XA2 XF3. Tunel je vybaven podélným systémem střední drenáže DN 315 a bočních drenáží DN 200. Chodníky jsou umístěny po obou stranách tunelu a jsou v nich umístěny kabelovody a požární suchovod.

Tunel Deboreč

Tunel Deboreč je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 660 m, z toho ražená část tvoří 562 m a navazující hloubené části u obou portálů mají délku 49 m.

K 30. 1. 2021 je tunel v celé délce vyražen a v raženém úseku je vybetonováno sekundární ostění. Aktuálně probíhají práce na realizaci sekundárního ostění hloubených tunelů. Jako mezilehlá deštníková hydroizolace je použita PVC fólie Sikaplan WP 1100-22HL2 tloušťky 2,2 mm. Minimální tloušťka ostění z betonu C 30/37 XC1 XF1 XA2 v raženém tunelu je 320, resp. 420 mm v úseku se spodní klenbou. V úseku průchodu tektonickou poruchou je použit beton C 50/60 XC1 XF1 XA2. V hloubených úsecích je tl. ostění 600 mm z betonu C 30/37 XC1 XA2 XF3. Vybavení tunelu je shodné s tunelem Mezno.

ŽELEZNIČNÍ TUNEL ZVĚROTICE

Dvoukolejný železniční tunel Zvěrotice délky 370 m na traťovém úseku Soběslav – Doubí je součástí IV. železničního koridoru spojujícího po dokončení Prahu s Českými Budějovicemi a dále s rakouským Lincem. Stavba se nachází v těsné blízkosti města Soběslav a trasy dálnice D3. Od situace popsané v minulém čísle časopisu Tunel došlo k přesunu bednění ostění tunelu směrem k vjezdovému portálu a vybetonování atypického portálového bloku betonáže. Betonáž již nyní bude probíhat kontinuálně směrem k výjezdovému portálu. Současně s betonáží horní klenby ostění probíhá hloubení stavební jámy mezi pilotovými stěnami a úprava jejího dna do tvaru spodní klenby tunelu se stabilizací podkladním betonem. V 5. týdnu roku 2021 probíhala montáž výztuže prvního bloku spodní klenby. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a nízké kvalitě masivu charakteru zemin je nutné při tvarování základové spáry spodní klenby postupovat s mimořádnou pečlivostí, což se zhotoviteli daří. Obrázek 6 ukazuje montáž výztuže spodní klenby prvního bloku betonáže tohoto typu mezi pilotovými stěnami. Stavební jáma je vyhloubena v celé délce tunelu a jsou vybetonovány základové pasy tunelového ostění. Směrem od vjezdového portálu budou následně probíhat izolování tunelu, montáž vnějších tunelových drenáží a zásyp tunelu tak, aby bylo možné staveništní komunikací oba propojit boky stavební jámy.

Stavbu tunelu provádí subdodávkou firma HOCHTIEF CZ a. s. pro „Sdružení Soběslav – Doubí“ tvořené firmami STRABAG a.s., EUROVIA CS, a.s. a Metrostav a.s. Autorem realizační dokumentace tunelu je firma SAGASTA s.r.o.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Tunely na diaľničnej sieti

Tunely Ovčiarsko a Žilina

Úsek diaľnice D1 tvorí južný obchvat Žiliny v celkovej dĺžke 11,320 km. Úsek sa začína v Hričovskom Podhradí v križovatke diaľnic D1 a D3. Úsek sa končí v mieste napojenia na plánovanú križovatku Lietavská Lúčka a v nej na privádzač Lietavská Lúčka – Žilina. Diaľničný úsek D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka je jeden z najťažších, ktorý bude z veľkej časti vedený nadzemnými estakádami a v dvoch tuneloch (Ovčiarsko – 2 367 m, Žilina – 687 m).

Stavebníkom a zároveň budúcim správcom diaľničného úseku a oboch tunelov je Národná diaľničná spoločnosť, a. s. Dobudovaním diaľnice D1 pri Žiline sa vytvoria podmienky k odľahčeniu dopravy na cestách I/18 a I/64, čo výrazne prispeje k zníženiu negatívnych vplyvov dopravy na životné prostredie v meste Žilina a obci Lietavská Lúčka.

Výstavba oboch tunelov je vo finálnej fáze. V decembri 2020 bolo na tuneli Ovčiarsko vykonané taktické cvičenie záchranných zložiek pri simulovanej dopravnej nehode. Počas cvičenia si zložky integrovaného záchranného systému (zdravotníci, hasičský a záchranný zbor, polícia) a NDS preverili súčinnosť pri záchrane ľudí a uhasení požiaru v tunelovej rúre. Koncom roka 2020 bola vykonaná hlavná tunelová prehliadka tunelov Ovčiarsko a Žilina, ktorej výsledkom je, že tunely môžu byť uvedené do predčasného užívania a skúšobnej prevádzky.

Zhotoviteľom diaľničného úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka je Združenie Ovčiarsko (Doprastav, a.s. – líder Združenia, Váhostav-SK, a.s. – člen Združenia, Strabag, s.r.o. – člen Združenia, Metrostav a.s. – člen Združenia).

Pre verejnosť je celý úsek diaľnice D1 Hričovské Podhradie - Lietavská Lúčka vrátane oboch tunelov k dispozícii od 29. 01. 2021.

Tunel Prešov

Tunel Prešov sa nachádza na úseku diaľnice D1 Prešov západ – Prešov juh. Trasa tunelovej časti juhozápadného obchvatu Prešova bude tvorená dvoma nezávislými tunelovými rúrami, severná tunelová rúra bude dĺžky 2 230,5 m a južná tunelová rúra bude dĺžky 2 244,0 m.

V priebehu druhej polovice roku 2020, keď sa uvoľnili opatrenia vyhlásené Vládou SR v súvislosti s rizikom šírenia nákazy koronavírusu, sa práce na tuneli Prešov znovu rozbehli tak, aby zhotovitelia čo najviac dobehli zmeškanie z dôvodu nemožnosti nasadiť na pracovisku zahraničných pracovníkov počas obmedzení cezhraničného styku. Žiaľ, po novom roku sú opatrenia späť a práce na dokončení tunela sú opäť obmedzené.

Do konca roku 2020 sa napriek tomu podarilo v oboch tunelových rúrach položiť kompletný cementobetónový kryt vozovky, dokončiť nátery tunelových rúr a chodníky. Z technologických prác boli na 100 % dokončené závesné rošty a lávky pre inštalácie káblových vedení, ďalej sa pracovalo na inštalácii technológií do SOS výklenkov vrátanie nerezových dverí. K sledovanému obdobiu prebieha kompletizácia technológie v centrálach technologických objektoch tunela na oboch portáloch tunela Prešov.

V prípade priaznivých klimatických podmienok bude začiatkom roka 2021 venovaný začatiu prác na obsype hĺbených častí tunelových rúr po oboch stranách portálov. Definitívna úprava portálov pozostáva z betónových oporných múrov a gabiónových portálových múrov. Priestor za portálovými múrmi bude postupne vyplnený hutneným zásypom z upravenej rúbaniny získanej z razenia tunela. Súčasne so spätným zásypom portálových častí bude postupne na jednej a následne aj na druhej strane portálu prebiehať úprava predportálových úsekov pri postupom budovaní kábelovodov pre rozvody technológii. V oboch tunelových rúrach zostáva ešte dokončiť tesnenie škár v konštrukciách chodníka a vozovky, osadenie poklopov na káblové trasy a vozovka v prejazdných priečnych prepojeniach.

Celú stavbu juhovýchodného obchvatu mesta Prešova realizuje Združenie D1 Prešov (EUROVIA SK a. s., EUROVIA CS a. s., Doprastav a. s., Metrostav a.s., Metrostav Slovakia a.s.), tunel Prešov realizuje spoločnosť Metrostav a.s.

Tunel Bikoš

Tunel Bikoš s dvomi tunelovými rúrami a dĺžkou 1155 m je súčasťou 4,3 km dlhého úseku rýchlostnej cesty R4 Prešov, severný obchvat, I. etapa, budovaného v plnom profile.

Razenie oboch tunelových rúr od severného portálu tunela sa začalo v máji 2020. Na začiatku roku 2021 raziace práce pokračujú v oboch tunelových rúrach. Dňa 28. januára 2012 je v západnej tunelovej rúre vyrazených 963 m kaloty a 827 m stupňa a vo východnej tunelovej rúre 865 m kaloty a 731 m stupňa tunela. Obe tunelové rúry budú takmer v celej dĺžke vyrazené od severného portálu. Pokračujú aj práce na južnom portáli, kde už sú pripravené mikropilotové dáždniky nad tunelovými rúrami pre začiatok ich razenia. Prerazené sú už aj dve z troch priečnych prepojení.

Začali sa aj práce na definitívnych konštrukciach, keď sú už vybetónované prvé tri protiklenby v západnej tunelovej rúre. Betonáže horných klenieb sekundárneho ostenia by sa mali začať v priebehu apríla 2021.

Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností VÁHOSTAV – SK, a.s. a TuCon, a.s. Predpokladané ukončenie rýchlostnej cesty a jej uvedenie do prevádzky sa očakáva na jar 2023.

Tunel Čebrať

Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová bude dvojrúrový tunel Čebrať s dĺžkou 3 680 m. V predošlých rokoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si vyžiadali značné zmeny smerového vedenia diaľnice. Tieto museli byť nanovo posúdené v procese EIA a povolené v územnom konaní v zmysle stavebného zákona.

Začiatkom roku 2021 stále prebieha razenie tunelových rúr od východného portálu v rámci projektu geologickej úlohy. Dňa 28. Januára 2021 je vyrazených 3 090 m v pravej a 3 067 m v ľavej tunelovej rúre. Prípravné práce pre razenie tunelových rúr od západného portálu budú môcť začať až po vydaní stavebného povolenia, ktoré sa očakáva v priebehu apríla 2021.

Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a.s., a VÁHOSTAV – SK, a.s.

Tunel Višňové

Najdlhším slovenským diaľničným tunelom má byť tunel Višňové s dĺžkou 7,5 km na úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala. Obe rúry tunela Višňové boli prerazené v auguste 2018, po 40 mesiacoch razenia.

V polovici roku 2019 boli práce na diaľničnom úseku vrátane tunela predčasne ukončené na základe dohody medzi objednávateľom, Národnou diaľničnou spoločnosťou, a zhotoviteľom, združením Salini Impregilo – Dúha. Koncom januára 2020 bolo vyhlásené verejné obstarávanie prác súvisiacich s pokračovaním a dokončením stavby diaľnice, ktoré zahŕňajú dokončenie stavebnej časti tunela Višňové. Výber zhotoviteľa je realizovaný formou súťažného dialógu, pričom cenové ponuky odovzdali v decembri 2020 traja uchádzači.

Ukončenie výberového procesu a podpis zmluvy o dielo sa očakáva v prvých mesiacoch roku 2021. Pre uvedenie diaľnice do prevádzky bude okrem stavebnej časti potrebné dokončiť aj technologickú časť tunela, kde ale ešte verejné obstarávanie nebolo začaté.

Tunely na železničnej sieti

Železničný tunel Milochov

Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 m. Tunel má jednu únikovú štôlňu, ktorá vyúsťuje v obci Horný Milochov.

Práce na tuneli pokračujú realizáciou sekundárneho ostenia. V spodnej časti sa budujú spodné klenby, resp. základové pásy v závislosti na geologických vlastnostiach horninového masívu. Následne sa na primárne ostenie naťahuje hydroizolácia a v závese prebiehajú armovacie práce na výstuži sekundárneho ostenia. Samotná betonáž sekundárneho ostenia sa k dnešnému dňu (25. 1. 021) nachádza na bloku č. 117. Betónuje sa od východného portálu, kde sa začalo s blokom č. 177, smerom k západnému portálu, takže zrealizovaných je 60 blokov, čo činí 600 metrov z celkovej dĺžky tunela, takže máme 1/3 betonáže hotovú. Pre bloky 179 až 184 a záverečný portálový blok P2 sa na východnom portáli realizuje takzvané falošné primárne ostenie. Po jeho dokončení sa zvonku začne s rovnomerným obojstranným prisýpaním, zvnútra sa pripraví armatúra a debniaci vozeň, ktorý sa používa vo vnútri tunela sa vysunie naspäť a využije sa pre túto časť. Následne debniaci vozeň bude pokračovať vo vnútri smerom na západný portál, kde sa betonárske práce na ostení ukončia.

V únikovej štôlni prebiehajú profilačné práce primárneho ostenia a pripravuje sa realizácia dna pre sekundárne ostenie.

Na východnom portáli sa po realizácii hĺbenej presypanej časti bude ponad tunel prekladať obslužná komunikácia do Horného a Dolného Milochova. Vedľa tunelovej rúry sa stavia technologický domček, bude to väčší z dvoch pre riadenie tunela Milochov, kde bude aj automatická tlaková stanica pre požiarny vodovod.

Na západnom portáli vzhľadom na ročné obdobie utlmene prebiehajú práce na konečných terénnych úpravách, ktoré pozostávajú z gabiónových obkladov portálových stien a obloženia hĺbeného tunela vystuženou zeminou a obkladovými prvkami z kamenných gabiónov. V horných častiach svahov sa inštaluje 3D systém Krismer ako ochrana povrchu, ktorý bol dočasne zabezpečený striekaným betónom.

Celú stavbu realizuje združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – SUBTERRA – EŽ Praha. Tunel Milochov spoločnosť Subterra a.s., Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť REMING CONSULT a.s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k říjnu 2020)

ČESKÁ REPUBLIKA

METRO D – NOVÁ LINKA PRAŽSKÉHO METRA

Projekt metra D formou geologického průzkumu dospěl do fáze, kdy plánované činnosti na prvních dvou lokalitách ze čtyř již byly dokončeny. Na dokončených lokalitách tedy na lokalitě PAD1b (Metrostav a.s.) a lokalitě OL1 (STRABAG a.s.) proto v těchto chvílích probíhá vyhodnocování zastižených výsledků geologického průzkumu a geotechnických měření, v tomto kontextu jsou zde zpracovávány i závěrečné zprávy. Od srpna 2020 jsou pak dále obě lokality již sledovány a obsluhovány pouze z pohledu zabezpečení a údržby podzemního díla a ostrahy staveniště.

Společnostem INSET a GeoTec-GS, které se věnují pasportizaci a průběžnému sledování celkem 59 podzemních a povrchových objektů, byl na základě získaného souhlasu vlastníka nově zpřístupněn objekt budovy GEMINI Pankrác, na kterém tak již také mohla být těmito společnostmi provedena základní pasportizace. U všech sledovaných objektů se také připravuje průběžná aktuální repasportizace, která bude reagovat na postup prováděných prací v podzemí plynoucích z probíhajících ražeb.

V současné době tedy práce v podzemí probíhají v dotčeném úseku Pankrác – Olbrachtova již jenom na dvou zbývajících lokalitách PAD4 (Metrostav a.s.) a VO-OL (HOCHTIEF CZ a. s.) a soustředí se zejména na ražbu horizontálních štol a tunelů a pokusné chemické injektáže. Na lokalitě VO-OL má společnost Hochtief vyraženo již více než 180 m průzkumné štoly, na lokalitě PAD4 se pak společnost Metrostav kromě probíhajících ražeb věnuje také právě aplikaci a vyhodnocení užitnosti chemických injektáží v daném geologickém prostředí. Tyto zbylé dvě lokality by podle platného harmonogramu měly být dokončeny v létě 2021.

Samostatnou a jistě velmi důležitou a sledovanou kapitolou je měření dnes provozovaných staničních a k nim přilehlých traťových tunelů stávající stanice Pankrác Metra C, s kterou jsou prováděné ražby štol geologického průzkumu v přímém kontaktu. Vyhodnocování dat z těchto měření a jejich interpretaci v interakci s prováděnými ražbami má na starosti za tímto účelem zřízená Rada monitoringu (RAMO). Jedním z výsledků činnosti RAMO je i identifikace nutnosti výměny ražbou dotčeného vodovodního řadu DN400 v ulici Na Strži, kde došlo k poklesu stávajícího potrubí nad projektem určené hodnoty jím předpokládaného varovného stavu.  

Veřejná soutěž na výběr zhotovitele prvního navazujícího provozního úseku Pankrác – Olbrachtova (stavební část) a na dodavatele komplexního geomonitoringu stejného úseku stavby stále probíhá. Proces obou výběrových řízení však byl zpochybněn podáním námitky k ÚOHS, který nyní zkoumá jejich oprávněnost v očekávání vydání následného závazného rozhodnutí.

I v rámci stavebního řízení pro získání hlavního stavebního povolení byly podané námitky stěžovatele, které byly usnesením obou dotčených ministerstev zamítnuty. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je tak aktuálním předpokladem pro zahájení stavby metra D v úseku Pankrác – Olbrachtova jaro 2021.

V navazujících činnostech potom obstaravatel zadavatele společnost Inženýring dopravních staveb pokračuje i v administraci žádosti vedoucí k získání stavebního povolení pro stavbu dalšího navazujícího provozního úseku Olbrachtova – Nové Dvory s přístupovými tunely z lokality Písnice. Přejme tedy výstavbě trasy metra D i nadále hodně štěstí a dobrou kondici.

Nové železniční tunely na IV. železničním koridoru

V rámci stavby „Modernizace trati Sudoměřice – Votice“ se budují dva nové železniční tunely. Oba tunelu jsou raženy Novou rakouskou tunelovací metodou. Investorem stavby je Správa železnic, státní organizace a zhotovitelem stavby společnost OHL ŽS, a.s.

Tunel Mezno

Tunel Mezno je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 840 m, z toho ražená část tvoří 768 m, navazující hloubená část u vjezdového portálu má délku 48 m a u výjezdového portálu 24 m.

K 20. 10. 2020 je tunel vyražen v profilu kaloty a opěří včetně bezpečnostních výklenků. Dále probíhá dobírka dna (protiklenby) v úseku délky 288 m od vjezdového portálu, který bude opatřen celoplošnou izolací za účelem ochrany zdrojů pitné vody v blízkosti tunelu. Od výjezdového portálu jsou realizovány práce na sekundárním ostění. Celkový počet tunelových pásů délky 12 m je 70, z toho 2 + 4 jsou součástí hloubených tunelů. Všechny tunelové pásy jsou navrženy jako vyztužené. Pro mezilehlou deštníkovou hydroizolaci je použita PVC fólie Mapeplan TU WL 2,2 mm, v úseku s celoplošnou izolací je použita fólie tl. 3,2 mm. Minimální tloušťka ostění z betonu C 30/37 XF1 XA1 v raženém tunelu je 400 mm a v hloubených úsecích 600 mm z betonu C 30/37 XA2 XF3. Tunel je vybaven podélným systémem středních a bočních drenáží.

Tunel Deboreč

Tunel Deboreč je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 660 m, z toho ražená část tvoří 562 m a navazující hloubené části u obou portálů mají délku 49 m.

Tunel je v celé délce vyražen a zajištěn primárním ostěním. Aktuálně probíhají práce na realizaci sekundárního ostění směrem od výjezdového portálu a betonáž vjezdového hloubeného tunelu. Celkový počet tunelových pásů délky 12 m je 55, z toho 4 + 4 jsou součástí hloubených tunelů, 10 tunelových pásů v úseku s příznivou geologií je nevyztužených. Jako mezilehlá deštníková hydroizolace je použita PVC fólie Sikaplan WP 1100-22HL2 tloušťky 2,2 mm. Minimální tloušťka ostění z betonu C 30/37 XC1 XF1 XA2 v raženém tunelu je 320, resp. 420 mm v úseku se spodní klenbou. V úseku průchodu tektonickou poruchou je použit beton C 50/60 XC1 XF1 XA2. V hloubených úsecích je tl. ostění 600 mm z betonu C 30/37 XC1 XA2 XF3. Tunel je vybaven podélným systémem středních a bočních drenáží.

Železniční tunel Zvěrotice

Dvoukolejný železniční tunel Zvěrotice délky 370 m na traťovém úseku Soběslav – Doubí je součástí IV. železničního koridoru spojujícího po dokončení Prahu s Českými Budějovicemi a dále s rakouským Lincem. Stavba se nachází v těsné blízkosti města Soběslav a trasy dálnice D3.

Výstavba probíhá proudově od vjezdového portálu. Tunel je vzhledem k nízkému nadloží prováděný v otevřené stavební jámě hloubky až 15 m. Geologické poměry v trase tunelu vyžadují rozdílný způsob zajištění stability stavební jámy. V portálových oblastech v dobrých geotechnických podmínkách je stavební jáma prováděna jako svahovaná. První etáž stavební jámy chrání proti povětrnostním vlivům protierozní matrace, druhá a třetí etáž prováděná v horninách pevnostní třídy R4–R3 je stabilizovaná stříkaným betonem se sítí. Horninový masiv na bocích druhé a třetí etáže vyztužují tyčové kotvy typu SN délky 4 m. Dno stavební jámy v tomto úseku tvoří navětralé až zdravé pararuly. Střední část stavební jámy tvoří silně zvětralé horniny, které mají ve dně jámy charakter jílů. Její stabilitu zajišťují pilotové podzemní stěny kotvené ve třech úrovních lanovými předpjatými kotvami. Proto bude v tomto úseku použit tunel se spodní klenbou, jejíž vrchol bude 11,6 m pod korunou pilotové stěny.

Po úplném vyhloubení stavební jámy z ní bude vytěženo 133 000 m3 horniny. Pro uložení zásypového materiálu slouží deponie viditelná na levé straně stavební jámy.

Dne 19. 5. 2020 byla zahájena betonáž podkladních betonů základových pásů tunelového ostění. Po vybetonování téměř 100 m dlouhého úseku podkladních betonů byl 3. 6. 2020 pro betonáž připraven první základový pás portálového bloku ostění. Dne 25. 8. 2020 proběhla betonáž prvního bloku klenby ostění a do 17. 10. 2020 je vybetonováno 5 bloků klenby tunelu o celkové délce 50 m. Stavbu tunelu provádí subdodávkou firma HOCHTIEF CZ pro „Sdružení Soběslav – Doubí“ tvořené firmami Strabag, Eurovia a Metrostav. Autorem realizační dokumentace tunelu je firma SAGASTA.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Tunely na diaľničnej sieti

Tunely Ovčiarsko a Žilina

Úsek diaľnice D1 tvorí južný obchvat Žiliny v celkovej dĺžke 11,320 km. Úsek sa začína v Hričovskom Podhradí v križovatke diaľnic D1 a D3 a končí v mieste napojenia na plánovanú križovatku Lietavská Lúčka, a v nej na privádzač Lietavská Lúčka – Žilina. Ide o jeden z technicky najnáročnejších úsekov, ktorý bude z veľkej časti vedený nadzemnými estakádami a v dvoch tuneloch (Ovčiarsko – 2 367 m, Žilina – 687 m).

Stavebníkom a zároveň budúcim správcom diaľničného úseku a oboch tunelov je Národná diaľničná spoločnosť, a. s. Dobudovaním diaľnice D1 pri Žiline sa vytvoria podmienky k odľahčeniu dopravy na cestách I/18 a I/64, čo výrazne prispeje k zníženiu negatívnych vplyvov dopravy na životné prostredie v meste Žilina a v obci Lietavská Lúčka.

Výstavba oboch tunelov je vo finálnej fáze – k sledovanému obdobiu prebieha odstraňovanie vád a nedorobkov z preberacích konaní na jednotlivých stavebných objektoch, realizácia ostatných stavebných prác v zmysle Pokynov na zmenu vydaných STD. V mesiaci september boli vykonané na tuneloch Ovčiarsko a Žilina individuálne funkčné skúšky vetrania, ako aj dymové skúšky.

V období 12. 10. 2020 – 21. 10. 2020 prebiehajú komplexné skúšky technologického vybavenia tunelov a ISD celej stavby riadením z existujúcich prevádzkovo-technologických objektov. V rámci komplexných skúšok budú vyskúšané dopravno-prevádzkové stavy prislúchajúce k premenným dopravným značkám, stavové prechody, ako aj „tunelreflexy“, t. j. reakcie technológie tunelov na zaznamenané incidenty v obidvoch tuneloch.

Zároveň, v úzkej súčinnosti so zložkami Integrovaného záchranného systému, prebieha príprava taktického cvičenia v tuneloch Ovčiarsko a Žilina, ktoré by malo byť zorganizované v priebehu decembra 2020. Predpokladaný termín odovzdania predmetného úseku motoristickej verejnosti je koniec roka 2020. Zhotoviteľom diaľničného úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka je združenie Ovčiarsko (Doprastav, a.s. – líder združenia, Váhostav-SK, a. s. – člen, Strabag, s. r. o. – člen, Metrostav, a.s. – člen).

Tunel Prešov

Tunel Prešov je diaľničný tunel vo výstavbe na Slovensku a nachádza sa na úseku diaľnice D1 Prešov západ – Prešov juh. Trasa tunelovej časti juhozápadného obchvatu Prešova bude tvorená dvoma nezávislými tunelovými rúrami, severná tunelová rúra bude dĺžky 2 230,5 m a južná tunelová rúra bude dĺžky 2 244,0 m.

Počas uplynulého obdobia, keď sa uvoľnili opatrenia vyhlásené vládou SR, resp. Úradom verejného zdravotníctva SR v súvislosti s rizikom šírenia nákazy koronavírusu, sa práce na tuneli Prešov znovu rozbehli, a to s enormným nasadením, aby zhotovitelia čo najviac dobehli zmeškanie z dôvodu nemožnosti nasadiť na pracovisku zahraničných pracovníkov počas obmedzení cezhraničného styku.

V priebehu prázdninových mesiacov sa podarilo dokončiť sekundárne ostenie hĺbených tunelov, štrbinové žľaby a kábelovody v oboch tunelových rúrach, zrealizovať nátery v severnej tunelovej rúre na 100 %, ale v južnej tunelovej rúre bolo možné pre obmedzenie spôsobené klimatickými podmienkami, dokončiť nátery iba vrchnej časti ostenia. Tieto práce boli nutné pre začatie montáže technológií na ostenie tunela. Ku koncu septembra boli vo vrchlíku tunela dokončené závesné rošty a lávky na inštaláciu káblových vedení v rozsahu viac ako 80 %.

Okrem prác na náteroch sa pracovalo aj na dokončení podkladných vrstiev vozovky v severnej tunelovej rúre, kde bolo do polovice októbra položených cca 14 000 m3 štrkových vrstiev a cca 4 000 m3 cementovej stabilizácie. Zostavy mechanizmov na pokládku štrkov a cementovej stabilizácie sa v októbri presunuli do južnej tunelovej rúry a teraz prebieha príprava na začatie pokládky cementobetonového krytu vozovky v severnej tunelovej rúre. Pokiaľ budú v nadchádzajúcom období trvať priaznivé klimatické podmienky, budú cementobetonová vozovka a nátery oboch tunelových rúr dokončené do vianočných sviatkov.

Posledné tri mesiace boli plánované operácie na logistiku a koordináciu prác v tunelových rúrach veľmi náročné, kedy sa doba prác šiestich mesiacov musela vmestiť do štyroch mesiacov. Nasadenie všetkých pracovných kapacít boli podriadené betonáži cementobetonového krytu vozovky v tomto roku. Celú stavbu juhovýchodného obchvatu mesta Prešova realizuje združenie D1 Prešov (EUROVIA SK a.s., EUROVIA CS a.s., Doprastav a.s., Metrostav a.s., Metrostav Slovakia a.s.), tunel Prešov realizuje spoločnosť Metrostav a.s.

Tunel Bikoš

Tunel Bikoš s dvomi rúrami a dĺžkou 1155 m je súčasťou 4,3 km dlhého úseku rýchlostnej cesty R4 Prešov, severný ochvat, I. etapa, budovaného v plnom profile. Razenie oboch tunelových rúr od severného portálu tunela sa začalo v priebehu mája 2020, pričom slávnostné začatie prác za účasti predstaviteľov štátnych a miestnych inštitúcií sa konalo 5. júna 2020. V októbri 2020 raziace práce pokračujú v oboch tunelových rúrach, keď je v západnej tunelovej rúre vyrazených viac ako 500 m a vo východnej tunelovej rúre viac ako 450 m kaloty tunela. Obe tunelové rúry budú prakticky v celej dĺžke vyrazené od severného portálu. Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností Váhostav-SK, a.s. a TuCon, a.s. Predpokladané ukončenie rýchlostnej cesty a jej uvedenie do prevádzky sa očakáva na jar 2023.

Tunel Čebrať

Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová bude dvojrúrový tunel Čebrať s dĺžkou 3680 m. V predošlých rokoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si vyžiadali rozsiahle zmeny v technickom riešení, ktoré museli byť znovu posúdené v procese EIA a následne povolené v zmysle stavebného zákona. V októbri 2020 stále prebieha razenie tunelových rúr od východného portálu v rámci projektu geologickej úlohy. Vyrazených je už viac ako 3000 m. Prípravné práce pre razenie tunelových rúr od západného portálu budú môcť začať až po vydaní stavebného povolenia, ktoré sa očakáva začiatkom roku 2021. Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a.s., a Váhostav-SK, a.s.

Tunel Višňové

Najdlhším slovenským diaľničným tunelom má byť tunel Višňové s dĺžkou 7500 m, ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala, vedeného južne od krajského mesta Žilina. Obe rúry tunela Višňové boli prerazené v auguste 2018, po 40 mesiacoch razenia. Betonáž sekundárneho ostenia je hotová na viac ako 60 % dĺžky tunela.

V polovici roku 2019 boli práce na tuneli, ako aj na súvisiacom diaľničnom úseku ukončené na základe dohody medzi objednávateľom, Národnou diaľničnou spoločnosťou a zhotoviteľom, združením Salini Impregilo – Dúha. Koncom januára 2020 bolo vyhlásené verejné obstarávanie prác súvisiacich s pokračovaním a dokončením stavby diaľnice, pričom tieto zahŕňajú aj dokončenie stavebnej časti tunela Višňové. Výber zhotoviteľa je realizovaný formou súťažného dialógu, pričom po ukončení výberu uchádzačov boli k ďalšej účasti v dialógu v auguste 2020 prizvaní traja uchádzači. V jesenných mesiacoch roku 2020 sa uskutočnila obhliadka stavby uchádzačmi a prebiehajú prvé kolá dialógu. Ukončenie výberového procesu sa očakáva v prvej polovici roku 2021.

Železničné tunely Diel a Milochov

Tunel Diel

Tunel Diel prechádza masívom vrchu Diel, ktorý tvorí centrálnu časť meandru Váhu v oblasti Nosickej priehrady. Tunel je navrhnutý v dĺžke 1082 metrov. Razenie tunela prebiehalo v masíve popod kúpele Nimnica. Západný portál je situovaný na okraji obce Nimnica, východný portál  sa realizuje v území lesa nad cestou druhej triedy II/507, ktorá vedie z Púchova do Považskej Bystrice po pravom brehu toku Váhu v oblasti Nosickej priehrady. Tunel Diel má prerazenú únikovú štôlňu, ktorá ústí do priestoru východného portálu tunela.

O tuneli Diel na tomto mieste napíšeme pár slov poslednýkrát, a to z čistého dôvodu: tunel je dokončený a premávajú cezeň už vlaky. Stalo sa tak 17. 9. 2020. Pribudol tak k Tureckému Vrchu (rok sprevádzkovania 2012) druhý hotový tunel na modernizovanej trati z Bratislavy do Žiliny.

Tunel Milochov

Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 m. Tunel má jednu únikovú štôlňu, ktorá vyúsťuje v obci Horný Milochov.

Od predošlého čísla časopisu Tunel sa aj na stavbe tunela Milochov diali viaceré udalosti. V pondelok 7. septembra bol tunel za účasti ministra dopravy Andreja Doležala slávnostne prerazený. Ukončili sa tak tie náročnejšie práce spojené s nevyspytateľnou geológiou.

Od východného portálu sa začalo s budovaním spodných klenieb spodnej časti sekundárneho ostenia. Spodné klenby sú použité v horších geologických podmienkach. Tam kde je geológia priaznivejšia, tam budú nahradené základovými pásmi. Dnešným dňom (15. 10. 2020) sa začali práce na skladaní armatúry pre prvý blok hornej klenby sekundárneho ostenia. Po dokončení a zatiahnutí debniaceho vozňa do vnútra razeného tunela sa začne na východnom portáli pripravovať realizácia falošného primárneho ostenia pre zhotovenie hĺbenej časti tunela.

Na západnom portáli začali práce na konečných terénnych úpravách, ktoré pozostávajú z gabiónových obkladov portálových stien a obloženia hĺbeného tunela vystuženou zeminou a obkladovými prvkami z kamenných gabiónov.

Celú stavbu realizuje združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – SUBTERRA – EŽ Praha. Tunel Diel realizuje spoločnosť TUBAU, a.s. a tunel Milochov spoločnosť SUBTERRA a.s.. Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť REMING CONSULT a.s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k srpnu 2020)

ČESKÁ REPUBLIKA

METRO D – NOVÁ LINKA PRAŽSKÉHO METRA

Projekt metra D formou geologického průzkumu má za sebou již své první narozeniny, a to protože právě dne 19. 6. 2019 byla na Pankráci jeho výstavba slavnostně zahájena. V tuto chvíli jsou plněny všechny projektem zadané úkoly, které jsou potřebné pro vlastní geologický průzkum, ale i pro přípravu a realizaci dalších etap výstavby celé trasy metra D.

V zóně ovlivnění realizací stavby se společnosti INSET a GeoTec-GS věnují pasportizaci a průběžnému sledování celkem 59 již zaměřených a osazených objektů, kde 17 z nich se nachází v oblasti nadzemní zástavby a zbylých 42 je umístěno ve vlastním podzemí. Jejich aktuálním úkolem je vypracování znaleckých posudků vztažených k dotčeným objektům, které jsou a budou ovlivněny postupem prací v podzemí a jejich reakcí plynoucích z probíhajících ražeb.

Pokračující práce v podzemí se v tomto čase soustředí zejména na ražbu horizontálních štol a tunelů na všech čtyřech lokalitách dotčeného úseku Pankrác – Olbrachtova. Na první lokalitě označené jako VO-OL má společnost Hochtief vyraženo cca 140 m průzkumné štoly, na druhé lokalitě PAD4 má společnost Metrostav za sebou již téměř 120 vyražených metrů a na třetí lokalitě OL1 společnost Strabag dokonce svůj úkol vyrazit štolu délky 60 m již splnila. Na čtvrté lokalitě označené jako PAD1b, kde nejsou v obsahu geologického průzkumu předepsány horizontální ražby, se po hloubení vstupní šachty přistoupilo k provedení prvních cca 140 m průzkumného jádrového vrtu z plánované délky 205 m v trase, resp. ose již definitivního vzduchotechnického tunelu díla. Na všech lokalitách se kromě již výše zmíněných ražeb potom také provádějí kontrolní a tlakové injektáže, další různé průzkumné vrty či presiometrické vějíře.

Samostatnou a jistě velmi důležitou kapitolou je měření dnes provozovaných staničních tunelů stávající stanice Pankrác metra C, s kterou jsou prováděné ražby štol geologického průzkumu již v přímém kontaktu. Vyhodnocování dat z těchto měření a jejich interpretaci včetně aplikace v souladu s interakcí na prováděné ražby má na starosti za tímto účelem zřízená Rada monitoringu (RAMO). Zatím zastižené geologické prostředí prokazuje a dokladuje velmi složité podmínky, které si při vlastním provádění vyžadují i uplatnění doplňkových opatření nutných k dalšímu bezpečnému provádění díla.

V souladu se schváleným fázováním výstavby trasy metra D byly začátkem tohoto roku zahájeny veřejné soutěže na výběr zhotovitele prvního navazujícího provozního úseku Pankrác – Olbrachtova (stavební část) a na dodavatele komplexního geomonitoringu stejného úseku stavby. Nabídky jednotlivých uchazečů stavby i geomonitoringu byly již odevzdány zadavateli DP hl. m. Prahy. V rámci průběhu obou soutěží však byly podány námitky k ÚOHS, který nyní zkoumá jejich oprávněnost v očekávání vydání následného závazného rozhodnutí. Můžeme si tedy společně jen přát, že toto rozhodnutí bude vydáno co nejdříve a to v obsahu, který bude pro budoucí vývoj projektu metra D objektivně i nadále pozitivní.

Současně obstaravatel zadavatele, společnost Inženýring dopravních staveb, dále pokračuje v administraci žádosti vedoucí k získání stavebního povolení pro stavbu dalšího navazujícího provozního úseku Olbrachtova – Nové Dvory s přístupovými tunely z Písnice. Doufejme tedy, že trend podávání veskrze pozitivních informací o přípravě a výstavbě trasy metra D bude moci i nadále pokračovat a nebude zatížen jeho možnou negací plynoucí zejména z procesních a legislativních potíží.

Nové železniční tunely na IV. železničním koridoru

V rámci stavby „Modernizace trati Sudoměřice – Votice“ se budují dva nové železniční tunely. Oba tunelu jsou raženy Novou rakouskou tunelovací metodou. Investorem stavby je Správa železnic, státní organizace a zhotovitelem stavby společnost OHL ŽS, a.s.

Tunel Mezno

Tunel Mezno je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 840 m, z toho ražená část tvoří 768 m, navazující hloubená část u vjezdového portálu má délku 48 m a u výjezdového portálu 24 m. K 30. 6. 2020 je vyraženo 666 m v kalotě a 372 m v opěří tunelu z výjezdového portálu. Proražení tunelu v kalotě se předpokládá v první polovině srpna 2020. Tunelu Mezno je věnován samostatný článek uvnitř čísla.

Tunel Deboreč

Tunel Debore je ražený železniční dvoukolejný tunel celkové délky 660 m, z toho ražená část tvoří 562 m a navazující hloubené části u obou portálů mají délku 49 m. Tunel je v celé délce vyražen a zajištěn primárním ostěním. Aktuálně probíhají práce na přípravě realizace sekundárního ostění. Mezilehlá deštníková izolace bude tvořena PVC fólií tl. 2 mm se signální vrstvou, železobetonové ostění z betonu C30/37-XC1,XF1,XA2 tl. 320 mm bude betonováno v blocích délky 12 m.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY NA DIAĽNIČNEJ SIETI

Tunely Ovčiarsko a Žilina

Južný diaľničný obchvat Žiliny ma od Hričovského Podhradia po Lietavskú Lúčku celkovú dĺžku 11,320 km. Obchvat sa začína v Hričovskom Podhradí v križovatke diaľnic D1 a D3 a končí sa v mieste napojenia na plánovanú križovatku Lietavská Lúčka a v nej na privádzač Lietavská Lúčka – Žilina. Diaľničný úsek D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka je jeden z najťažších, ktorý bude z veľkej časti vedený nadzemnými estakádami a v dvoch tuneloch (Ovčiarsko dĺžky 2 367 m a Žilina dĺžky 687 m)

Stavebníkom a zároveň budúcim správcom diaľničného úseku a oboch tunelov je Národná diaľničná spoločnosť, a.s. Dobudovaním diaľnice D1 pri Žiline sa vytvoria podmienky k odľahčeniu dopravy na cestách I/18 a I/64, čo výrazne prispeje k zníženiu negatívnych vplyvov dopravy na životné prostredie v meste Žilina a obci Lietavská Lúčka. Výstavba oboch tunelov je vo finálnej fáze, stavebné práce ako také sú ukončené, dokončujú sa technické a technologické detaily, odstraňujú sa nedorobky a zároveň sa intenzívne realizuje napojenie celého diaľničného úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka k privádzaču Žilina v križovatke v Lietavskej Lúčke. Predpokladaný termín odovzdania predmetného úseku  motoristickej verejnosti je koniec roka 2020.

Zhotoviteľom diaľničného úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka je Združenie Ovčiarsko (Doprastav, a.s. – líder Združenia, Váhostav-SK, a. s. – člen Združenia, Strabag, s. r. o. – člen Združenia, Metrostav a.s. – člen Združenia).

Tunel Prešov

Tunel Prešov je diaľničný tunel vo výstavbe na Slovensku a nachádza sa na úseku diaľnice D1 Prešov západ – Prešov juh. Trasa tunelovej časti juhozápadného obchvatu Prešova bude tvorená dvoma nezávislými tunelovými rúrami, Severná tunelová rúra bude dĺžky 2 230,5 m a Južná tunelová rúra bude dĺžky 2 244,0 m.

Práce v uplynulom sledovanom období boli ovplyvnené pandémiou choroby COVID-19 a s ňou spojené reštriktívne opatrenia slovenskej vlády. Pre všetkých účastníkov realizácie to bola nová, doposiaľ nepoznaná situácia. Zhotoviteľ podnikal všetky kroky a opatrenia k tomu, aby priebeh výstavby bol čo najmenej ovplyvnený. Keďže zhotoviteľom tunela Prešov je česká stavebná spoločnosť (Metrostav a.s.) a ich pracovníci českej národnosti sa po dobu platnosti opatrení vyhlásené Vládou SR, resp. Úradom verejného zdravotníctva SR v súvislosti s rizikom šírenia nákazy koronavírusu nemohli fyzicky dostaviť na stavbu, boli prispôsobené presuny výrobných kapacít a druh stavebných prác tak, že vedúci pracovníci si vyskúšali riadenie výrobného procesu na diaľku prostredníctvom telefonických hovorov, prípadne videokonferenciami.

V priebehu mesiaca máj 2020 začalo dochádzať k uvoľňovaniu reštrikčných opatrení, spolu s udeľovaním výnimiek pre vybraných zamestnancov, čím sa situácia začala postupne stabilizovať a vracať sa k normálnemu systému. V prvej polovici júna 2020 boli dokončené betonáže horných klenieb oboch razených častí tunelových rúr – posledná horná klenba razenej časti v STR bola zabetónovaná 8. 6. 2020 a potom posledná horná klenba jedného z priečnych prepojení bola zabetónovaná 25. 6. 2020. Následne po vybraných úsekoch budú betónové povrchy horných klenieb omývané tlakovou vodou a natierané predpísaným epoxidovým náterom.

V oboch tunelových rúrach samozrejme prebiehajú aj ďalšie stavebné práce – betonáže spádových betónov pod konštrukčné vrstvy vozovky, ukladanie obrubníkov a štrbinových žľabov, betonáž kabelovodov tak, aby boli vybrané úseky postupne odovzdávané zhotoviteľovi technologickej časti na inštaláciu káblových vedení. Stavebné práce taktiež prebiehajú aj priečnych prepojeniach, kde sa realizujú steny technologických miestností a deliacej steny v oboch krčkoch priliehajúcich k príslušným tunelovým rúram. V neposlednom rade sa realizujú aj práce na hĺbených častiach tunelov. K začiatku júla 2020 je dokončený hĺbený úsek STR na východnom portáli a aktuálne sa uskutočňujú stavebné práce na betonáži blokov JTR na západnom portáli.

Stavbu juhovýchodného obchvatu mesta Prešova realizuje Združenie D1 Prešov (EUROVIA SK a.s., EUROVIA CS a.s., Doprastav a.s., Metrostav a.s., Metrostav Slovakia a.s.), tunel Prešov realizuje spoločnosť Metrostav a.s. Predpokladaný termín odovzdania stavby motoristickej verejnosti je v druhej polovici roku 2021.

Tunel Bikoš

Tunel Bikoš s dvomi rúrami a dĺžkou 1155 m je súčasťou 4,3 km dlhého úseku rýchlostnej cesty R4 Prešov, severný ochvat, I. etapa, budovaná v plnom profile. Razenie oboch tunelových rúr od severného portálu tunela sa začalo v priebehu mája 2020, pričom slávnostné začatie prác za účasti predstaviteľov štátnych a miestnych inštitúcií sa konalo 5. júna 2020. Fotoreportáž zo slávnostného začatia prác je súčasťou tohto čísla časopisu. Začiatkom júla 2020 raziace práce pokračujú v oboch tunelových rúrach. Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností Váhostav-SK, a.s. a TuCon, a.s.. Predpokladané ukončenie rýchlostnej cesty a jej uvedenie do prevádzky sa očakáva na jar 2023.

Tunel Čebrať

Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová  bude dvojrúrový tunel Čebrať s dĺžkou 3680 m. V predošlých rokoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si vyžiadali rozsiahle zmeny v technickom riešení, ktoré musia byť posúdené v procese EIA a následne povolené v zmysle stavebného zákona. Z tohto dôvodu sú aj v polovici roku 2020 ešte stále práce na tomto tuneli pozastavené a realizuje sa len projekt geologickej úlohy. Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a.s., a Váhostav-SK, a.s.

Tunel Višňové

Najdlhším slovenským diaľničným tunelom má byť tunel Višňové s dĺžkou 7,5 km, ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala, ktorý je vedený južne od krajského mesta Žilina. Obe rúry tunela Višňové boli prerazené v auguste 2018, po 40 mesiacoch razenia. Betonáž sekundárneho ostenia je hotová na viac ako 60 % dĺžky tunela.

V polovici roku 2019 boli práce na tuneli ako aj na súvisiacom diaľničnom úseku ukončené na základe dohody medzi objednávateľom, Národnou diaľničnou spoločnosťou a zhotoviteľom, združením Salini Impregilo – Dúha. Koncom januára 2020 bolo vyhlásené verejné obstarávanie prác súvisiacich s pokračovaním a dokončením stavby diaľnice, pričom tieto zahŕňajú aj dokončenie stavebnej časti tunela Višňové. Výber zhotoviteľa je realizovaný formou súťažného dialógu, pričom jeho ukončenie je možné očakávať pravdepodobne v prvej polovici roku 2021.

ŽELEZNIČNÉ TUNELY DIEL A MILOCHOV

Tunel Diel

Tunel Diel prechádza masívom vrchu Diel, ktorý tvorí centrálnu časť meandru Váhu v oblasti Nosickej priehrady.  Tunel je navrhnutý v dĺžke 1082 metrov. Razenie tunela prebiehalo v masíve popod kúpele Nimnica. Západný portál je situovaný na okraji obce Nimnica, východný portál sa realizuje v území lesa nad cestou druhej triedy II/507, ktorá vedie z Púchova do Považskej Bystrice po pravom brehu toku Váhu v oblasti Nosickej priehrady. Tunel Diel má prerazenú únikovú štôlňu, ktorá ústí do priestoru východného portálu tunela.

Tunelová rúra je po stavebnej stránke dokončená. Vo vnútri prebiehajú práce na zhotovení koľajového zvršku, zaťahajú sa káble silnoprúdu a slaboprúdu, inštaluje sa prevádzkové osvetlenie. Na suchovode sa osádzajú vzdušníky. Po realizácii zvršku sa natiahne trakčné vedenie a nainštalujú sa bezpečnostné držadlá s integrovanými LED svietidlami. Na záver sa na povrch ostenia zhotovia bezpečnostné značenia.

Úniková štôlňa je stavebne tesne pred dokončením. Chýbajú požiarne dvere, ktoré sú vo fáze výroby. V štôlni sa inštaluje osvetlenie a vyžarovací kábel pre rádiospojenie. Finalizuje sa príprava montáže vzduchotechniky.

Na západnom portáli tunela bol dokončený technologický domček, do ktorého sa postupne inštalujú prvky a súčasti jednotlivých technológií na riadenie a obsluhu tunela. Hlavné práce na celkovom stvárnení portálu boli ukončené. Potrebné je ešte osadiť bezpečnostné zábradlia a dopojiť odvodňovacie žľaby do horských vpustov.

Na východnom portáli sa technologický domček menších rozmerov ako na západnom portáli postupne napĺňa rozvádzačmi a inou technológiou. V rámci konečných terénnych úprav sa dokončil okolo hĺbeného tunela „sarkofág“ tvorený vystuženou zeminou a lícnymi prvkami zo zváraných gabiónov. Portálové steny sa obkladajú gabiónovými matracmi tak, aby vo finále celý portál pohľadovo ladil ako celok a aj s okolitou prírodou.

Koncom septembra tohto roku by tunelom mal prejsť prvý vlak.

Tunel Milochov

Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 m. Tunel má jednu únikovú štôlňu, ktorá vyúsťuje v obci Horný Milochov. Raziace práce zo západného portálu sú ukončené. Vyrazených je 115 metrov v kalote a na celý profil tunela 105 m.

Razenie z východného portálu pokračuje prácami v dvoch úrovniach: v kalote a v stupni. Raziace práce prebiehajú tak, aby sa čelby od seba nevzdialili na predpísanú vzdialenosť určenú projektom pre každú vystrojovaciu triedu zvlášť. Ku dnešnému dňu (2.7.2020) bolo v kalote vyrazených 1474 metrov a v stupni, resp. dne 1414 metrov. Raziace práce boli z dôvodu nadmerného nadvýlomu spôsobeného tektonickou poruchou a prítomnosťou väčšieho objemu podzemnej vody spomalené. Približne 30 metrový úsek sa musel vyraziť pod mikropilótovým dáždnikom. Do prerazenia tunela chýba približne 177 metrov. Predpokladaná prerážka sa odhaduje na začiatok septembra 2020.

V polovici júla 2020 bola prerazená úniková štôlňa. Prerážka prebehla zvonku z portálu situovaného v obci Horný Milochov. Momentálne sa upravuje dno štôlne pre možné využitie pri zásobovaní tunela počas betonárskych prác na sekundárnom ostení tunela.

Na východnom portáli tunela boli zrealizované 4 základové dosky pre hĺbený tunel, ktorý sa skladá so siedmich 10 metrových blokov. Ostatné 3 bude možné dorobiť až po prerážke tunela, a to z dôvodu, aby nebol prerušený prístup do tunela počas raziacich prác. Na západnom portáli bol vybetónovaný hĺbený tunel, ktorý sa skladá z dvoch blokov. Pripravuje sa jeho povrchová izolácia a následne sa bude obaľovať obdobným „sarkofágom“ z vystuženej zeminy a lícnych gabiónov, ako bol použitý na tuneli Diel.

Celú stavbu realizuje združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – SUBTERRA – EŽ Praha. Tunel Diel realizuje spoločnosť TUBAU, a.s. a tunel Milochov spoločnosť Subterra a.s. Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť REMING CONSULT a.s.