Prodloužení trasy A metra v Praze, úsek VA Dejvice – Motol

Prodloužení trasy A metra v Praze, úsek VA Dejvice – Motol

Investor:
Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.
Sokolovská 217/42
190 23
Praha 9

Obstaravatel (zástupce investora):
Inženýring dopravních staveb a. s.
Na Moráni 3
128 01 Praha

Zhotovitel:
Sdružení metro V.A (Dejvická–Motol)
Účastníci sdružení:
Metrostav a. s.
Hochtief CZ a. s.

Projektant:
METROPROJEKT Praha a. s.,
nám. I. P. Pavlova 1786/2
Praha 2

Dodavatel geotechnického monitoringu:
ARCADIS Geotechnika a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 5

INSET s.r.o.
Novákových 6
180 00 Praha 8

Doba výstavby:
2010 – 2014
Základní údaje:
stavební délka úseku: 6134 m
maximální podélný sklon: 39,5 ‰
minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí: 500 m
počet stanic: 4
předpokládaná doba jízdy Dejvická–Motol: 7,5 min.
minimální interval souprav (následné jízdy): 90 sec.
Popis stavby:
Provozní úsek trasy metra VA je dlouhý 6,12 km a jsou na něm navrženy tři ražené stanice Červený vrch, Veleslavín a Petřiny a jedna hloubená stanice Motol.
Stanice Červený vrch
Stanice Červený vrch je situována pod ulicí Evropskou a je navržena jako ražená jednolodní, s jedním hloubeným vestibulem. Hloubka ostrovního nástupiště pod terénem ve středu stanice je 27 m. Osová vzdálenost kolejí je 13 m.
Vestibul, přístupný z východního čela stanice pomocí trojice eskalátorů, je situován do křižovatky s Horoměřickou ulicí, s vazbou na uvažovaný malý terminál městských a příměstských linek autobusové dopravy. Na vestibul navazuje podchod pod ulicí Evropskou, který umožňuje také přímý přestup na tramvajovou trať vedenou touto ulicí.
Západní část nástupiště je bezbariérově propojena s povrchem dvojicí osobních výtahů s únikovým schodištěm, které jsou umístěny ve společné svislé šachtě. Výtahy jsou zaústěny do podchodu pod Evropskou ulicí v blízkosti ulic Arabská a Kamerunská.

Vizualizace stanice Červený vrch


Stanice Veleslavín
Stanice Veleslavín se středem přibližně pod ulicí Evropskou je situována v prostoru mezi nynější tratí ČD a východním úsekem ulice K Červenému vrchu. Stanice je navržena jako mělce ražená trojlodní, s ostrovním nástupištěm 19 m pod terénem. Osová vzdálenost kolejí je 15 m. Západní čelo nástupiště sousedí s hloubeným objektem, kterým je vedena trojice eskalátorů a výtah do podpovrchového vestibulu. Poloha stanice, vestibulu a jednotlivých výstupů jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímé vazby na dočasný autobusový terminál, k tramvajovým zastávkám na ulici Evropská a zároveň bez nutnosti přestavby v předstihu reagovaly na předpokládanou modernizaci tratě ČD včetně stanice rychlodráhy.


Vizualizace stanice Veleslavín


Stanice Petřiny
Stanice je navržena jako jednolodní ražená, s ostrovním nástupištěm 37 m pod úrovní terénu. Osová vzdálenost kolejí ve stanici je 14,7 m. Na stanici ve směru ke stanici Motol navazuje jedna obratová kolej umístěná v jednokolejném tunelu mezi oběma traťovými tunely. V místě, kde končí, jsou všechny tři tunely propojeny a do strany je vyražena štola se strojovnou hlavního větrání zakončená větrací šachtou. Jižní část nástupiště je bezbariérově propojena s povrchem dvěma výtahy a únikovým schodištěm umístěným ve společné svislé šachtě s povrchovým vstupním objektem. Výstup ze severního konce stanice do vestibulu je navržen pomocí trojice eskalátorů v raženém eskalátorovém tunelu.

Vizualizace stanice Petřiny

Stanice Motol
Stanice Motol je mělká hloubená stanice s bočními nástupišti. Prosklená střešní konstrukce stanice umožňuje prosvětlení nástupiště denním světlem. Konstrukce stanice je navržena z monolitického železobetonu a je dvoupodlažní. Na vestibul v úrovni pod nástupištěm navazuje podchod pod ulicí Kukulova, s výstupními rampami k oběma protisměrným autobusovým zastávkám a do areálu nemocnice.

Vizualizace stanice Motol

Traťové tunely
Mezistaniční traťové tunely jsou téměř v celé délce ražené. Převážně jsou navrženy jako jednokolejné, pouze v okolí stanice Motol budou dvoukolejné.
Ražba jednokolejných traťových tunelů je uvažována pomocí tunelovacích strojů – zeminových štítů (EPBS), které dodá firma Herrenknecht. Oba navržené stroje mají průměr 6 metrů, délku vlastního štítu 8 metrů a délku závěsu cca 80 metrů.
Od stanice Motol směrem ke stanici Petřiny se trasa levostrannými oblouky stáčí na sever a je přivedena do prostoru stanice Petřiny. První úsek je ražený dvoukolejný tunel délky cca 770 m prováděný pomocí NRTM. Od místa šachty pro montáž razicích mechanismů pokračují dva jednokolejné tunely délky cca 500 m.
Za stanicí Petřiny se trasa obloukem stáčí k severovýchodu a současně klesá do stanice Veleslavín. Maximální podélný spád v úseku je 38,7 ‰. Ražené jednokolejné tunely s propojkami mají délku cca 1070 m..
Dále pokračuje trasa dvěma raženými jednokolejnými tunely délky cca 800 m do stanice Červený vrch. 150 m za stanicí jsou ražené traťové tunely přerušeny cca 50 m dlouhým hloubeným objektem, který obsahuje strojovnu vzduchotechniky s větrací šachtou umístěnou mezi dva jednokolejné traťové tunely. Maximální spád v úseku je 35 ‰.
Za stanicí Červený vrch pokračuje trasa metra pod Evropskou ulicí dvěma jednokolejnými raženými traťovými tunely délky 1760 m ústícími do prostoru odstavných kolejí současné koncové stanice Dejvická. Traťové tunely klesají v maximálním sklonu 39,5 ‰. V úseku je navržen společný hloubený objekt pro měnírnu a pro strojovnu vzduchotechniky s větrací šachtou.

Geotechnické poměry:
Předkvartérní podklad zájmového území budují horniny barrandienského staršího paleozoika (ordovik – silur), zastoupené převážně břidlicemi, pískovci, prachovci a drobami, místy s polohami křemenců. Minoritně jsou také zastoupeny horniny ordovického vulkanismu, tvořené převážně bazaltovými tufy a tufity a bazaltovými aglomeráty. Ordovik je zastoupen souvrstvími charakteristickými pro pražskou geologii – souvrství šárecké, dobrotivské, libeňské, letenské, vinické, záhořanské, bohdalecké, králodvorské a kosovské. V okolí stanice Motol vystupuje zpod křídy liteňské souvrství siluru.
Další horniny předkvartérního podkladu jsou mesozoického stáří a náleží k svrchní křídě, konkrétně se jedná o souvrství perucké, korycanské a bělohorské. Tyto horniny jsou zastoupeny jíly a jílovci s uhelným pigmentem, pískovci, slepenci a ve svrchních partiích slínovci.
Kvartérní pokryv představují zejména deluviální, deluviofluviální, eolické a fluviální terasové sedimenty.
Z hydrogeologického hlediska je ve svrchní křídě nutné počítat s oddělenými zvodněmi jednotlivých souvrství s převážně puklinovou až průlino-puklinovou propustností.

Postup prací
V prosinci roku 2009 byla podepsána smlouva mezi objednatelem Dopravním podnikem hl. m. Prahy, a. s. a zhotovitelem Sdružení metro V.A (Dejvická–Motol) složeným z firem Metrostav a. s. a Hochtief CZ, a. s., pro zhotovení prodloužení trasy metra VA v úseku mezi stanicemi Dejvická (mimo) a Motol (včetně).
Dne 14. 5. 2010 se uskutečnil slavnostní poklep základního kamene za přítomnosti pražského primátora, v červnu 2010 byly zahájeny ražby přístupových tunelů a na jaře roku 2011 je plánováno zahájení ražeb tunelovacími stroji.

Dosud byly na podzemních objektech provedeny následující práce (stav k 1.1.2011):
Motol – hloubí se montážní šachta a strojovna větrání
Ze ZS Břevnov (Vypich) jsou vyraženy přístupové a větrací tunely stanice Petřiny, tunel obratové koleje za stanicí, montážní šachta a montážní komora pro TBM.
Na Veleslavíně jsou téměř vyraženy přeložky kanalizace.
Na Červeném Vrchu je vyhloubena jáma portálu a vyražena část přístupového a větracího tunelu, vyhloubena větrací šachta.

Fotogalerie

Situace prodloužení trasy A, úsek VA

Podélný profil úseku VA

Portál přístupového tunelu Markéta (staveniště Vypich)

Ražba dna přístupového tunelu Markéta (staveniště Vypich)

Portál přístupového tunelu Kateřina

NRTM ražba dvoukolejného tunelu ve směru k stanici Motol

Zarážky pro štíty EPBS v montážní šachtě

Stanice Petřiny – zajištění výrubu strojovny vzduchotechniky

Přeložky kanalizací – šachta hl. 14 m