Tunel Slivenec

Tunel Slivenec
Silniční okruh kolem Prahy, st. 514 Lahovice - Slivenec

Investor:
Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Praha
Na Pankráci 56
Praha 4

Zhotovitel tunelu:
Sdružení STRABAG – HOCHTIEF-BŐGL
HOCHTIEF
Primátorská 36/323
180 00 Praha 8

Projektant:
METROPROJEKT Praha a.s.
I.P.Pavlova 2/1786
120 00 Praha 2

Valbek spol.s r.o.
Vaňurova 505/17
460 01 Liberec

Tubes spol. s r.o.
K Ryšánce 1668/16
147 54 Praha 4

Doba výstavby:
Zahájení stavby : 10 / 2006
Uvedení do provozu (zkušebního) : 04 / 2010

Základní údaje

2-pruhový klesající tunel

3-pruhový stoupající tunel

Délka tubusu

1 629 m

1 651 m

Délka ražené části

1 262 m

1 294 m

Délka hloubených částí

367 m

357 m

Počet únikových chodeb

7

7

Počet nouzových zálivů

1

0

Podélný sklon

4,00%

4,00%

Příčný sklon

2,50%

2,50%

-4,00%

-4,00%

3,50%

3,50%

Teoretická plocha výrubu

89,68 / 102,84 m2

101,63 / 125,06 m2

Plocha průzkumné štoly

20,8



Geologie :
Úpadní ražba zastihla postupně souvrství spodního siluru a svrchního ordoviku Barrandienu, vrstvy mají generelní sklon k severozápadu. Horniny jsou prostoupené zlomovými a vrásovými poruchami se silným porušením hornin.
Souvrství kopaninské je faciálně velmi pestré, je budováno střídáním vápnitých břidlic a
vápenců nebo tufitickými jílovitými břidlicemi a bazaltovými tufy.
Byly dokumentovány jílovité břidlice, vápnité, mírně zvětralé, navětralé – R4, zdravé, tmavě hnědošedé R3, deskovitě vrstevnaté s vložkami mikritických vápenců, šedých - R2 a deskovitě vrstevnaté a jílovité tufitické břidlice vápnité, tmavě hnědošedé, zdravé - R3 s většími polohami bazaltových tufů zelenošedých deskovitě až lavicovitě vrstevnatých - R2 mocnosti 15 m.
Motolské souvrství tvoří převážně bazální jílovité až jílovitoprachovité břidlice, šedočerné - R3, deskovitě až lavicovitě vrstevnaté s podřadnými polohami bitumimózních vápenců - R2, deskovitě vrstevnaté.
Kosovské souvrství (svrchní ordovik) představuje litologicky pestrý sled hornin od břidlic, prachovců, drob až po křemité pískovce. Na bázi souvrství byla zastižena cca 2 m mocná poloha hrubozrnných pískovců až slepenců. Horninové typy se často střídají.
Břidlice jsou jílovité, s laminovanou až tence deskovitou vrstevnatostí, šedé až zelenošedé, silně slídnaté. Prachovce a pískovce jsou obvykle tlustě deskovitě až lavicovitě odlučné, světle šedé až hnědé.
Králodvorské souvrství (svrchní ordovik) tvoří jílovité břidlice, tence deskovité až laminované, neslídnaté nebo velmi jemně slídnaté, šedé až šedozelené, na povrchu snadno rozvětrávající na jílovité eluvium. Nejvyšší část králodvorského souvrství má charakter až šedých jílovců.

Hydrogeologické poměry :
Jsou ovlivněny průzkumnou štolou. Drenážní účinek štoly snížil hladinu podzemních vod v okolí, v ražených profilech byla úroveň na počvě štoly.

Ražba :
Úpadně ze Sliveneckého (horního) portálu pomocí NRTM s využitím horizontálního členění. Razilo se pomocí trhacích prací za použití vysoce výkonných moderních kolových mechanismů.
Třídy NRTM 3, 4, 5a, 5b . U portálu byla v tř. 5a dočasná spodní klenba i v kalotě.
Prvky primárního pstění
· výztuž z ocelových sítí 6/150/150 mm
· ocelové příhradové rámy
· stříkaný beton C20/25 X0 v tloušťkách 250 - 350 mm, nanášený mokrou cestou
· hydraulicky upínané svorníky dl. 4,0 nebo 6,0 m v kalotě, v opěří kotvy typu SN dl. 4,0 nebo 6,0; v případě nestability vrtů se používaly IBO kotvy odpovídajících délek

Definitivní ostění tunelu:
Monolitické železobetonové, třípruh tloušťky 400 mm, dvoupruh tloušťky 350 mm, z betonu třídy C25/30 XF4, XD3;
Délka jednotlivých bloků v klenbě je 12 m, což představuje v třípruhu betonáž zhruba 165 m3 na jeden blok.
Deštníkový hydroizolační systém tvoří mezilehlá fóliová PE izolace tl. 2,5 mm s podélnou odvodňovací drenáží.