Královopolské tunely Brno - VMO Dobrovského
Královopolské tunely Brno – VMO Dobrovského
Investor:
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Statutární město Brno a Státní fond dopravní infrastruktury
Dodavatel:
Sdružení VMO Dobrovského B (OHL ŽS, a. s., - vedoucí účastník sdružení; Metrostav a. s.; Subterra a. s.
Projektant:
Inženýrské sdružení firem AMBERG Engineering Brno, a. s., PK OSSENDORF, s. r. o., DOSING – Dopravoprojekt Brno group, s. r. o.
Dodavatel GTM:
GEOtest Brno, a. s., SG – Geotechnika a. s.
Doba výstavby:
2006 - 2012
Technická data:
V únoru 2008 byla zahájena v Brně ražba Královopolských tunelů, které jsou součástí trasy silnice I/42 Velkého městského okruhu v úseku Žabovřeská – Dobrovského. Nosným prvkem celkového řešení jsou dva paralelní dvoupruhové ražené tunely (Královopolské), dlouhé cca 1250 m. Tunel I je veden v ose Žabovřeská–Dobrovského a tunel II paralelně cca 60 m jižněji, v prodloužené ose ul. Pešinovy.
Tunel I má celkovou délku 1237 m, z toho 1019 m tvoří ražená část. Hloubené části budované v zapažených stavebních jámách mají délku 168 m v Žabovřeskách a 50 m v Králově Poli.
Tunel II má délku celkem 1258 m, z toho ražená část je 1060 m. Hloubené části budované stejnou technologií jako u tunelu I v zapažených jamách mají délku 149 m v Žabovřeskách a 49 m v Králově Poli.
Profil tunelů – základní technické údaje:
Základní šířka jízdních pruhů v tunelu … 3,50 m;
Světlá podjezdná výška … 4,50 m;
Světlá šířka mezi obrubníky … 8,50 m;
Plocha dopravního prostoru … 57,95 m2;
Prostor pro odsávání znečištěného vzduchu … 12,0 m2;
Primární ostění tl. 350 mm … 11,95 m3/bm;
Sekundární ostění tl. min. 500 mm … 32,53 m3/bm;
Výrubový profil tunelu … cca 130 m2.
Geologie
V profilu tunelů je geologický sled relativně velmi monotónní – pokryvné vrstvy sprašových hlín a antropogenních navážek jsou mocnosti 3 až 10 m, ve spodním horizontu s polohami místy zvodnělých štěrkových až písčitých teras. Podloží teras je tvořeno neogenními jíly (brněnské tégly) o velké mocnosti několik desítek metrů (skalní podloží nebylo zastiženo ani vrty hloubky přes 60 m). Spodní voda je vázána ve štěrkopískových polohách na svrchním horizontu neogenu ve formě zdrží v lokálních depresích. Konzistence neogenních jílů je tuhá až pevná. Z hlediska plasticity jsou tégly vysoce plastické a ve spojení s podzemní vodou za určitých podmínek silně tlačivé. Výška nadloží u obou tunelů je přibližně stejná a pohybuje se v rozmezí od 6 m do maximální hodnoty cca 21 m. Výškově jsou oba tunely vedeny v neogenních jílech tak, aby byla vždy zajištěna minimální nepropustná výška nadloží neogenních jílů nad výrubem cca 2 až 3 m.
Hustá povrchová zástavba se souvisejícími inženýrskými sítěmi a dopravními komunikacemi na povrchu a v podmínkách brněnských neogenních jílů (téglů) řadí stavbu Královopolských tunelů mezi zcela ojedinělá inženýrská díla nemající v České republice obdoby.
Způsob ražby, členění výrubu a vyztužování stříkaného betonu primárního ostění speciálně pro tuto stavbu vyvinutými tuhými prvky HEBREX jsou použity poprvé v České republice. Monitoring vlivů stavby (zejména ražby tunelů) je vůbec nejrozsáhlejší, jaký kdy byl v České republice prováděn.
Královopolské tunely byly uvedeny do provozu k 31.8.2012. Od tohoto termínu stavba významně přispívá k plynulosti automobilové dopravy v Brně.
Na konci roku 2012 vyšla v nakladatelství Doplněk publikace "Královopolský tunel Brno", která je dílem autorského kolektivu pod vedením doc. Ing. Vladislava Horáka, CSc. Poutavou a místy i neobvyklou formou seznamují autoři čtenáře s touto významnou stavbou.
Vizualizace portálu Žabovřesky
Provizorní portál
Výztužné prvky
Hotový Královopolský tunel