Statika podzemních staveb

Na úlohu a význam statických výpočtů existují mezi geotechniky dva extrémní názory, které jsou oba stejně nebezpečné. K první skupině patří lidé, kteří prohlašují, že pomocí výpočetních modelů nelze prakticky postihnout skutečné chování horninového masivu, a proto nemá smysl se statickými výpočty zabývat. Druhá skupina lidí bezmezně věří vypočteným hodnotám a odmítá zohlednit zkušenosti z výstavby již provedených podzemních objektů. Pravda leží mezi oběma extrémy a vždy je nutná zpětná vazba mezi geotechnickým výpočtem a reálným chováním horninového masivu při výstavbě.

Oblast statických výpočtů v geotechnice je velmi široká a sahá od zajištění stavebních jam v portálových úsecích tunelů přes statiku primárního a sekundárního ostění až po výpočet deformace nadloží a prognózu chování objektů v nadloží. Pracuje s obtížně popsatelnými materiály, ke kterým patří zeminy či horniny i s poměrně přesně popsanými parametry stříkaného nebo monolitického betonu. Zabývá se statickým chováním prefabrikovaných ostění z betonových či ocelových dílců. Tunelová ostění mohou být řešena jako jedno- či vícevrstvá, vyztužená nebo nevyztužená, z betonu odolného proti průsakům nebo bez požadavků na vodonepropustnost. K velkým otázkám patří životnost primárního ostění a jeho podíl na celkové únosnosti systému, spolupůsobení a nosná funkce systému ostění-hornina nebo otázky požární odolnosti konstrukcí ostění.