Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice

home > Aktuality > Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice

Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice uveřejňované na této stránce zachycují stav staveb k uvedenému datu. S určitým zpožděním, které je způsobeno nutným časem pro přípravu časopisu do tisku, jsou tyto aktuality publikovány v nejbližším čísle časopisu Tune.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k říjnu 2016)

ČESKÁ REPUBLIKA 

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ 
letní období na projektu výstavby Ejpovických tunelů bylo ve znamení přípravných prací pro ražbu severní tunelové trouby. Bylo třeba rozebrat tunelovací stroj na transportovatelné části, převézt je z výjezdového portálu zpět na vjezdový a opětovně smontovat. Současně byly nejzatíženější díly (řezná hlava, šnekový dopravník či segmentový podavač) repasovány.
Zároveň s pracemi strojními probíhaly i práce stavební na vjezdovém portálu. Pomocí popílkového stabilizátu byla přitížena pilotová stěna, dokončeny betonáže ploch a kolíbky, přeložena trasa pásového dopravníku.
Za velkého zájmu veřejnosti jí byl 10. 9. 2016 v rámci dne otevřených dveří představen celý projekt. Zájemci měli možnost projít si celou délku jižní tunelové trouby a prohlédnout si kompletní tunelovací stroj Viktorie.
Ve čtvrtek 22. 9. 2016 se Viktorie znovu zabořila do země, čímž zahájila ražbu severního tunelu. Během prvního měsíce se ve svém snažení posunula o 150 metrů a zabudovala 75 prstenců tunelového ostění.

DÁLNICE D8 - 0805 LOVOSICE – ŘEHLOVICE
Výstavba dálničních tunelů Prackovice a Radejčín na stavbě dálnice D 8 – 0805 Lovosice – Řehlovice spěje ke svému závěru. Stavební část obou tunelů je kompletně dokončena. Proběhly technické prohlídky tunelů za účasti specialistů objednatele ŘSD ČR a technické dozorčí správy staveb dálnice D8. Nyní se odstraňují drobné vady plynoucí z těchto technických prohlídek.
Technologické vybavení je z převážné většiny namontováno a jednotlivé komponenty provozních souborů jsou nainstalovány. Dále probíhají individuální a funkční zkoušky jednotlivých provozních souborů. Byl již také zahájen zkušební provoz bez dopravy, který bude trvat do konce listopadu 2016 a poté bude pokračovat zkušebním provozem s dopravou v délce trvání 12 měsíců.
V říjnu 2016 proběhla zkouška simulace požáru studeným kouřem. Během těchto zkoušek se prověřila funkčnost všech článků řetězce požárně bezpečnostních zařízení a jeho soulad s požárně bezpečnostním řešením stavby. Při funkčních zkouškách se prováděl monitoring a měření vybraných fyzikálních veličin a ověřovalo se, zda jsou splněny parametry stanové projektovou dokumentací. V průběhu zkoušek se například kontrolovalo, zda požární ventilátory splňují podmínky dosažení kritické rychlosti proudění při stanoveném odporu tunelu a zda systém větrání záchranných cest tunelu v režimu požárního větrání splňuje projektované parametry.
Zhotovitel průběžně kompletuje dokladovou část dokumentace tunelů (souhrnné závěrečné zprávy zhotovitele o jakosti, dokumentace skutečného provedení stavby, geodetické zaměření skutečného stavu, provozní dokumentace tunelů) a připravuje se na první hlavní prohlídku obou tunelů Prackovice a Radejčín.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunel Poľana je 898 m dlhý jednorúrový tunel na diaľničnom úseku D3 Svrčinovec – Skalité.
S razením sa začalo 31. 7. 2014 a razilo sa najskôr len zo západného portálu. V dôsledku nepriaznivých geologických podmienok a spomalenia razenia sa v rámci akceleračných opatrení neskôr začalo s razením aj z východného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 7. 9. 2015. Následne sa zrealizovalo sekundárne ostenie tunela a betonáž CB krytu vozovky sa ukončila dňa 16. 7. 2016. Súbežne sa začalo s montážou technologického vybavenia tunela, ktorá sa momentálne ukončuje. V čase 8/2016 sa začala realizácia gabiónových múrov a spätného zásypu na oboch portáloch tunela. Na východnom portáli bolo osadených celkovo 592 gabiónových blokov rozmerov 2x0,5 m, na západnom portáli to bolo 509 gabiónových blokov rovnakých rozmerov. Práce na oboch portáloch tunela sa ukončujú montážou ochranných zábradlí.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel, situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité, tesne za križovatkou Svrčinovec. S jeho razením sa začalo 30. 10. 2014 a razilo sa zo západného portálu.
Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6. 2015. V súčasnosti je už kompletne zrealizované aj sekundárne ostenie tunela, momentálne sa ukončuje montáž technologických zariadení a realizujú sa definitívne úpravy v okolí portálov tunela.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav-SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014.
Severná tunelová rúra dĺžky 2360 m bola slávnostne prerazená 29. 4. 2016. V súčasnom období sa realizuje sekundárne ostenie tunela. Ku dňu 17. 10. 2016 bolo zabetónovaných 64 blokov hornej klenby razenej časti tunela (z celkového počtu 184 blokov razenej časti).
Južná tunelová rúra dĺžky 2367m bola prerazená dňa 12. 7. 2016. Realizácia sekundárneho ostenia sa začala 29. 9. 2016. K dátumu 17. 10. 2016 je zabetónovaných 7 blokov hornej klenby (z celkového počtu 187 blokov razenej časti).
Tunel Žilina je 687 m dlhý dvojrúrový diaľničný tunel realizovaný na stavbe D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. S razením tunela sa začalo 5. 11. 2014. Priamym zhotoviteľom tunela je spoločnosť Doprastav, a. s., Bratislava a Metrostav a. s. Praha.
Na južnej tunelovej rúre je k 19. 10. 2016 vyrazených zo západného portálu 328,25 m a z východného portálu 314,39 m, spolu to je 642,64 m, čo predstavuje 97,81 % z razenej časti JTR, ktorá má celkovú dĺžku 657 m. Na prerazenie ešte zostáva 14,36 m s predpokladaným termínom prerážky v novembri 2016. Vzhľadom na nepriaznivé geologické pomery sa dĺžka záberu v celej razenej časti pohybovala od 0,8 do 1 m. Zo západného portálu bolo vyrazených 328 m, z čoho až v dĺžke 92 m prebiehalo razenie pod ťažkým mikropilótovým dáždnikom. V oblasti razenej pod mikropilótovým dáždnikom bola stabilita čelby kaloty zabezpečovaná injektovanými sklolaminátovými kotvami dĺžky 12 až 16 m. Počet sklolaminátových kotiev sa pohyboval v intervale 41 až 70 kusov. Z východného portálu bolo vyrazených 329 m. Z východnej strany bola geológia priaznivejšia a pod ťažkým miktopilótovým dáždnikom bolo vyrazených len prvých 15 m.
K dátumu 19. 10. 2016 je na severnej tunelovej rúre vyrazených zo západného portálu 252,24 m a z východného portálu 251,28 m, spolu je vyrazených 503,52 m, čo predstavuje 77,64 % z razenej časti STR, ktorá má celkovú dĺžku 648,5 m. Zostáva ešte vyraziť 144,98 m.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Doprastav, a. s., Strabag, a. s., Váhostav-SK, a. s. a Metrostav SK, a. s.

TUNEL ČEBRAŤ
Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová je dvojrúrový tunel Čebrať (1994 m).
V uplynulých mesiacoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si vyžadujú rozsiahle zmeny v technickom riešení. Z tohto dôvodu sú v súčasnosti ešte stále práce na tomto tuneli pozastavené.
Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a. s., a Váhostav-SK, a. s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec (južná tunelová rúra 2186,5 m, severná tunelová rúra 2249 m) je súčasťou diaľničného úseku, ktorý tvorí juhozápadný obchvat mesta Žilina D3 Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno).
Tunel sa razí podľa zásad NRTM. V období od správy v aktualitách z podzemných stavieb v Tuneli č. 3/2016 bolo ukončené razenie zostávajúceho úseku STR, ktorý bol z dôvodu nedostatočnej mocnosti horninového piliera razený za mimoriadnych opatrení, a ako jediný v celom tuneli, s vertikálnym čelby kaloty. Horninový pilier bol zosilený železobetónovou stenou hrúbky 1 m do výšky 10 m, do ktorej bol votknutý mikropilótový rošt s vrtmi nad profilom kaloty kolmo k osi tunela. Posledných 30 m tunela sa razilo od východného portálu. Definitívne ostenie je vybetonované v celej dĺžke oboch tunelových rúr. Na východnom portáli prebieha príprava betónovania portálových blokov. Vjazd do tunela zo strednej stavebnej jamy bol uzavretý a konštrukcia falošného primárneho ostenia v jame bola zaplavená popolčekom. Cieľom tohto riešenia je obnovenie hydrogeologických pomerov údolia, v ktorom je stavebná jama situovaná, a zabránenie externých prítokov povrchovej vody v období jarného topenia snehu alebo prívalových dážďov do drenážného systému tunela. Fázy zaplavovania stavebnej jamy popolčekom zobrazuje fotografia. Od západného portálu prebieha kladenie štrbinových žľabov, realizácia káblovodov, a v priestore pozdĺž káblovodu, montáž potrubia požiarneho vodovodu. Na západnom portáli je dokončená hrubá stavba prevádzkovo-technologického objektu.
Zhotoviteľom stavby je združenie Eurovia a. s., Hochtief a. s. a Stavby mostov Slovakia, a. s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie tunela Višňové (7537 m), ktorý je súčasťou úseku D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala sa začalo v apríli 2015.
V súčasnosti prebieha razenie od oboch portálov. K 30. 10. 2016 je od západného portálu vyrazených 1428 m severnej tunelovej rúry a 1388 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 1730 m severnej tunelovej rúry a 1456 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda koncom októbra 2016 vyrazených 6003 m, čo predstavuje viac ako 40 % z celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Metóda razenia je plnoprofilové razenie podľa metódy ADECO - RS.
Súčasne s razením tunelových rúr prebieha aj razenie priečnych prepojení. Na konci októbra 2016 bolo prerazených alebo v štádiu razenia celkom 10 priečnych prepojení. Realizácia sekundárneho ostenia sa začala v lete 2016 betonážou prvých blokov v južnej tunelovej rúre, v úseku pri východnom portáli, a v súčasnosti pokračuje aj v južnej tunelovej rúre od západného portálu. Na jeseň 2016 začala tiež výstavba vetracej šachty prípravnými prácami v mieste jej vyústenia na povrch.
Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k červnu 2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ
Dne 7. 6. 2016 po téměř 500 dnech ražeb spatřila Viktorie (konvertibilní tunelovací stroj pro měkké a tvrdé horniny) opět svit denního světla. Stalo se tak během takzvané malé prorážky jižní tunelové trouby za účasti návštěvníků z řad odborné veřejnosti, kdy se úvodně pouze vrchní část řezné hlavy probourala portálovou stěnou. Tím dnem měla Viktorie za sebou více než 4km dlouhou pouť pod vrcholy Homolkou a Chlumem, během níž se musela vypořádat s nástrahami různorodého geologického prostředí, odtěžit 317 000 kubických metrů horniny a vystavět definitivní ostění z více než 16 000 kusů betonových segmentů. Po malé prorážce pokračovala ražba v částečně otevřeném výkopu ještě necelých padesát metrů, aby byla zakončena v sobotu 11. 6. 2016 závěrečnou prorážkou před zraky návštěvníků v rámci pořádaného dne otevřených dveří.
V současné době je tunelovací stroj již částečně demontován a připravován ke stěhování zpět na vjezdový portál, ze kterého bude razit severní tunelovou troubu. Právě na vjezdovém portále probíhají přípravné práce na konstrukcích pro montáž a následný restart stroje.
Zahájení ražeb severní tunelové trouby z vjezdového portálu tunelu Ejpovice se očekává na podzim letošního roku.
Tunel Ejpovice je součástí stavby modernizace trati Rokycany – Plzeň dlouhé 14,147 km, které realizuje sdružení firem Metrostav a Subterra.

DÁLNICE D8 – 0805 LOVOSICE – ŘEHLOVICE
Vzhledem k plánovanému zprovoznění dálnice D8 – 0805 v prosinci letošního roku je na celé stavbě dálnice čilý stavební ruch. Dokončují se mostní objekty, v trase dálnice se pokládají hutněné asfaltové vrstvy, pracuje se na odstranění a zabezpečení sesuvu v okolí lomu Dobkovičky a probíhají dokončovací práce na jednotlivých objektech stavby.
U dálničních tunelů Prackovice (270 m) a Radejčín (620 m) je stavební část prakticky hotova, dokončují se práce na kabelovodech pro protažení optických kabelů, finišují práce na požárním vodovodu u tunelu Radejčín a probíhají drobné, finální práce v provozně technických objektech obou tunelů. Montáž kompletního technologického vybavení je v plném proudu, tak aby bylo možno zahájit individuální a komplexní zkoušky a následně i zkušební provoz před uvedením dálnice D8 – 0805 do provozu.
Prakticky je dokončena i sanace a zabezpečení zárubní zdi u tunelu Prackovice. Zárubní zeď je zajištěna pilotovou stěnou, která je spřažena se stávající konstrukcí zárubní zdi a také novými dlouhými lanovými kotvami ve spodní a horní kotevní úrovni. Součástí sanace je i důkladné odvodnění horninového prostředí nad zárubní zdí – dlouhé horizontální vrty, povrchové odvodňovací příkopy, realizace nového zatrubněného příkopu pod tělesem dálnice a reprofilace území včetně obnovení původních vodních poměrů.

Zhotovitel s předstihem již také započal s činnostmi souvisejícími s přejímacím řízením tunelů Prackovice a Radejčín. Probíhají technické prohlídky jednotlivých staveních podobjektů obou tunelů za účasti specialistů objednatele ŘSD ČR a technické dozorčí správy dálnice D8. Zhotovitel kompletuje dokladovou část, jejíž součástí jsou také souhrnné závěrečné zprávy zhotovitele o jakosti, dokumentace skutečného provedení stavby a geodetické zaměření skutečného stavu.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité sú súčasťou stavby aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunel Poľana je 898 m dlhý jednorúrový tunel na diaľničnom úseku D3 Svrčinovec – Skalité. S jeho razením sa začalo 31. 7. 2014 a razilo sa z oboch portálov. Tunel bol slávnostne prerazený 7. 9. 2015.
V súčasnosti sa realizuje sekundárne ostenie tunela. Ku dňu 30. 6. 2016 je kompletne zrealizované celé sekundárne ostenie tunela. Taktiež sú už ukončené práce na pokládke obrubníkov, montáži odvodňovacích žľabov a požiarnom vodovode. Realizuje sa montáž technologických zariadení tunela a pripravuje sa betonáž cementobetónovej vozovky tunela, ktorá by mala začať 11. 7. 2016.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité tesne za križovatkou Svrčinovec, s razením sa začalo 30. 10. 2014 a razilo sa zo západného portálu.
Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6 .2015. V súčasnosti je už kompletne zrealizované aj sekundárne ostenie tunela, momentálne sa realizuje montáž technologických zariadení a cementobetónová vozovka tunela. Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav – SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2 367 m sa začal raziť 12. 9. 2014. Severná tunelová rúra dĺžky 2300 m bola slávnostne prerazená 29. 4. 2016. Ku dňu 30. 6. 2016 je na južnej tunelovej rúre vyrazených zo západného portálu 1903,19 m a z východného portálu 358,79 m, spolu to je 2261,98 m, čo predstavuje 97 % z razenej časti JTR dĺžky 2320 m. Predpoklad prerazenia JTR tunela je koniec júla 2016.
Priemerný denný prírastok na južnej tunelovej rúre (ZP+VP) za posledný mesiac je približne 4,6 m/deň. Súbežne sa realizuje sekundárne ostenie severnej tunelovej rúry, aktuálne je zrealizovaných 97 blokov spodnej klenby a 21 blokov hornej klenby. Na STR sa vykonávajú prípravné práce pre realizáciu sekundárneho ostenia, začiatok betonáže hornej klenby sekundárneho ostenia je naplánovaný na október 2016.
Na kratšom z týchto dvoch tunelov– Žilina – s dĺžkou 687 m sa začalo s raziacimi prácami 5. 11. 2014 na západnom portáli. Tunel je dvojrúrový, budovaný v rámci stavby D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka.
K 30. 6. je vyrazených na severnej tunelovej rúre zo západného portálu 192,64 m a z východného portálu 152,11 m, spolu to je 344,75 m, čo predstavuje 50 % z razenej časti STR dĺžky 685,5 m.
K dátumu 30. 6. 2016 je na južnej tunelovej rúre vyrazených zo západného portálu 237,45 m a z východného portálu 222,57 m, spolu to je 460,02 m, čo predstavuje 70 % z razenej časti JTR dĺžky 657 m. Priemerný denný prírastok na každej tunelovej rúre (ZP+VP) za posledný mesiac bol približne 1,5 m/deň, z dôvodu zlých geologických podmienok. Zo ZP pokračujú raziace práce v najhoršej 8.výrubovej triede.
Stavbu realizuje združenie Doprastav, a. s., Váhostav – SK, a. s., Strabag, a. s. a Metrostav SK, a. s.

TUNEL ČEBRAŤ
Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová je dvojrúrový tunel Čebrať (1994 m).
V uplynulých mesiacoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si pravdepodobne vyžiadajú rozsiahle zmeny v technickom riešení. Z tohto dôvodu sú v súčasnosti práce na tomto tuneli pozastavené. Razenie sa realizovalo len z východného portálu a v súčasnosti je vyrazených cca 8 % dĺžky tunela.
Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a. s., a Váhostav – SK, a. s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec (južná tunelová rúra 2186,5 m, severná tunelová rúra 2249 m) je súčasťou diaľničného úseku, ktorý tvorí juhozápadný obchvat mesta Žilina D3 Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno).
Tunel je realizovaný pomocou NRTM. Južná tunelová rúra je prerazená v celej dĺžke, v severnej rúre chýba do prerážky v kalote posledných 20 m na strane východného portálu. Na portáli sa po zakotvení stien stavebnej jamy predpätými lanovými kotvami betónuje železobetónový múr výšky 10 m pre vystuženie horninového piliera, ako opatrenie pre začatie razenia od východu smerom ku strednej stavebnej jame. Od západného portálu je definitívne ostenie vybetónované až do strednej stavebnej jamy vrátane núdzovych zálivov v oboch tunelových rúrach. Fotografia ukazuje výstuž v núdzovom zálive v mieste kríženia s tunelovou prepojkou a pripravený „ruksak“ debniaceho voza. V strednej stavebnej jame sa pripravuje falošné primárne ostenie, ktoré slúži ako rubové debnenie pre bloky betonáže hĺbenych tunelov v severnej aj južnej tunelovej rúre. Pracovný prúd profilácie primárneho ostenia, podkladných betónov pod základové pásy, drenážneho systému, dážnikovej hydroizolácie aj vlastná betonáž definitívneho ostenia smeruje v oboch tunelových rúrach od strednej jamy k východnému portálu. K 12. 7. 2016 bol v južnej tunelovej rúre vybetónovaný blok betonáže definitívneho ostenia č. 104 (celkom 180), v severnej tunelovej rúre blok betonáže č. 99 (celkom 175). Štandardné bloky betonáže majú dĺžku 12,5 m, portálové bloky dĺžku 12 m. Pre obmedzenie vzniku zmrašťovacích trhlín sa pre ošetrovanie betónu klenieb definitívneho ostenia štandardne používa ošetrovací (klima) voz v dĺžke 25 m. K uvedenému dátumu bola začatá betonáž definitivného ostenia aj v prepojke číslo 1. Na základe vyhodnotenia výsledkov geotechnického monitoringu sa v oboch tunelových rúrach očakáva viac ako 60 % dĺžky sekundárneho ostenia bez výstuže. Od západného portálu sa v severnej tunelovej rúre realizujú štrbinové žľaby a obrubníky ako základný prvok pre betonáž káblovodov.
Zhotoviteľom stavby je združenie Eurovia a. s., Hochtief a. s. a Stavby mostov Slovakia, a. s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie tunela Višňové (7500 m), ktorý je súčasťou úseku D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala začalo v apríli 2015.
V súčasnosti prebieha razenie od oboch portálov. K 11. 7. 2016 je od západného portálu vyrazených 1058 m severnej tunelovej rúry a 983 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 1137 m severnej tunelovej rúry a 907 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda začiatkom júla 2016 vyrazených 4085 m, čo predstavuje 27,2 % z celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Okrem razenia tunelových rúr sa razí priportálový úsek odvodňovacej štôlne od východného portálu ako aj viaceré priečne prepojenia. Metóda razenia je plnoprofilové razenie podľa prístupu ADECO - RS, ktorý je na Slovensku použitý prvýkrát.
Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S. p. A a Dúha, a. s.

 

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k březnu 2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ
Postup ražeb přestavitelného tunelovacího stroje Viktorie (konvertibilní tunelovací stroj pro měkké a tvrdé horniny) dospěl do průzkumem očekávaného prostředí tvrdých skalních hornin spilitů. Z těchto důvodů byly v únoru v předem vytipovaném místě ražby přerušeny, aby mohlo být provedeno přestrojení tunelovacího stroje z režimu zeminového štítu, kdy je řeznou hlavou rozpojená hornina transportována do prostředí odtěžovací komory a z ní je odebírána šnekovým dopravníkem, do režimu skalního, v němž je rozpojená hornina pomocí tzv. skluzů na vnitřní straně řezné hlavy přenášena přímo na pásový dopravník. Po provedení přestrojení a opětovném zahájení ražeb na počátku března tak zbývalo do prorážky z více než 4000 m dlouhého jižního jednokolejného tunelu cca 900 metrů. Souběžně s probíhající ražbou jsou také v plném proudu práce na výjezdovém portálu, kde bude nutné tunelovací stroj po prorážce částečně rozebrat a po dílech přestěhovat zpět na portál vjezdový, kde bude po jeho opětovné montáži znovu zahájena ražba tentokrát severního jednokolejného tunelu.

DÁLNICE D8 – 0805 LOVOSICE – ŘEHLOVICE
Po dlouhém čekání můžeme konečně oznámit, že konec letošního roku je novým termínem zprovoznění stavby dálnice D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice. Po několika letech bude v České republice uvedena do provozu další velká dálniční liniová stavba celkové délky 16,412 km. Součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky (MÚK Lovosice, MÚK Bílinka a MÚK Řehlovice), dva tunely (Prackovice délky 270 m a Radejčín délky 620 m) a 28 mostních objektů. Celkový počet stavebních objektů je 390.
Výstavba dálnice D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice byla sice již zahájena na podzim roku 2007, ale stavbu bohužel provázely neustálé problémy, z nichž těmi zásadními byly:
a) Systematicky podávané žaloby Dětí Země – Klub za udržitelnou dopravu a Společností přátel životního prostředí proti vydání stavebních povolení. Správní řízení byla velice složitá a žalující strany využívaly maximální lhůty pro vyřízení. Z těchto důvodů se správní řízení protahovala a vydávání stavebních povolení oddalovala se všemi svými negativními vlivy na realizaci stavby.
b) Zasažení tělesa dálnice masivním sesuvem půdy v červnu 2013, který byl jedním z nejrozsáhlejších sesuvů v ČR. Proudový sesuv o šířce cca 200 m a délce po svahu cca 500 m strhl část zařízení lomu Dobkovičky, přerušil část železniční tratě a vyplnil budovaný zářez pro dálnici. Do pohybu se dalo cca 500 000 m3 zeminy.
Přes všechny tyto potíže byla v květnu 2012 část dálnice délky 3,8 km v úseku Lovosice – Bílinka již předána řidičům k užívání. Mnohé významné objekty jako mosty Opárno a Dobkovičky jsou již stavebně dokončeny stejně jako tunely Prackovice a Radejčín včetně jejich podkladních vrstev a cementobetonového vozovkového krytu. V tunelech tak zbývá dokončit pouze odvodnění, požární vodovod a technologické vybavení.
Na povrchové části trasy je ještě nutné provést odstranění sesuvu, stabilizovat oblast v okolí sesuvu, zhotovit problematický zářez Řehlovice, dokončit rozestavěné mostní objekty a mimoúrovňovou křižovatku Řehlovice.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunel Poľana je 898 m dlhý jednorúrový tunel na diaľničnom úseku D3 Svrčinovec – Skalité, s razením sa začalo 31. 7. 2014 a razilo sa od oboch portálov. Tunel bol slávnostne prerazený 7. 9. 2015. V súčasnosti sa realizuje sekundárne ostenie tunela. Ku dňu 14. 3. 2016 sú zabetónované všetky bloky spodnej klenby a 49 zo 71 blokov hornej klenby, čo predstavuje 69 %. Predpoklad ukončenia prác na sekundárnom ostení je apríl 2016. Celkové predpokladané množstvo betónovej zmesi do hornej klenby je cca 8,5 tis. m3 a ku sledovanému dátumu je zabetónovaných cca 5,9 tis. m3 betónu. Momentálne sa pripravuje forma na betonáž hornej klenby prvého núdzového zálivu, prebieha kladenie štrbinových žľabov a obrubníkov a pripravuje sa položenie podkladových vrstiev vozovky. Od 4. 3. 2016 sa začalo s montážou debnenia hĺbenej časti zo ZP. Začiatok betonáže hĺbenej časti je naplánovaný na 22. 3. 2016. Zároveň prebieha montáž technologického zariadenia tunela. Súčasťou projektu je aj úniková štôlňa, v ktorej je v súčasnosti zrealizované definitívne ostenie zo striekaného betónu s prídavkom polypropylénových makrovlákien.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité tesne za križovatkou Svrčinovec. S razením sa začalo 30. 10. 2014 a razilo sa zo západného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6. 2015. V súčasnosti je už kompletne zrealizované aj sekundárne ostenie tunela. Momentálne sa realizuje montáž technologických zariadenía kanalizácia odvodnenie tunela. Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav – SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014. Ku dňu 14. 3. 2016 je vyrazených na STR zo západného portálu 1638,18 m a z východného portálu 537,90 m, spolu to je 2176,08 m, čo predstavuje 95 % z razenej časti STR dĺžky 2300 m. K tomuto dátumu je na JTR vyrazených zo západného portálu 1584,10 m a z východného portálu 162,05 m, spolu to je 1746,15 m, čo predstavuje 75 % z razenej časti JTR dĺžky 2320 m. Priemerný denný razičský výkon na každej tunelovej rúre (ZP+VP) je približne 5m/deň. V súčasnosti je pripravená forma na betonáž sekundárneho ostenia a vykonávajú sa ďalšie prípravné práce na realizáciu sekundárneho ostenia.
Na kratšom z tunelov – Žilina dĺžky 687 m – sa začalo s raziacimi prácami 5. 11. 2014 na západnom portáli. Tunel Žilina je 687 m dlhý dvojrúrový tunel budovaný v rámci stavby D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. S jeho razením sa začalo 5. 11. 2014. K dátumu 14. 3. 2016 je vyrazených na STR zo západného portálu 142,29 m a z východného portálu 39,99 m, spolu to je 182,28 m, čo predstavuje 27 % razenej časti STR dĺžky 685,5 m. K dátumu 14. 3. 2016 je na JTR vyrazených zo západného portálu 188,21 m a z východného portálu 135,54 m, spolu to je 323,75 m, čo predstavuje 49 % z razenej časti JTR dĺžky 657 m. Priemerný denný razičský výkon na každej tunelovej rúre (ZP+VP) je približne 2 m/deň. Z východného portálu sa v súčasnosti razí vo VT 7. Zo západného portálu momentálne prebiehajú stabilizačné práce nadložia tunela, keďže sa momentálne razí z geologického hľadiska v najhoršej 8. výrubovej triede pod ochranou mikropilótového dáždnika. Stavbu realizuje združenie Doprastav, a. s., Váhostav – SK, a. s., Strabag, a. s. a Metrostav SK, a. s.

TUNEL ČEBRAŤ
Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová je dvojrúrový tunel Čebrať (1994 m). V uplynulých mesiacoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si pravdepodobne vyžiadajú rozsiahle zmeny v technickom riešení. Z tohto dôvodu sú v súčasnosti práce na tomto tuneli pozastavené. Razenie sa realizovalo len z východného portálu a v súčasnosti je vyrazených cca 8 % z dĺžky tunela. Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a. s., a Váhostav – SK, a. s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Súčasťou diaľničného úseku D3, ktorý tvorí juhozápadný obchvat mesta Žilina (Žilina Strážov – Žilina Brodno) je aj dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec (2250 m).
Tunel je realizovaný podľa zásad NRTM. Po slávnostnej prerážke JTR dňa 28. 1. 2016 prebieha razenie stupňa v JTR v úseku medzi stredovou jamou a východným portálom, zároveň prebieha razenie kaloty v STR. K dátumu 29. 2. 2016 sa čelba nachádzala v tunelovom staničení 1964 m, kde bolo razenie zastavené a pokračovalo razenie stupňa, ktoré je k 15. 3.2016 v tunelovom staničení 1668. Druhá čelba sa nachádza pri priečnom prepojení č. 8 a postupuje k východnému portálu. K 15. 3. 2016 sa čelba nachádzala v tunelovom staničení 2116. Zároveň sa pripravuje aj protiražba severnej tunelovej rúry tak, aby sa urýchlilo dosiahnutie prerazenia tunela a ukončil sa súbeh raziacich a betonárskych prác. V súčasnosti sa realizuje profilácia primárneho ostenia, osadenie hydroizolačnej fólie, príprava betonáže základových pásov a betonáž definitívneho ostenia.
K 15. 3. 2016 bolo realizovaných 23 blokov sekundárneho ostenia v dĺžke 12,5 m tak v južnej, ako aj v severnej tunelovej rúre. Súčasťou tohto úseku je aj prejazdné priečne prepojenie č. 1. Po vyhodnotení výsledkov geotechnického monitoringu bude v JTR 1325 m nevystuženého definitívneho ostenia z celkovej dĺžky 2120,5 m, čo predstavuje 62 %. V STR, kde nebolo zatiaľ ukončené razenie, je minimálne predpokladaná dĺžka nevystuženého definitívneho ostenia 1200 m.
Zhotoviteľom stavby je združenie Eurovia a. s., Hochtief a. s. a Stavby mostov Slovakia, a. s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie tunela Višňové (7500 m), ktorý je súčasťou úseku D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala začalo v apríli 2015.
V súčasnosti prebieha razenie od oboch portálov. K 28. 2. 2016 je od západného portálu vyrazených 678 m severnej tunelovej rúry a 473 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 527 m severnej tunelovej rúry a 368 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda na konci februára 2016 vyrazených 2046 m, čo predstavuje takmer 13,64 % z celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Okrem razenia tunelových rúr sa od oboch portálov razia aj priportálové úseky odvodňovacej štôlne, ktorá po dokončení bude slúžiť ako hlavný zberač horninovej vody.
Metóda razenia je plnoprofilové razenie podľa systému ADECO – RS, ktorý je na Slovensku použitý prvýkrát. Z celkovej v súčasnosti vyrazenej dĺžky 2046 m je metódou ADECO realizovaných 1508 m.
Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE 
(stav k lednu 2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ
V posledních měsících končícího roku 2015 a v prvních dnech roku 2016 procházela Viktorie (konvertibilní tunelovací stroj pro měkké a tvrdé horniny) prostředím komplikovaných geologických podmínek s nízkým nadložím. Ražby v tomto úseků se podařilo úspěšně zvládnout díky pečlivé přípravě a v předstihu provedeným opatřením, mezi které patřily konstrukce z monolitických podzemích stěn pro bezpečný vstup stroje do připravené odtěžovací komory a bezpečnostní překlenutí místní komunikace (ulice Hlavní) mostním provizoriem.
V neděli 10. ledna byl dosažen další z mezníků ražby – třetí kilometr zhotoveného tunelu. Zároveň se stroj postupně dostal do průzkumem očekávané oblasti tvrdých spilitů. V prvním únorovém týdnu proto budou zahájeny plánované práce na přestrojení tunelovacího stroje z režimu zeminového štítu do režimu štítu skalního v principu stroje hardrock.
Do svého konce spějí práce na výjezdovém portálu, který musí být včas připraven pro prorážku stroje, jeho následnou demontáž a postupné stěhování zpět k zahájení ražeb severní tunelové trouby. Ze stejného důvodu se připravují také veškeré nutné konstrukce pro přijetí stroje na portálu vjezdovém.
Z vyhloubené středové šachty, která bude v budoucnu sloužit pro řízení technologie tunelů, byla již také vyražena část mezitunelové propojky pořadového čísla šest.

DÁLNICE D8 - 0805 LOVOSICE – ŘEHLOVICE
Získáním stavebního povolení posledního úseku části trasy, které umožňuje vybudovat zatím nerealizovaný most v trase spojující právě portály obou tunelů Prackovice a Radejčín, se začíná zpřesňovat i termín uvedení do provozu celého zbytkového úseku dálnice, který v tuto chvíli osciluje někde kolem konce roku 2016 a začátku roku 2017.
Z dokončovaných stavebních prací probíhá zabezpečení a sanace zárubní zdi, kdy je proveden horní kotevní trám včetně horninových kotev, které jsou napnuty na sílu 250 kN, a provádí se práce na pilotové stěně ze samostatně stojících pilot o průměru 1180 mm.
Dále probíhají intenzivní práce na technologickém vybavení obou tunelů, a to konkrétně na provozních souborech průjezdního osvětlení v tunelu, servisní telefonní síti, uzavřeném televizním okruhu, elektrické požární signalizaci, elektronické zabezpečovací signalizaci, SOS skříních v tunelu, informačním rozhlasu a dopravním značení v tunelu.

PRŮZKUMNÁ ŠTOLA PRO RADLICKOU RADIÁLU JIHOZÁPADNÍ MĚSTO - SMÍCHOV 
Dne 12. 11. 2015 dokončila společnost Subterra a. s. ražbu průzkumné štoly v předpokládané délce 850 m s jednotýdenním předstihem oproti harmonogramu. Následně po dokončení ražeb byly z průzkumné štoly zahájeny další průzkumné práce, které zajišťuje PUDIS a. s. Jedná se o průzkumné vrty délky 50 až 75 m, a to jednak do předpolí průzkumné štoly v severní tunelové troubě, a především pak do oblasti druhé – jižní tunelové trouby. Kromě geologického popisu vrtného jádra s následnými laboratorními zkouškami mechaniky hornin jsou zde ve vrtech prováděny i terénní presiometrické zkoušky a také soubor geofyzikálních měření (seismika, georadar, seismické prosvěcování mezi vrty). Souběžně s tím jsou prováděny ve vybraných místech průzkumné štoly rozpěrné statické zatěžovací zkoušky deskou a ze samotné průzkumné štoly je též prováděn soubor geofyzikálních měření pro ověření přítomnosti krasových dutin v oblasti severní tunelové trouby. Ukončení těchto průzkumných prací je plánováno na konec ledna 2016.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNEL ŠIBENIK
V uplynulých týždňoch prebiehali funkčné skúšky tunela Šibeník vrátane priľahlého úseku diaľnice D1 Jánovce – Jablonov, ktoré vyvrcholili 30. 11. 2015 slávnostným otvorením celého diaľničného úseku a následným odovzdaním do užívania motoristickej verejnosti. Takto vznikol ucelený úsek diaľnice D1 v dĺžke 140 km od Ivachnovej po Prešov, ktorý výrazne urýchlil prepojenie miest Bratislava – Košice a najmä zvýšil bezpečnosť cestnej premávky na uvedenom dopravnom ťahu.

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Začiatok raziacich prác na západnom portáli bol 31. 7. 2014 a slávnostná prerážka sa konala dňa 7. 9. 2015. Z geologického hľadiska sa daný tunel razil v ílovcoch a pieskovcoch s nadložím od 8 do 64 m s pevnosťou hornín 0,2–3,9 MPa.
V súčasnosti prebieha betonáž sekundárneho ostenia tunela. Ku dňu 28. 1 2016 bolo zrealizovaných 67 zo 75 blokov spodnej klenby, čo predstavuje 89 % a 36 zo 71 blokov hornej klenby, čo predstavuje 51 %.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité a priamo nadväzuje na križovatkou Svrčinovec. Raziace práce začali 30. 10. 2014 na západnom portáli. Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6. 2015. Geológia na tomto tuneli bola v zložení ilovce, silty a pieskovce s nadložím od 7 m do 23 m s pevnosťou 13 až 100.
Na tuneli Svrčinovec bola ukončená betonáž sekundárneho ostenia. V súčasnosti prebieha inštalácia obrubníkov, štrbinových žľabov a káblovodov.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav – SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA 
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014. Ku dňu 28. 1. 2016 bolo vyrazených na severnej tunelovej rúre zo západného portálu 1540,98 m a z východného portálu 457 m, spolu to je 1998,44 m, čo predstavuje 87 % z razenej časti STR dĺžky 2300 m.
K tomuto dátumu je na južnej tunelovej rúre vyrazených zo západného portálu 1437,97 m a z východného portálu 77,51 m, spolu to je 1515,48m, čo predstavuje 65 % z razenej časti JTR dĺžky 2320 m. V súčasnosti sa taktiež vykonávajú prípravné práce pre realizáciu sekundárneho ostenia. Pri začatí raziacich prác od východného portálu došlo k stabilitnému narušeniu kotevného systému, čo si vyžiadalo sanáciu dotknutého územia a v dôsledku toho vznikol aj časový posun začiatku raziacich prác.
Z geologického hľadiska sa tunel razí v ílovcoch a pieskovcoch s nadložím od 0,5 m po 154,5 m s pevnosťou hornín 25–65 MPa.
Na kratšom z tunelov Žilina dĺžky 687 m sa začalo s raziacimi prácami 5. 11. 2014 na západnom portáli. K dátumu 28. 1. 2016 bolo vyrazených na severnej tunelovej rúre zo západného portálu 125,22 m, čo predstavuje 19 % z razenej časti STR dĺžky 685,5 m a momentálne sa pripravujú práce na razenie z východného portálu. Plánovaný začiatok raziacich prác je 2. 2. 2016.
Z geologického hľadiska je tunel razený v ílovcoch, s lokálnym výskytom pieskovcov a v portálových častiach s výskytom štrkových terás. Nadložie sa pohybuje od 14,1m do 38,9 m a pevnosťou 0,5–25 MPa
Stavbu realizuje združenie Doprastav, a. s., Váhostav – SK, a. s., Strabag, a. s. a Metrostav SK, a. s.

TUNEL ČEBRAŤ
Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová je dvojrúrový tunel Čebrať (1994 m).
V uplynulých mesiacoch boli diagnostikované neobvyklé problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si pravdepodobne vyžiadajú rozsiahle zmeny v technickom riešení. Z tohto dôvodu sú v súčasnosti práce na tomto tuneli pozastavené. Razenie sa realizovalo len z východného portálu a v súčasnosti je vyrazených cca 8 % dĺžky tunela. Z geologického hľadiska sa tunel nachádza vo vápencoch a slieňovcoch s nadložím od 0–393 m s pevnosťou 5–63 MPa.
Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a. s., a Váhostav – SK, a. s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie tunela Višňové (7500 m), ktorý je súčasťou úseku D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala začalo v apríli 2015.
V súčasnosti prebieha razenie od oboch portálov. Od západného portálu je vyrazených 572 m severnej tunelovej rúry a 346 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 455 m severnej tunelovej rúry a 251 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda na konci januára 2016 vyrazených 1624 m, čo predstavuje takmer 11 % z celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Okrem razenia tunelových rúr sa od oboch portálov razia aj priportálové úseky odvodňovacej štôlne, ktorá po dokončení bude slúžiť ako hlavný zberač horninovej vody.
Razičskou metódou je plnoprofilové razenie podľa prístupu ADECO – RS, ktorý je na Slovensku použitý prvýkrát. Od západného portálu prebieha razenie vo vápencoch a dolomitoch, kým od východného portálu v granodioritoch, ktoré tvoria približne 70 % geologickej skladby masívu.
Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Tunel je součástí dálnice D3 v úseku Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno). Ražen je pomocí NRTM. Ražba tunelu byla zahájena ze střední jámy v únoru 2015, od západního portálu pak v březnu 2015. Jižní tunelová roura v délce ražené části 2120,5 m byla slavnostně proražena 28.1.2016 (obr. 1). Tím došlo k úplnému propojení západního a východního portálu. Do poloviny února 2016 byla jižní tunelová trouba vyražena v celé délce v plném profilu. Standardně se deformace výrubu pohybovaly do 10 mm, výjimečně byla naměřena deformace 45 mm. V severní tunelové troubě se čelba kaloty k 4.2.2016 nacházela ve staničení TM 1870 a do prorážky zbývalo vyrazit 367 m. Úsek mezi západním portálem a střední jámou byl již v plném profilu vyražen. V obou troubách probíhá profilace primárního ostění a příprava podkladu pro instalaci hydroizolační fólie. Od západního portálu se rozběhl stavební proud definitivního ostění. Jedná se o betonáž patek, instalaci hydroizolačního souvrství, montáž samonosné výztuže a betonáž definitivního ostění po blocích délky 12,5 m. Pro zamezení tepelného šoku po odbednění jsou v obou tunelových troubách za bednícím vozem nasazeny klima vozy v délce dvou bloků betonáže, které omezují riziko vzniku trhlin zejména v nevyztužených úsecích ostění a chrání konstrukci před nadměrným vysycháním. Úsek nevyztuženého ostění začíná v jižní tunelové troubě blokem č. 11, v severní tunelové troubě blokem č. 13. Zhotovitelem tunelu je HOCHTIEF CZ a. s.