Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice

home > Aktuality > Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice

Aktuality z podzemních staveb v České a Slovenské republice uveřejňované na této stránce zachycují stav staveb k uvedenému datu. S určitým zpožděním, které je způsobeno nutným časem pro přípravu časopisu do tisku, jsou tyto aktuality publikovány v nejbližším čísle časopisu Tune.

 

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k červenci 2017)

ČESKÁ REPUBLIKA

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ
Po překonání pasáží měkkých hornin s nízkým nadložím dospěla ražba severní tunelové trouby v průběhu měsíce května do prostředí velmi tvrdých spilitů, kterými je vrchol Chlum, kde se razicí stroj právě nachází, z valné většiny tvořen. Pro toto prostředí byla Viktorie, jako konvertibilní razicí stroj, ve druhé polovině května přestrojena do tzv. skalního režimu. V tomto režimu není rubanina těžena z odtěžovací komory šnekovým dopravníkem, ale je z řezné hlavy skrze násypku transportována přímo na pásový dopravník. Z této pasáže prostředí skalních hornin, jejichž pevnost místy přesahuje i 200 MPa, již bylo vyraženo 400 m a posledních 650 m do prorážky severní tunelové trouby tak již jenom zbývá.
Souběžně s ražbou severní tunelové trouby probíhá i ražba propojek mezi již vyraženou jižní a raženou severní troubou. Tato ražba je realizována podle zásad NRTM s tím, že profil je horizontálně členěn na kalotu, opěří a dno. Hornina je rozpojována jak strojně, tak i pomocí trhacích prací. Do dnešního dne byly vyraženy propojky č. 1, 2, 6 a další razičské práce v tuto chvíli pokračují na propojkách č. 3 a 4. Ihned po prorážkách těchto propojek se provádí jejich mezilehlá izolace a následně i betonáž sekundárního ostění.
V jižní tunelové troubě se dokončuje i betonáž tunelového dna jako příprava základu budoucího železničního spodku a svršku.

KOLEKTOR HLÁVKŮV MOST
Jedná se o výstavbu nového kolektoru, kterou zajišťuje sdružení firem Subterra a. s. a HOCHTIEF CZ a. s. pro zadavatele Magistrát hl. m. Prahy. Jeho výstavba byla vyvolána nutností rekonstrukce Hlávkova mostu, jejíž zahájení je podmíněno kompletním dokončením a zprovozněním Kolektoru Hlávkův most, aby mohly být před zahájením rekonstrukce mostu přeloženy veškeré inženýrské sítě vedené nyní v mostní konstrukci Hlávkova mostu do tohoto nového kolektoru. Výstavba kolektoru probíhá na ostrově Štvanice, pod Vltavou a na obou jejích březích. Po svém dokončení propojí stávající kolektor na nábřeží L. Svobody na těšnovské straně s kolektorem na severním holešovickém předmostí Hlávkova mostu. Výstavbou tohoto kolektoru dojde k významnému posílení kolektorové sítě v centru našeho hlavního města. Délka ražených úseků hlavní trasy kolektoru včetně komor představuje cca 413 m, celková hloubka čtyř šachet s kruhovým profilem 8 m je cca 130 m. Součástí výstavby je i hloubená odbočná větev z J103 na ostrově Štvanice v délce cca 100 m.
Počátkem července byly dokončeny ražby technické komory TK101 u jámy J101 s plochou výrubu více než 70 m2. V současné době (polovina července 2017) se provádějí ražby hlavní kolektorové trasy v celé její délce. V úseku mezi jámami J101 a J102 probíhá z J102 ražba kaloty kolektoru razicím stroje Alpine AM50 s frézou na výložníku, do její prorážky zbývá cca 26 m. V úseku J102–TK103 byla ražba kaloty ukončena již koncem dubna, k dokončení ražby spodní lávky zbývá k dnešnímu dni cca 15 m. V úseku TK103–J104 se provádí ražba kaloty, na tomto úseku je nyní vyraženo 80 m v kalotě a 22 m spodní lávky. Jámy J101, J102 a J103 jsou v podstatě dohloubeny, v současné době probíhá hloubení pouze na jámě J104 umístěné na holešovickém předmostí Hlávkova mostu, na které je k dnešnímu dni vyhloubeno cca 15 m. V úsecích hlavní kolektorové trasy J102–TK103 a TK103–J104 je ražba prováděna pomocí trhacích prací (vč. hloubení J104). Od poloviny července budou zahájeny práce na propojení šachty J101 s kabelovodem vedoucím přes Hlávkův most, jehož součástí je též kabelová komora KK1 a propoj šachty J101 se stávajícím kolektorem nábřeží Ludvíka Svobody. Na hloubené odbočné větvi vedoucí od šachty J103 pod obloukem Hlávkova mostu k tenisovému stadionu byly provedeny izolace a betonáže definitivního ostění všech tří dilatačních úseků a nyní se dokončují zásypy.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizovali ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunely Poľany a Svrčinovec spolu s celou trasou diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité boli slávnostne odovzdané do užívania investorovi stavby (NSD) a širokej verejnosti dňa 10. 6. 2017. Podľa odhadov sa šoférom cestujúcim do Poľska skráti cesta o 9 minút.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav – SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014.
S razením severnej tunelovej rúry (STR) dĺžky 2360 m sa začalo 12. 9. 2014 a bola slávnostne prerazená 29. 4. 2016. V súčasnosti sa realizujú práce na sekundárnom ostení, k 3. 7. 2017 bolo zabetónovaných 167 blokov z celkového počtu 184 blokov R, čo predstavuje 90,76 % z celkovej dĺžky sekundárneho ostenia razenej časti STR.
Južná tunelová rúra (JTR) dĺžky 2367 m bola slávnostne prerazená dňa 12. 7. 2016. Začiatok realizácie sekundárneho ostenia bol 29. 9. 2016, aktuálne k 2. 7. 2017 je zabetónovaných 101 blokov z celkových 187 blokov, čo predstavuje 54,01 % z celkovej dĺžky sekundárneho ostenia razenej časti JTR.
Zrealizované je aj sekundárne ostenie na troch priečnych prepojeniach, z celkového počtu ôsmych prepojení.
Tunel Žilina je diaľničný tunel s dĺžkou 687 m na stavbe D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. S razením tunela sa začalo 5. 11. 2014. Slávnostné prerazenie JTR bolo 5. 12. 2016 a STR 9. 2. 2017.
V súčasnosti sa na JTR finišuje s realizáciou sekundárneho ostenia tunela, k 3. 7. 2017 bolo zabetónovaných všetkých 54 blokov razenej časti JTR. Zostáva ešte realizovať 3 bloky sekundárneho ostenia hĺbenej časti JTR. Po ukončení prác na sekundárnom ostení JTR sa celá technológia a pracovné kapacity presunú na realizáciu sekundárneho ostenia STR.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Doprastav, a. s., Strabag, a. s., Váhostav – SK, a. s. a Metrostav SK, a. s. 

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec (južná tunelová rúra 2186,5 m, severná tunelová rúra 2249 m) je súčasťou diaľničného úseku, ktorý tvorí juhozápadný obchvat mesta Žilina D3 Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno).
K 13. 7. 2017 je v oboch tunelových rúrach položený cementobetónový kryt vozoviek a chodníkov. Ako úprava pre zvýšenie protišmykových vlastností povrchu vozovky bol použitý systém vymývaného betónu. Vzhľadom k tomu, že tunel je vďaka priaznivým geotechnickým pomerom vyrazený bez spodnej klenby, tunelové ostenie nespolupôsobí s konštrukčnými vrstvami vozovky a škárorez vozovky preto nekorešponduje so škárami medzi blokmi betonáže sekundárneho ostenia.
V oboch tunelových rúrach sú urobené nátery klenieb sivou farbou (RAL 7038) a z väčšej časti zosvetľujúce nátery na bokoch ostenia. Ich dokončenie komplikujú klimatické podmienky, ktoré spôsobujú kondenzáciu vzdušnej vlhkosti na stenách tunela, a tým znemožňujú nanesenie náterov. K prebiehajúcim stavebným prácam na dokončení vnútorných konštrukcií patrí predovšetkým montáž dverí do technologických miestností v priechodných prepojkách, montáž vstupných dverí do priechodných a prejazdných prepojok a do SOS kabín. K veľkému pokroku došlo na oboch portáloch. Z väčšej časti sú ukončené vysoké gabiónové steny, ktoré zaisťujú čelá zásypov hĺbených tunelov a portály pomaly menia tvár do svojej definitívnej podoby, ako ukazujú fotografie západného a východného portálu. Práce pokročili i na montáži technologického vybavenia tunela. V oboch rúrach sú pod klenbami inštalované kábelové rošty a je namontované osvetlenie. Práce postupujú i na ďalších prevádzkových súboroch.
Zhotoviteľom stavby je združenie Eurovia a. s., Hochtief a. s. a Stavby mostov Slovakia, a. s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie najdlhšieho slovenského diaľničného tunela Višňové (7537 m), ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala sa začalo v apríli 2015.
V polovici roku 2017 pokračuje razenie tunela Višňové od oboch portálov v oboch tunelových rúrach. Od západného portálu je vyrazených viac ako 4 km, presnejšie 2183 m severnej tunelovej rúry a 1967 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je v priaznivejších geologických podmienkach vyrazených približne 5,5 km, konkrétne 2834 m STR a 2688 m JTR. Celkovo je teda od začiatku vyrazených 9673 m, čo predstavuje takmer dve tretiny dĺžky razených tunelových rúr. Mesačný postup razenia v súčasnosti predstavuje viac ako 500 m spolu na štyroch čelbách. Súčasne s razením tunelových rúr prebieha aj razenie priečnych prepojení, keď na konci marca ich bolo prerazených 18 z celkového počtu 29. V súbehu s razením prebieha aj betonáž sekundárneho ostenia od oboch portálov, pričom je v júli 2017 ukončených celkom 2441 m, čo predstavuje takmer šestinu dĺžky tunelových rúr. Pokračuje tiež hĺbenie vetracej šachty, pričom v júli 2017 je už vyhĺbených viac než 90 m.
Tunel Višňové je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala, ktorého zhotoviteľom je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.

TUNEL DIEL
Tunel Diel prechádza masívom vrchu Diel, ktorý tvorí centrálnu časť meandru Váhu. Tunel dlhý 1081,7 m bude razený v masíve popod kúpele Nimnica. Západný portál je situovaný na okraji obce Nimnica, východný portál bude situovaný v území lesa nad cestou druhej triedy II/507, ktorá vedie z Púchova so Považskej Bystrice, po pravom brehu priehrady. Tunel Diel bude mať únikovú štôlňu, ktorá bude ústiť do priestoru východného portálu.
V súčasnosti na západnom portáli začali raziace práce na samotnom tuneli. Profil tunela je pri razení delený na kalotu, stupeň a dno. Z dôvodu veľkých tlakov na ostenie zapríčinené vodou nasiaknutým nadložím portálovej oblasti z hlinitého materiálu sa pristúpilo k minimálnym vzdialenostiam medzi jednotlivými čelbami. Vyťažených je cca 30 m v kalote a zároveň od začiatku tunela je v dĺžke 10 m uzavretý celý prstenec primárneho ostenia.
Na východnom portáli pokračuje výstavba prístupovej komunikácie. V budúcej portálovej oblasti prebehli v rámci spresnenia geologickej skladby dodatočné inžiniersko-geologické vrtné práce, na základe ktorých sa bude prehodnocovať spôsob zabezpečenia.

TUNEL MILOCHOV
Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov – mestskej časti Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 m. Tunel bude mať jednu únikovú štôlňu.
Na západnom portáli tunela sa od vrchu odťažujú prvé etáže budúcej stavebnej jamy, následne sa svahy zaisťujú oceľovými rohožami a striekaným betónom. Budujú sa odvodňovacie rigoly, ktoré budú sťahovať vodu pritekajúcu zhora z lesa.
Na východnom portáli je pred ukončením stena zo záporového paženia zaistená lanovými predopnutými kotvami a oceľovými rozpernými prievlakmi. Na čelnej stene po vybudovaní prvej etáže a vŕtaní vrtov na lanové kotvy sa zistila prítomnosť plastických ílov veľkej mocnosti. Z toho dôvodu boli práce pozastavené a momentálne sa rieši systém spevnenia oblasti portálovej steny a následného postupu ako pri hĺbení samotnej jamy, tak budúceho razenia tunela.
Celú stavbu realizuje združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – SUBTERRA – EŽ Praha. Tunel Diel bude realizovať spoločnosť TUBAU, a. s. a tunel Milochov spoločnosť SUBTERRA a. s. Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť REMING CONSULT a. s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k dubnu 2017)

ČESKÁ REPUBLIKA

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ
Od zahájení ražeb severní tunelové trouby Ejpovických tunelů v září 2016 tyto překonaly již polovinu své vzdálenosti. V současné době se tunelovací stroj Herrenknecht S-799 v severní tunelové troubě nachází v geologicky komplikované části s nízkým nadložím. Do této chvíle dosahované denní postupy stroje potvrzují účinnost nabitých zkušeností z ražeb jižní tunelové trouby a efektivitu předstihových opatření v podobě podzemních monolitických stěn určených pro bezpečné provádění prací na řezné hlavě a rovněž pro zvýšení bezpečnosti ražbou ovlivněného okolí.
Čilý stavební ruch je v současnosti i v jižní tunelové troubě. Probíhá zde ražba prvních propojek, které jsou raženy v prostředí grafitických břidlic. Na rozdíl od traťových tunelů je v tomto případě prováděna ražba metodou konvenční podle zásad NRTM. Pozvolna se dokončuje také betonáž dna tunelu spolu s betonovou deskou jako základu budoucího železničního spodku. Dokončují se i lokálně specifikované sanační práce tunelového ostění. V průběhu dubna budou již rovněž započaty práce na instalaci technologie v našem případě na osazování závěsů pro trakční vedení.

KOLEKTOR HLÁVKŮV MOST
Výstavbu kolektoru provádí sdruženi firem Subterra a.s. a HOCHTIEF CZ a. s.
Zadavatelem stavby je Magistrát hl. m. Prahy. Jedná se o výstavbu raženého kolektoru s použitím trhacích prací a mechanického rozpojování, hloubeného kolektoru s kruhovým profilem do 8 m, výstavbu technických a kabelových komor a odbočné větve na ostrově Štvanice. Tento nový kolektor bude propojen se stávajícími kolektory na nábřeží L. Svobody, resp. na severním předmostí Hlávkova mostu. Délka ražených úseků (hlavní trasa i komory) bude představovat cca 413 m, celková hloubka čtyř šachet je přibližně 130 m.
Projekt, jeho specifika a význam byly popsány v předchozím čísle časopisu Tunel č. 1/2017. Stejně tak v něm byly popsány aktuálně provedené práce. Od té doby výstavba kolektoru postoupila do další fáze. Důležitým bodem bylo vysvěcení a osazení sochy svaté Barbory dne 22. 3. 2017 za účasti zástupce investora Magistrátu hl. města Prahy radní Jany Plamínkové. Do současné doby, tj. přelom 3. a 4. měsíce 2017, byly dosud provedeny tyto následující práce.
Na těšnovském předmostí bylo vyraženo 30 m kaloty a opěří hlavní kolektorové trasy směrem od šachty J101 k šachtě J102. Společně s tím byla šachta J101 prohloubena na své definitivní dno. Tímto byly ražby od šachty J101 v hlavní trase ukončeny a nyní budou zahájeny práce na ražbě technické komory TK101, nad kterou byl předem zajištěn proplachovací kanál Těšnov – Libeň.
Na ostrově Štvanice bylo na šachtě J102 vyraženo 16 m hlavní kolektorové trasy v kalotě směrem k šachtě J102 a 10 m k šachtě J103. Následně byla do šachty spuštěna kompletní strojní sestava pro ražbu úseku z šachty J102 do šachty J103. Ražba je prováděna mechanickým rozpojováním s použitím důlní frézy Alpine AM50. V současnosti je vyraženo 35 m. Dále u šachty J103 byla kompletně doražena komora TK103, šachta prohloubena a nyní se zde dokončuje ražba žumpovní jímky, do které je celý kolektor vyspádován. Na hloubené odbočné větvi vedoucí od šachty J103 směrem k tenisovému stadionu byly dokončeny betonáže podkladních betonů. Odbočná větev je rozdělena na tři dilatační úseky, k dnešnímu dni jsou dokončeny dva úseky izolací dna a stěn, dva úseky betonáže dna a jeden úsek betonáže stěn.
Na holešovické straně byly zahájeny práce spojené se šachtou J104, kde byly provedeny práce speciálního zakládání spočívající ve zhotovení 31 sloupů tryskové injektáže. V současné době jsou zahajovány práce na hloubení šachty.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunel Poľana je 898 m dlhý jednorúrový tunel na diaľničnom úseku D3 Svrčinovec – Skalité obr. 1).
S razením sa začalo 31. 7. 2014 a razilo sa najskôr len zo západného portálu. V dôsledku nepriaznivých geologických podmienok a spomalenia razenia sa v rámci akceleračných opatrení neskôr začalo raiť aj z východného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 7. 9. 2015.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité tesne za križovatkou Svrčinovec, s razením sa začalo 30. 10. 2014 a razilo sa zo západného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6. 2015.
Obidva tunely sú momentálne po stavebnej a technologickej stránke ukončené a prebiehajú funkčné skúšky systému. Sú pripravené na preberacie konania a na spustenie do prevádzky.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav – SK, a.s., Doprastav, a.s., Strabag, a.s., a Metrostav SK, a.s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014.
Severná tunelová rúra – realizuje sa sekundárne ostenie tunela. Ku dňu 4. 4. 2017 je vybetónovaných 140 blokov hornej klenby z celkového počtu 184 blokov, čo predstavuje cca 76 % zrealizovaných prác.
Južná tunelová rúra – prebieha realizácia sekundárneho ostenia, ktorá sa začala 29. 9. 2016. Ku dňu 4. 4. 2017 je vybetónovaných 66 blokov, z celkového počtu 187 blokov, tj. 35 % zo sekundárneho ostenia hornej klenby (obr. 2).
Tunel Žilina je 687 m dlhý dvojrúrový tunel realizovaný na stavbe D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. S razením tunela sa začalo 5. 11. 2014. Priamym zhotoviteľom tunela je spoločnosť Doprastav, a.s. Bratislava a Metrostav a.s. Praha. Obe tunelové rúry boli razené v náročných hydrogeologických podmienkach.
Južná tunelová rúra – momentálne sa realizuje sekundárne ostenie tak spodnej, ako aj hornej klenby. Ku dňu 4. 4. 2017 je vybetónovaných 11 blokov sekundárneho ostenia hornej klenby v časti razeného tunela. Celkový počet blokov hornej klenby v JTR v razenej časti tunela je 54 blokov, čo predstavuje rozpracovanosť cca 20 %. Zároveň prebieha príprava portálových častí hornej klenby zo západného portálu.
Severná tunelová rúra – prerážka tunelovej rúry bola v staničení 518,695 m a slávnostne bola prerazená dňa 9. 2. 2017. Momentálne prebieha profilovanie tunela a príprava na realizáciu sekundárneho ostenia (obr. 3).
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Doprastav, a.s., Strabag, a.s., Váhostav – SK, a.s. a Metrostav SK, a.s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec (južná tunelová rúra 2186,5 m, severná tunelová rúra 2249 m) je súčasťou diaľničného úseku, ktorý tvorí juhozápadný obchvat mesta Žilina D3 Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno).
K 13. 4. 2017 bola na oboch tunelových portáloch ukončená hrubá stavba prevádzkovo-technologických objektov a prebiehala v nich montáž káblových roštov a zdvojených podláh. Na východnom portáli bol vybetónovaný mohutný betónový základ pre gabiónové oporné múry s projektovanou výškou 10 m. V severnej tunelovej rúre je ukončená betonáž vozovky vrátane škárorezu, v južnej tunelovej rúre sa momentálne betónuje vozovka v smere od východného portálu k západnému. Paralelne so stavebnými prácami prebieha aj montáž technologického vybavenia tunela. Ide o zaťahovanie káblov do káblovodov a montáž svietidiel vo vrchole klenby tunela. Na fotke je zobrazený finišér pri betonáži vozovky v južnej tunelovej rúre v oblasti východného portálu.
Zhotoviteľom stavby je združenie Eurovia a.s., Hochtief a.s. a Stavby mostov Slovakia, a.s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie najdlhšieho slovenského diaľničného tunela Višňové (7537 m), ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala sa začalo v apríli 2015.
V jarných mesiacoch roku 2017 pokračuje razenie najdlhšieho slovenského diaľničného tunela Višňové (7537 m) od oboch portálov v oboch tunelových rúrach. Začiatkom apríla 2017 je od západného portálu vyrazených 1820 m severnej tunelovej rúry a 1674 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 2383 m severnej tunelovej rúry a 2148 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda začiatkom apríla 2017 vyrazených 8026 m, čo predstavuje viac než polovicu celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Metóda razenia je plnoprofilové razenie podľa prístupu ADECO – RS. Súčasne s razením tunelových rúr prebieha aj razenie priečnych prepojení. Na konci marca bolo prerazených 10 týchto prepojení z celkového počtu 29. Prebieha tiež betonáž sekundárneho ostenia od oboch portálov, pričom je ukončených približne 850 m tunelových rúr. Pokračuje aj hĺbenie vetracej šachty, pričom v apríli 2017 je vyhĺbených viac než 30 m, čo predstavuje približne tretinu jej hĺbky.
Tunel Višňové je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala, ktorého zhotoviteľom je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a.s.

TUNELY DIEL A MILOCHOV
Tunel Diel prechádza masívom vrchu Diel, ktorý tvorí centrálnu časť meandru Váhu. Tunel je dlhý 1081,7 metrov. Bude razený v masíve popod kúpele Nimnica. Západný portál je situovaný na okraji obce Nimnica, východný portál bude zrealizovaný v území lesa nad cestou druhej triedy II/507, ktorá vedie z Púchova so Považskej Bystrice po pravom brehu priehrady. Tunel Diel bude mať únikovú štôlňu, ktorá bude ústiť do priestoru východného portálu.
V súčasnosti sa na západnom portáli hĺbi portálová stavebná jama. Boli zrealizované pilótové steny po stranách, ktoré sa postupne odkopávajú, betónujú sa roznášacie prahy na viacerých úrovniach a cez ne sa inštalujú predpäté lanové horninové kotvy. Na čelnej stene stabilizovanej striekaným betónom a oceľovými sieťami sa zhotovujú mimo profil budúceho tunela roznášacie ŽB prahy (obr. 4), cez ktoré sú vedené lanové kotvy a v priestore budúceho tunelového profilu sa vŕta mikropilótový dáždnik. Po uberaní jednotlivých úrovní sa čelba bude ďalej zaisťovať sklolaminátovými a oceľovými svorníkmi.
Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov – mestskej časti Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 metrov. Tunel bude mať jednu únikovú štôlňu. Západný portál tunela bude realizovaný v lesnom prostredí nad cestou tretej triedy spájajúcej Dolný Milochov s Horným. V oblasti portálu prebehli odlesňovacie práce (obr. 5). Východný portál je situovaný do obce Horný Milochov, kde boli asanované rodinné domy a čaká sa na preložky inžinierskych sietí, aby bolo možné začať s hĺbením portálovej jamy.
Celú stavbu realizuje združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – SUBTERRA – EŽ Praha. Tunel Diel bude realizovať spoločnosť TUBAU, a.s. a tunel Milochov spoločnosť SUBTERRA a.s. Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť REMING CONSULT a.s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k únoru 2017)

ČESKÁ REPUBLIKA

 MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ
Od poslední zmínky o ražbách Ejpovických tunelů urazila „Viktorka“ slušný kus cesty ke svému cíli. Ode dne 27. 9. 2016, kdy byly plně zahájeny ražby severní tunelové trouby, zvládla do konce ledna 2017 již překonat metu ve vzdálenosti 1500 metrů. Po překonání úvodní geologicky komplikovanější části se tunelovací stroj rozjel k úctyhodným výkonům, které v mnoha případech přesahovaly hranici 30 metrů za den. Doposud nejvyšší dosažený denní postup byl pak dokonce 38 metrů. S přihlédnutím k plánovaným přestávkám, kdy se většinou jednalo o kontrolu řezné hlavy a řezných nástrojů nebo nastavování médií a dopravníkového pasu, tak dosahovaly měsíční průměrně výkony hodnot okolo 400 metrů.
Momentálně čeká raziče nejrizikovější úsek ražeb s velmi nízkým nadložím v geologické depresi mezi kopci Homolka a Chlum.
V průběhu prosince byla také zahájena betonáž dna v jižní již vyražené tunelové troubě a v průběhu února letošního roku bude zahájena také ražba propojek mezi severní a jižní tunelovou troubou.

DÁLNICE D8 – 0805 LOVOSICE – ŘEHLOVICE
Dne 16. prosince obdržel stavebník Ředitelství silnic a dálnic ČR od Městského úřadu Lovosice, odbor stavebního úřadu a územního plánování a od Ministerstva dopravy, odbor infrastruktury a územního plánu rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby dálnice D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice. Následující den, 17. 12. 2016 byla stavba slavnostně otevřena a uvedena do provozu za účasti prezidenta ČR Miloše Zemana, ministra financí Andreje Babiše, ministra dopravy Dana Ťoka, ministra životního prostředí Richarda Brabce, hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka a dalších politiků.
Zprovozněním poslední částí stavby délky 16,4 km je tak již k dispozici pro motoristickou veřejnost celá dálnice Praha – státní hranice ČR/SRN v celkové délce 92 km. Součástí stavby dálnice jsou i dva dálniční tunely Prackovice (270 m) a Radejčín (pravá tunelová trouba 620 m, levá trouba 600 m). Cestu z Prahy do Drážďan tak lze nyní po dálnici absolvovat za normálního provozu již za hodinu a půl.
Před vlastním uvedením do předčasného užívání byly v tunelech provedeny technické prohlídky jednotlivých stavebních objektů a technologických provozních souborů tunelů, proběhlo taktické cvičení základních složek integrovaného záchranného systému s vyhlášení prvního poplachu IZS. Dotčeným orgánům byla předložena požadovaná dokumentace, kde se jednalo hlavně o požárně-bezpečnostní řešení stavby, posouzení požárního nebezpečí, dokumentace zdolání požáru a doklady požárně-bezpečnostních zařízení ve smyslu požadavků vyhlášky č. 246/2001. Úspěšně proběhly i individuální, provozní a komplexní zkoušky technologického vybavení a hlavní tunelové prohlídky v obou tunelech. Zhotovitel také předal objednateli souhrnné závěrečné zprávy zhotovitele o jakosti všech stavebních a provozních objektů.
V den uvedení dálnice do provozu byl tak zahájen zkušební provoz v tunelech s veřejností, který bude trvat 12 měsíců. Byla ustanovena technická rada a řídicí pracovní skupina zkušebního provozu v tunelech. Cílem zkušebního provozu bude ověření správné funkce bezpečnostních a požárních systémů a získávání dat pro jejich finální parametrizaci.
Závěrem tak můžeme již jenom nové dálnici a jejím uživatelům popřát mnoho pokud možno bez nehod ujetých kilometrů.

PRŮZKUMNÁ ŠTOLA PRO RADLICKOU RADIÁLU
Práce na Radlické radiále, která spojí Pražský a Městský silniční okruh, pokračují. K dosud vyražené průzkumné štole, součásti komplexního inženýrskogeologického průzkumu, přibude dalších 180 metrů.
První etapa inženýrskogeologického průzkumu začala v květnu 2015 a skončila závěrem loňského roku. Společnost Subterra a. s. realizovala v oblasti Zlíchova těžní šachtu a z ní vyrazila štolu s délkou 850 metrů, jež vede převážně v budoucí trase severní trouby tunelu Radlická radiála.
Současná etapa, která se nyní provádí, zahrnuje rozšíření zhruba 14 m dlouhého úseku původní štoly, následnou novou ražbu o délce 180 metrů v trase budoucí jižní tunelové trouby a rovněž 90metrový průzkumný vrt z povrchu. Nová štola je vedena šikmo ve směru od jižního k severnímu tubusu dovrchně tak, aby veškeré podzemní vody prosakující do díla volně odtékaly.
Celý projekt, jehož investorem je hlavní město Praha, se dělí do dvou částí. Na stavební práce, které byly zahájeny pracovníky Subterra a. s. v říjnu 2016 a aktuálně bylo k 17. 1. 2017 vyraženo 160 m včetně rozšíření původní štoly, a na souběžnou průzkumnou činnost dodavatele PUDIS a. s., která bude pokračovat ještě dva měsíce po dokončení ražeb. Následně bude dílo provozováno až do rozhodnutí o jeho likvidaci.
Ražba s využitím observace probíhá Novou rakouskou tunelovací metodou. Hornina je rozpojována pomocí trhacích prací, primární ostění tvoří příhradové výztužné rámy s kari sítěmi a stříkaný beton. (obr. 1)Nedílnou součástí postupu prací jsou dvacetimetrové jádrové předvrty, jejichž účelem je zvýšení bezpečnosti při ražbě štoly procházející oblastí s vysokým rizikem výskytu krasových jevů.
Ražbu průzkumné školy provázejí hornické tradice. Na bezpečnost pracovníků dohlíží soška svaté Barbory a počátkem listopadu dostala stavba, jež se nachází v oblasti přírodní památky Ctirad, rovněž své jméno – Šárka.

KOLEKTOR HLÁVKŮV MOST
Výstavbou kolektoru „Hlávkův most“ dojde k dalšímu významnému rozšíření pražské kolektorové sítě. Jedná se o kolektor 2. kategorie, který umožní provedení jednorázové definitivní přeložky všech inženýrských sítí vedených v tělese Hlávkova mostu tak, aby nebyla ovlivněna jeho konstrukce. Stavba se nachází v oblasti Hlávkova mostu, částečně zasahuje na jeho těšnovské a holešovické předmostí. Výstavbou nového kolektoru dojde k propojení dvou stávajících provozovaných kolektorů, kterými jsou kolektor „Nábřeží Ludvíka Svobody“ a kolektor „Severní předmostí Hlávkova mostu“, kterými již dnes procházejí některé sítě směřující na Hlávkův most. Ražba kolektoru bude prováděna ze šachet označených J101 až J104 s cílem minimálně ovlivnit povrch území. Vstupní šachta J101 je situována v oblasti objektu Ministerstva zemědělství na Těšnově (obr.). Na šachtu J101 v podzemí navazuje technická komora TK101, která umožňuje budoucí propojení s kolektorem Centrum I. a propojení do trasy vývodových kabelových tunelů PRE. Ze šachty J101 o průměru 6 m a hloubce 32,4 m trasa kolektoru pokračuje pod řekou dále na ostrov Štvanice do šachty J102 o průměru 8 m a hloubce 37,8 m situované před restauraci bývalého zimního stadionu Štvanice. Z této šachty ražba dále pokračuje na levý břeh Vltavy do šachty J104 elipsovitého tvaru 6,4x5,7 m a hloubky 32 m, která je situovaná za rubem opěrné zárubní zdi poblíž mimoúrovňové křižovatky na nábřeží Kpt. Jaroše. Z této jámy bude provedeno napojení na stávající kolektor „Severní předmostí Hlávkova mostu“. Na ostrově Štvanice je součástí kolektoru i jeho hloubená větev směřující kolmo na ražený úsek kolektoru směrem k tenisovému stadionu. Odbočení větve je provedeno z technické komory raženého úseku kolektoru označené TK103 přes šachtu J103 o průměru 6,7 m a hloubky 29,4 m. Ražený úsek mezi šachtami J101 a J102 má délku 167 m. Úsek mezi šachtou J102 a technickou komorou TK103, ze které odbočuje kolektor k tenisovému stadionu, má délku 79 m. Poslední ražený úsek z TK103 do šachty J104 má délku 139 m. Hloubená odbočná větev na ostrově Štvanice má délku 100 m. Klenbový profil ražených úseků má šířku 4 m, výšku 5,6 m a plochu výrubu cca 21 m2. Ražba kolektoru pomocí NRTM se zajištěním výrubu stříkaným betonem se sítí a příhradovými rámy a systémovým kotvením probíhá v letenských, vinických a záhořanských břidlicích. Monolitické definitivní ostění z betonu C30/37 tloušťky 350 mm je navrženo jako odolné proti průsakům s těsněním pracovních a dilatačních spár vnitřními těsnicími pásy. Mezilehlá hydroizolační fólie není navržena.
V prostoru šachty J101 byly v předstihu provedeny přeložky sítí včetně nové kanalizační šachty. V rámci objektu šachty bylo provedeno zajištění jámy převrtávanými pilotami. Šachta je vyhloubena na úroveň dna kaloty kolektoru do hloubky 31,2 m a bude následně prohloubena na 32,24 m. V současné době probíhá ražba kaloty kolektoru ve směru k šachtě J102. Na šachtě J102 byly v předstihu provedeny přeložky sítí. Dále bylo provedeno zajištění jámy převrtávanými pilotami. Šachta je vyhloubena na úroveň dna kaloty kolektoru do hloubky 33,0 m a bude následně prohloubena na 36,96 m. V současné době probíhá ražba kolektoru směrem k šachtě J101. Na šachtě J103 bylo provedeno zajištění jámy převrtávanými pilotami. Šachta je vyhloubena na úroveň kaloty propojení do technické komory TK103 v hloubce 26,1 m z celkové hloubky šachty 29,3 m. Je vyraženo propojení do technické komory TK103 a komora je vyražena v profilu kaloty. Na objektu hloubené odbočné větve ze šachty J103 je provedeno zajištění štětovnicemi a následné vyhloubení. Zároveň s hloubením byly instalovány ocelové rozpěry. V současné době probíhá betonáž dna a stěn výkopu (podkladní beton). Hloubení šachty J104 bylo zahájeno v polovině února 2017. Stavbu provádí sdružení firem Subterra a. s. a HOCHTIEF CZ a. s.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY DIEL A MILOCHOV
V septembri 2016 sa začala realizovať dlho očakávaná stavba modernizácie železničnej trate Púchov – Žilina na úseku Púchov – Považská Bystrica. Ide o morfologicky a inžiniersko-geologicky najzložitejší úsek železničnej trate od Bratislavy po Žilinu. Smerovo vedie trať od novej železničnej stanice v Púchove cez Nosický kanál, Nosický ostrov, rieku Váh, tunel Diel, cez Nosickú vodnú nádrž, tunel Milochov do železničnej stanice Považská Bystrica.
Tunel Diel prechádza masívom vrchu Diel, ktorý tvorí centrálnu časť meandru Váhu v tomto úseku jeho toku. Tunel dlhý 1081,7 metrov bude razený v masíve popod kúpele Nimnica. Západný portál je situovaný na okraji obce Nimnica, východný portál bude realizovaný v zalesnenom území nad cestou druhej triedy II/507, ktorá vedie z Púchova do Považskej Bystrice po pravom brehu priehrady. Tunel Diel bude mať únikovú štôlňu, ktorá bude ústiť do priestoru východného portálu. Momentálne sa na stavbe realizujú odvodňovacie vrty na západnom portáli, ktoré budú slúžiť na stabilizovanie portálového svahu, a začalo sa s hĺbením portálovej oblasti z povrchu terénu nad tunelom po úroveň, z ktorej bude budovaná pilótová stena (obr. 1).
Na preklenutie úpätia vrchu Stavná, južne od miestnej časti Horný Milochov – mestskej časti Milochov mesta Považská Bystrica, je navrhnutý nový tunel Milochov. Projektovaná dĺžka tunela je 1861 metrov. Tunel bude mať jednu únikovú štôlňu. Západný portál tunela bude realizovaný v zalesnenom území nad cestou tretej triedy spájajúcej Dolný Milochov s Horným Milochovom. Východný portál je situovaný do obce Horný Milochov, kde boli asanované rodinné domy a realizujú sa preložky inžinierskych sietí, aby bolo možné začať s hĺbením portálovej jamy (obr. 2).
Celú stavbu bude realizovať združenie Nimnica zložené zo spoločností Doprastav – TSS Grade – Subterra – EŽ Praha. Tunel Diel bude raziť spoločnosť Tubau, a. s. a tunel Milochov spoločnosť Subterra a. s. Generálnym projektantom pre investora Železnice Slovenskej republiky je spoločnosť Reming Consult a. s.

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunel Poľana je 898 m dlhý jednorúrový tunel na diaľničnom úseku D3 Svrčinovec – Skalité.
S razením sa začalo 31. 7. 2014 a razilo sa najskôr len zo západného portálu. V dôsledku nepriaznivých geologických podmienok došlo k spomaleniu razenia, a tak sa v rámci akceleračných opatrení začalo raziť aj z východného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 7. 9. 2015. Následne sa zrealizovalo sekundárne ostenie tunela a betonáž CB krytu vozovky, ktorá sa ukončila dňa 16. 7. 2016. Súbežne sa začalo aj s montážou technologického vybavenia tunela.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel, situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité tesne za križovatkou Svrčinovec. S jeho razením sa začalo 30. 10. 2014 a razilo sa zo západného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6. 2015. V súčasnosti je už kompletne zrealizované aj sekundárne ostenie tunela a momentálne sa ukončuje montáž technologických zariadení.
Obidva tunely sú v súčasnosti v štádiu funkčných skúšok a prípravy na uvedenie do užívania.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav – SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014.
Severná tunelová rúra má dĺžku 2360m a slávnostne bola prerazená 29. 4. 2016. V súčasnom období sa buduje sekundárne ostenie tunela. Ku dňu 17. 1. 2017 je zrealizovaných 95 blokov hornej klenby v razenej časti tunela (z celkového počtu 184 blokov v razenej časti tunela), to znamená, že je zrealizovaných cca 52 % hornej klenby sekundárneho ostenia.
Južná tunelová rúra dĺžky 2367m bola prerazená dňa 12. 7. 2016. Realizácia sekundárneho ostenia sa začala 29. 9. 2016. K 17. 1. 2017 je zabetónovaných 44 blokov hornej klenby (z celkového počtu 187 blokov razenej časti), to znamená, že je zrealizovaných cca 24 % hornej klenby sekundárneho ostenia.
Tunel Žilina je 687 m dlhý dvojrúrový tunel realizovaný na stavbe D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. S razením tunela sa začalo 5. 11. 2014. Priamym zhotoviteľom tunela je spoločnosť Doprastav, a. s. Bratislava a Metrostav a. s. Praha.
Južná tunelová rúra bola prerazená 3. 11. 2016 (v kalote) a komplet primárne ostenie bolo ukončené dňa 7. 11. 2016. Slávnostná prerážka JTR tunela Žilina bola 5. 12. 2016. Vzhľadom na nepriaznivé geologické pomery sa dĺžka záberu v celej razenej časti pohybovala od 0,8 do 1 m. V súčasnom období prebieha realizácia sekundárneho ostenia – spodná klenba.
K dátumu 17. 1. 2017 je na severnej tunelovej rúre vyrazených zo západného portálu 308,14 m a z východného portálu 307,31 m. Spolu je vyrazených 615,45 m, čo predstavuje 94,9 % z razenej časti STR, ktorá má celkovú dĺžku 648,5 m. Zostáva vyraziť ešte 33,05 m.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Doprastav, a. s., Strabag, a. s., Váhostav – SK, a. s. a Metrostav SK, a. s.

TUNEL ČEBRAŤ
Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová je dvojrúrový tunel Čebrať (1994 m).
V uplynulých mesiacoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si vyžadujú rozsiahle zmeny v technickom riešení. Z tohto dôvodu sú v súčasnosti ešte stále práce na tomto tuneli pozastavené.
Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a. s., a Váhostav – SK, a. s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec dĺžky 2186.5 m (južná tunelová rúra) a 2249 m (severná tunelová rúra) je súčasťou západného diaľničného obchvatu mesta Žiliny, v časti diaľnice D3 (Strážov) Žilina – Žilina (Brodno). Súčasná rozostavanosť všetkých stavebných objektov zodpovedá plánovanému uvedeniu do prevádzky v tomto roku. V celom úseku tunela sú dokončené betonáže definitívneho ostenia razených úsekov tunela, betonáž hĺbených úsekov tunela v stredovej jame i oboch portálov.Stredová jama je úplne zasypaná a terén je uvedený do pôvodného stavu. Všetky práce v tuneli smerujú k dôležitému miľníku stavby, ktorým je započatie betonáže vozovky. Od západneho portálu smerom na východný portál postupujú práce na príprave a čistení podkladových betónov pod konštrukčné vrstvy vozovky, pokládka drenáží na odvodnenie pláne vozovky, pokládka obrubníkova štrbinových žľabov. Bezprostredne za týmito prácami postupuje montáž a izolovanie potrubia požiarneho vodovodu, betonáž kábelovodov, kábelových šácht a šácht na čistenie drenáží situovaných v chodníku, aby bolo možné betonážou chodníkovej vrstvy pripraviť trasu na pojazd finišera vozovky v tuneli.
Situáciu v južnej tunelovej rúre ukazujú fotky z realizácie, na ktorej prebieha čistenie spádového betónu vozovky, obsyp požiarneho vodovodu inertným materiálom a šachovnicová betonáž chodníkov. Pod stropom je zavesná lávka na uloženie káblov.
V tunelových prepojkách sú vymurované steny technologických miestností a do nich napájané kábelovody z hlavných kábelových trás vedených v tuneli. Pod stropom tunela sú montované závesné lávky na vedenie káblov technologického vybavienia tunela. Povrch ostenia tunela je pripravený na nanesenie zosvetľujúceho povlaku. Práce prebiehajú i v predportálových úsekoch tunela na východnom i západnom portáli. Ide ako o výstavbu obidvoch prevádzkových a technologických objektov, tak i trás inžinierských sietí spájajúcich prevádzkové a technologické objekty s tunelovými rúrami tunela. Pre investora, ktorým je Národná diaľničná spoločnosť, diaľničný úsek, stavia združenie firiem EUROVIA SK, a.s. HOCHTIEF CZ a. s. a SMS a.s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie najdlhšieho slovenského diaľničného tunela Višňové (7537 m), ktorý je súčasťou úseku diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala sa začalo v apríli v roku 2015. Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.
V súčasnosti pokračuje razenie od oboch portálov v oboch tunelových rúrach. Na konci januára 2017 je od západného portálu vyrazených 1618 m severnej tunelovej rúry a 1497 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 2138 m severnej tunelovej rúry a 1865 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda koncom januára 2017 vyrazených 7120 m, čo predstavuje približne 48 % z celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Metóda razenia je plnoprofilové razenie podľa princípov ADECO – RS. Súčasne s razením tunelových rúr prebieha aj razenie priečnych prepojení. Na konci januára 2017 bolo prerazených celkom 10 priečnych prepojení z celkového počtu 29. Prebieha tiež realizácia sekundárneho ostenia od oboch portálov. V januári 2017 začalo aj hĺbenie vetracej šachty hĺbky cca 100 m.
Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.

AKTUALITY Z PODZEMNÍCH STAVEB V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
(stav k říjnu 2016)

ČESKÁ REPUBLIKA 

MODERNIZACE TRATI ROKYCANY – PLZEŇ 
letní období na projektu výstavby Ejpovických tunelů bylo ve znamení přípravných prací pro ražbu severní tunelové trouby. Bylo třeba rozebrat tunelovací stroj na transportovatelné části, převézt je z výjezdového portálu zpět na vjezdový a opětovně smontovat. Současně byly nejzatíženější díly (řezná hlava, šnekový dopravník či segmentový podavač) repasovány.
Zároveň s pracemi strojními probíhaly i práce stavební na vjezdovém portálu. Pomocí popílkového stabilizátu byla přitížena pilotová stěna, dokončeny betonáže ploch a kolíbky, přeložena trasa pásového dopravníku.
Za velkého zájmu veřejnosti jí byl 10. 9. 2016 v rámci dne otevřených dveří představen celý projekt. Zájemci měli možnost projít si celou délku jižní tunelové trouby a prohlédnout si kompletní tunelovací stroj Viktorie.
Ve čtvrtek 22. 9. 2016 se Viktorie znovu zabořila do země, čímž zahájila ražbu severního tunelu. Během prvního měsíce se ve svém snažení posunula o 150 metrů a zabudovala 75 prstenců tunelového ostění.

DÁLNICE D8 - 0805 LOVOSICE – ŘEHLOVICE
Výstavba dálničních tunelů Prackovice a Radejčín na stavbě dálnice D 8 – 0805 Lovosice – Řehlovice spěje ke svému závěru. Stavební část obou tunelů je kompletně dokončena. Proběhly technické prohlídky tunelů za účasti specialistů objednatele ŘSD ČR a technické dozorčí správy staveb dálnice D8. Nyní se odstraňují drobné vady plynoucí z těchto technických prohlídek.
Technologické vybavení je z převážné většiny namontováno a jednotlivé komponenty provozních souborů jsou nainstalovány. Dále probíhají individuální a funkční zkoušky jednotlivých provozních souborů. Byl již také zahájen zkušební provoz bez dopravy, který bude trvat do konce listopadu 2016 a poté bude pokračovat zkušebním provozem s dopravou v délce trvání 12 měsíců.
V říjnu 2016 proběhla zkouška simulace požáru studeným kouřem. Během těchto zkoušek se prověřila funkčnost všech článků řetězce požárně bezpečnostních zařízení a jeho soulad s požárně bezpečnostním řešením stavby. Při funkčních zkouškách se prováděl monitoring a měření vybraných fyzikálních veličin a ověřovalo se, zda jsou splněny parametry stanové projektovou dokumentací. V průběhu zkoušek se například kontrolovalo, zda požární ventilátory splňují podmínky dosažení kritické rychlosti proudění při stanoveném odporu tunelu a zda systém větrání záchranných cest tunelu v režimu požárního větrání splňuje projektované parametry.
Zhotovitel průběžně kompletuje dokladovou část dokumentace tunelů (souhrnné závěrečné zprávy zhotovitele o jakosti, dokumentace skutečného provedení stavby, geodetické zaměření skutečného stavu, provozní dokumentace tunelů) a připravuje se na první hlavní prohlídku obou tunelů Prackovice a Radejčín.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

TUNELY POĹANA A SVRČINOVEC
Na stavbe úseku diaľnice D3 Svrčinovec – Skalité súčasťou stavby sú aj tunely Poľana (890 m) a Svrčinovec (445 m), ktoré sa realizujú ako jednorúrové s obojsmernou prevádzkou a samostatnou únikovou štôlňou.
Tunel Poľana je 898 m dlhý jednorúrový tunel na diaľničnom úseku D3 Svrčinovec – Skalité.
S razením sa začalo 31. 7. 2014 a razilo sa najskôr len zo západného portálu. V dôsledku nepriaznivých geologických podmienok a spomalenia razenia sa v rámci akceleračných opatrení neskôr začalo s razením aj z východného portálu. Tunel bol slávnostne prerazený 7. 9. 2015. Následne sa zrealizovalo sekundárne ostenie tunela a betonáž CB krytu vozovky sa ukončila dňa 16. 7. 2016. Súbežne sa začalo s montážou technologického vybavenia tunela, ktorá sa momentálne ukončuje. V čase 8/2016 sa začala realizácia gabiónových múrov a spätného zásypu na oboch portáloch tunela. Na východnom portáli bolo osadených celkovo 592 gabiónových blokov rozmerov 2x0,5 m, na západnom portáli to bolo 509 gabiónových blokov rovnakých rozmerov. Práce na oboch portáloch tunela sa ukončujú montážou ochranných zábradlí.
Tunel Svrčinovec je 420 m dlhý jednorúrový tunel, situovaný na začiatku diaľničného úseku D3 Svrčinovec – Skalité, tesne za križovatkou Svrčinovec. S jeho razením sa začalo 30. 10. 2014 a razilo sa zo západného portálu.
Tunel bol slávnostne prerazený 23. 6. 2015. V súčasnosti je už kompletne zrealizované aj sekundárne ostenie tunela, momentálne sa ukončuje montáž technologických zariadení a realizujú sa definitívne úpravy v okolí portálov tunela.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Váhostav-SK, a. s., Doprastav, a. s., Strabag, a. s., a Metrostav SK, a. s.

TUNELY OVČIARSKO A ŽILINA
Na úseku D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka s dĺžkou 13,2 km sa nachádzajú dva diaľničné dvojrúrové tunely: Ovčiarsko a Žilina.
Tunel Ovčiarsko s dĺžkou 2367 m sa začal raziť 12. 9. 2014.
Severná tunelová rúra dĺžky 2360 m bola slávnostne prerazená 29. 4. 2016. V súčasnom období sa realizuje sekundárne ostenie tunela. Ku dňu 17. 10. 2016 bolo zabetónovaných 64 blokov hornej klenby razenej časti tunela (z celkového počtu 184 blokov razenej časti).
Južná tunelová rúra dĺžky 2367m bola prerazená dňa 12. 7. 2016. Realizácia sekundárneho ostenia sa začala 29. 9. 2016. K dátumu 17. 10. 2016 je zabetónovaných 7 blokov hornej klenby (z celkového počtu 187 blokov razenej časti).
Tunel Žilina je 687 m dlhý dvojrúrový diaľničný tunel realizovaný na stavbe D1 Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. S razením tunela sa začalo 5. 11. 2014. Priamym zhotoviteľom tunela je spoločnosť Doprastav, a. s., Bratislava a Metrostav a. s. Praha.
Na južnej tunelovej rúre je k 19. 10. 2016 vyrazených zo západného portálu 328,25 m a z východného portálu 314,39 m, spolu to je 642,64 m, čo predstavuje 97,81 % z razenej časti JTR, ktorá má celkovú dĺžku 657 m. Na prerazenie ešte zostáva 14,36 m s predpokladaným termínom prerážky v novembri 2016. Vzhľadom na nepriaznivé geologické pomery sa dĺžka záberu v celej razenej časti pohybovala od 0,8 do 1 m. Zo západného portálu bolo vyrazených 328 m, z čoho až v dĺžke 92 m prebiehalo razenie pod ťažkým mikropilótovým dáždnikom. V oblasti razenej pod mikropilótovým dáždnikom bola stabilita čelby kaloty zabezpečovaná injektovanými sklolaminátovými kotvami dĺžky 12 až 16 m. Počet sklolaminátových kotiev sa pohyboval v intervale 41 až 70 kusov. Z východného portálu bolo vyrazených 329 m. Z východnej strany bola geológia priaznivejšia a pod ťažkým miktopilótovým dáždnikom bolo vyrazených len prvých 15 m.
K dátumu 19. 10. 2016 je na severnej tunelovej rúre vyrazených zo západného portálu 252,24 m a z východného portálu 251,28 m, spolu je vyrazených 503,52 m, čo predstavuje 77,64 % z razenej časti STR, ktorá má celkovú dĺžku 648,5 m. Zostáva ešte vyraziť 144,98 m.
Výstavbu úseku zabezpečuje združenie štyroch spoločností: Doprastav, a. s., Strabag, a. s., Váhostav-SK, a. s. a Metrostav SK, a. s.

TUNEL ČEBRAŤ
Súčasťou diaľničného úseku D1 Hubová – Ivachnová je dvojrúrový tunel Čebrať (1994 m).
V uplynulých mesiacoch boli diagnostikované rozsiahle problémy so stabilitou územia na západnom portáli tunela Čebrať a nadväzujúcom úseku diaľnice, ktoré si vyžadujú rozsiahle zmeny v technickom riešení. Z tohto dôvodu sú v súčasnosti ešte stále práce na tomto tuneli pozastavené.
Zhotoviteľom stavby je združenie spoločností OHL ŽS, a. s., a Váhostav-SK, a. s.

TUNEL POVAŽSKÝ CHLMEC
Dvojrúrový diaľničný tunel Považský Chlmec (južná tunelová rúra 2186,5 m, severná tunelová rúra 2249 m) je súčasťou diaľničného úseku, ktorý tvorí juhozápadný obchvat mesta Žilina D3 Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno).
Tunel sa razí podľa zásad NRTM. V období od správy v aktualitách z podzemných stavieb v Tuneli č. 3/2016 bolo ukončené razenie zostávajúceho úseku STR, ktorý bol z dôvodu nedostatočnej mocnosti horninového piliera razený za mimoriadnych opatrení, a ako jediný v celom tuneli, s vertikálnym čelby kaloty. Horninový pilier bol zosilený železobetónovou stenou hrúbky 1 m do výšky 10 m, do ktorej bol votknutý mikropilótový rošt s vrtmi nad profilom kaloty kolmo k osi tunela. Posledných 30 m tunela sa razilo od východného portálu. Definitívne ostenie je vybetonované v celej dĺžke oboch tunelových rúr. Na východnom portáli prebieha príprava betónovania portálových blokov. Vjazd do tunela zo strednej stavebnej jamy bol uzavretý a konštrukcia falošného primárneho ostenia v jame bola zaplavená popolčekom. Cieľom tohto riešenia je obnovenie hydrogeologických pomerov údolia, v ktorom je stavebná jama situovaná, a zabránenie externých prítokov povrchovej vody v období jarného topenia snehu alebo prívalových dážďov do drenážného systému tunela. Fázy zaplavovania stavebnej jamy popolčekom zobrazuje fotografia. Od západného portálu prebieha kladenie štrbinových žľabov, realizácia káblovodov, a v priestore pozdĺž káblovodu, montáž potrubia požiarneho vodovodu. Na západnom portáli je dokončená hrubá stavba prevádzkovo-technologického objektu.
Zhotoviteľom stavby je združenie Eurovia a. s., Hochtief a. s. a Stavby mostov Slovakia, a. s.

TUNEL VIŠŇOVÉ
Razenie tunela Višňové (7537 m), ktorý je súčasťou úseku D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala sa začalo v apríli 2015.
V súčasnosti prebieha razenie od oboch portálov. K 30. 10. 2016 je od západného portálu vyrazených 1428 m severnej tunelovej rúry a 1388 m južnej tunelovej rúry. Od východného portálu je vyrazených 1730 m severnej tunelovej rúry a 1456 m južnej tunelovej rúry. Celkovo je teda koncom októbra 2016 vyrazených 6003 m, čo predstavuje viac ako 40 % z celkovej dĺžky razených tunelových rúr. Metóda razenia je plnoprofilové razenie podľa metódy ADECO - RS.
Súčasne s razením tunelových rúr prebieha aj razenie priečnych prepojení. Na konci októbra 2016 bolo prerazených alebo v štádiu razenia celkom 10 priečnych prepojení. Realizácia sekundárneho ostenia sa začala v lete 2016 betonážou prvých blokov v južnej tunelovej rúre, v úseku pri východnom portáli, a v súčasnosti pokračuje aj v južnej tunelovej rúre od západného portálu. Na jeseň 2016 začala tiež výstavba vetracej šachty prípravnými prácami v mieste jej vyústenia na povrch.
Zhotoviteľom diaľničného úseku je združenie firiem Salini Impregilo S.p.A a Dúha, a. s.